Stránka 2 z 2

Napsal: 05 pro 2014, 19:26
od milous2
Děkuju za objasnění. Zdálo se mi to překombinované. Jo už mi to dává smysl.

Napsal: 05 pro 2014, 20:25
od Teslatron
Tak se mi podařilo rozjet VN, trafo šlehnuté není, ale neco to odneslo, nefunguje vychylování a mám jeden svislý pruh o šířce asi 5cm.

Napsal: 05 pro 2014, 20:58
od Hill
A co studeňáky u konektoru vychylovacích cívek Z8, kondíku S-korekce C610 a cívky tuším L602?

Napsal: 05 pro 2014, 21:46
od Teslatron
Vše jsem přepájel, konektor jsem oškrábal, ale stále svislý pruh, viděl bych to spíš na něco proraženého přepětím, když jsem vyšrouboval to jádro L601 rozkmitalo se to a stouplo a primaru napětí tak, že to prorazilo dva kondiky konkreně C618 a C622 a také odpor R639. PY88 už nežhne.

Napsal: 05 pro 2014, 22:28
od Hill
Samozřejmě, ale vyšroubovat jádro z cívky za chodu televize ti tu nikdo neradil: je logické, že když vyšroubuješ z L601 jádro ven, zvedneš kmitočet sinusoscilátoru vysoko nad těch 15625 Hz, pro které je navržený celý řádkový koncový stupeň včetně zdroje vn. Pak ovšem je jasné, proč vychylování mělo tak malou amplitudu - vychylovací cívky s vinutím vn trafa a kondenzátorem S-korekce totiž tvoří sériový rezonanční obvod laděný přibližně na 8 kHz. Je to schválně, obraz se tím uprostřed roztáhne a vlevo a vpravo slačí, aby se vyrovnala nelinearita způsobená malým poloměrem vychylování paprsku a velkým poloměrem zakřivení stínítka.
Čím vyšší kmitočet na tento obvod pustíš, tím dál budeš od rezonančního kmitočtu a tím menší vychylovací proud do cívek dostaneš. Obraz bude zúžený tím víc, čím vyšší bude budicí kmitočet koncového stupně. A energie nespotřebovaná ve vychylovacích cívkách se musí spotřebovat jinde, třeba na průrazy některých kondenzátorů...
Proto je přinejmenším žádoucí, aby sinusoscilátor kmital v těsném okolí řádkového kmitočtu 15625 Hz, i když televize nemá signál a kmitočet není čím synchronizovat.
Omlouvám se všem, že jsem to tak zjednodušil, je to hlavně pro vytvoření představy, co že se v obvodu vůbec děje. Ve skutečnosti jde o záležitost více knižních stránek...

Napsal: 06 pro 2014, 09:08
od pepik9
Tady je schema ve 300 DPI, pokud si s tím chce někdo pohrát a převést to na černobílé a někam pověsit.

Napsal: 06 pro 2014, 12:28
od Hill
Asi takto?

Napsal: 08 pro 2014, 08:12
od pepik9
Bohužel nic. Upload není přístupný.
9.11. - dnes to naběhlo hned.

Napsal: 08 pro 2014, 17:36
od Hill
Nesmysl. Normálně to jde stáhnout.

Napsal: 08 pro 2014, 22:27
od xsc
Vzhledem k tomu, že došlo k průrazu C618, není vadný i C619, případně L602? Jaké je napětí v bodě A, je tam těch 230V, nebo se výrazněji liší? Vychylovačky a VN trafo jsou studené, nebo se ohřívají (zkoušet až po vypnutí).

Napsal: 16 pro 2014, 19:40
od Teslatron
Děkuji mnohokrát za schéma, už ho mám vytisknuté na 4ks A4 a slepené do plakátu.

DPS a vychylovací cívky jsem vysál od prachu. V bodě A je 270V. Vychylovačky a VN trafo jsou studené, ale asi po 5min provozu, nevím jak dlouho to nechat. Každopádně jsem se díval na schéma a sledoval trasu od horizontálního vychylování a to je přímo na jednu sekci primaru v serii s RL článkem a kondíkem, kondik je OK a RL článku nepředpokládám, že by se něco stalo. Napadá mě, že by to snad mohlo být už jen jak psal Hill spotřebováním energie někde jinde a to proraženou sekcí na tom primáru nebo proražené vychylovačky, když v cestě nic jineho není a VN běží. Axiální pruh je široký asi 3 - 4cm.

Napsal: 16 pro 2014, 19:51
od Hill
A kmitočet máš někde pod 16 kHz, nebo ještě máš cívku sinusoscilátoru bez jádra?

Napsal: 16 pro 2014, 21:36
od Teslatron
Ne, jádro jsem hned vratil po incidentu zpět.

Napsal: 16 pro 2014, 23:06
od xsc
Pokud se to po 5 minutách nezahřívá, tak je to OK. Kdyby to šlo do zkratu, ohřeje se to hned a hlavně by bylo malé napětí v bodě A. Ale tam je naopak 270V, takže to vypadá, že je horizontál bez zátěže. Opravdu není vadná L602 (stačí proměřit ohmetrem, měl by to být prakticky zkrat) nebo C619? Jaké napětí je na C618, je tam těch 850V (pozor na přeskoky při připojování měřáku, doporučuji ho připojit předem).