Tesla B100 dodatečné přepínání rychlostí

Zpráva

#16 Příspěvek od **Hill** » 08 kvě 2015, 15:05

Miri píše:Snad v roce 1986 jsem se ho na popud kamaráda pokoušel předělat pouze pro rychlost 19" změnou velikosti řemenic, ale motor nestíhal, což jsem už předtím předpokládal.

Já jsem to vyřešil jinak - do magneťáku B42 jsem v roce 1978 koupil setrvačník s ložiskem pro B43 a tlačítkovou sadu přepínače rychlostí, zrovna je v Uherském Brodě měli, stálo to asi dvě stovky i s poštovným. Pak už to byla jen záležitost doladění mechanického zdvihu přítlačné kladky a kotvy magnetu ve vztahu k brzdám, doplnění přepínače korekcí bylo už to nejmenší, protože jsem do toho stejně dělal stereofonní střeva.
Jestli to mělo být na mechanice B5, tak se divím tomu slabému motoru, jeho momentová rezerva je daleko větší, než v B4.

Jiná možnost není - buď zdvojnásobit průměr tónového hřídele (ale pak to chce i těžší setrvačník, aby se nezhoršilo kolísání při nižších rychlostech) nebo nechat tak, ale zdvojnásobit otáčky setrvačníku, nejlépe už předlohy, která ho pohání, protože tou lze přepínat rychlosti.

Thales · #17 Příspěvek od **Thales** » 08 kvě 2015, 19:37

Mám takový zcela stupidní dotaz - proč se tomu říká "tónový" hřídel?

konosuke · #18 Příspěvek od **konosuke** » 08 kvě 2015, 20:46

Mám takový zcela stupidní dotaz - proč se točítku VOLUME říká "potenciometr" když nic neměří ? Holky si o tom myslely své enemže doc.ing. Šoral na zkoušce z elektrotechniky (VŠB) jim to vyvrátil.

lesana87 · #19 Příspěvek od **lesana87** » 08 kvě 2015, 21:02

No on se dřív ve spojení s galvanometrem na měření používal, na měření napětí (potenciálu), ne potence. A i když už dneska měříme napětí voltmetrem, potenciometru to jméno zůstalo.

#20 Příspěvek od **Hill** » 08 kvě 2015, 21:13

Thales píše:Mám takový zcela stupidní dotaz - proč se tomu říká "tónový" hřídel?

To vzniklo zřejmě z německého Tonwelle, výraz se objevil u zvukového filmu někdy na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století jako označení kladky (nebo unášeného hřídele nepoháněného setrvačníku) uklidňující pohyb filmu, který je v projekční okeničce nespojitý, tak, aby nebyl rozklepaný zvuk.
Protože v Německu ještě neexistoval výraz "magnetofon", ale Tonschreiber (zapisovač zvuku) nebo Tonbandgerät (přístroj na zvukový pás), prostě zvuk se řekne "Ton", přenesl se výraz Tonwelle i do této techniky jako označení hřídele určujícího konstantní výšku ladění, resp. tónu.
Že termín "Magnetophon" použila firma AEG jako označení modelu, podobně jako u nás Tesla Sonet... ale to už jsme tu rozebírali jinde.
Dnes už i v Německu je magnetopásková technika velebená jen v rezervacích fandů a i z nich mnozí už převzali anglické označení "capstan", které zanesli do Evropy jako první nejspíš Japonci.

Konosuke, a co tedy měří IMPOTENCIOMETR?

konosuke · #21 Příspěvek od **konosuke** » 08 kvě 2015, 21:17

No asi zápornou hodnotu...pokud je základem galvanometr a ten mívá nulu uprostřed stupnice.
http://www.fastimages.eu/images/gryr.jpg

Thales · #22 Příspěvek od **Thales** » 08 kvě 2015, 21:22

Jak píše lesana. Takže nějký historický základ toho názvu tu máme, přitom potenciometr už je pěkně fousaté zařízení. Tónová hřídel je věcí podstatně novějšího data, proto bych předpokládal že nebude tak těžké dohledat z čeho je ten název odvozený. Hřídel je jasná, ale pořád tam nevidím souvislost s tónem. Čekal jsem nějakou odpověď ve stylu že spolu s kladkou napíná pásku na zajišťuje tak větší stabilitu tónu nebo tak něco, ale byl to jen odhad. Místo toho tu probíráme potenciometr.

EDIT:
Díky Hille. Jako vždy k věci a s rozumnou odpovědí

#23 Příspěvek od **Hill** » 08 kvě 2015, 22:29

Odhadl jsi to dost přesně, odpovídá to tomu, na čem se shodují německé i švýcarské stránky zabývající se historií vývoje magnetického záznamu zvuku a pamětnické stránky výrobců této techniky.
Přeloženo ve smyslu německého označení bychom tomu vlastně měli říkat "zvukový hřídel", ale "tónový hřídel" se vžil lépe a toto označení se dostalo i do ČSN 36 84xx a oborné literatury.
Obvodová rychlost tónového hřídele a krátko- i dlouhodobá stabilita této rychlosti rozhodují o stabilitě posuvné rychlosti pásku, tedy i o stabilitě výšky tónu. Je to vlastně jeden z faktorů podmiňujících vlastnosti záznamového zařízení a výslednou kvalitu záznamu. Není samozřejmě jediným, ale bez něj nemá další snažení o lepší zvuk valný smysl.

texi · #24 Příspěvek od **texi** » 09 kvě 2015, 10:00

...teda Hille , přinejmenším, klobouk dolů před Tvými znalostmi...

Radim · #25 Příspěvek od **Radim** » 18 kvě 2015, 12:15

Atlan píše:Tusim bude najjednoduchsie, krmit povodny motor 100Hz, na to staci generot 100Hz, 30w trafko a 50w koncak, a uvidi sa ci to pojde vobec. Potom sa da uvazovat co dalej

řekl bych, že zvýšit otáčky motorku v B100 na dvojnásobek čistě jen frekvenčním měničem moc schůdné nebude. Zdvojnásobit kmitočet je příliš moc, tyhlety motory jsou optimalizovány na kmitočet kolem 50 herz. Na dvojnásobku už podle mně budou příliš vysoké ztráty v železe i možná další problémy. Naprázdno se to točit bude, pod zátěží asi ne nebo to bude příliš topit a brzo to shoří.
Schůdné by bylo tak polovinu - 2/ 3 zvýšených otáček nahnat změnou průměru oběžných kol a teprve zbytek frekvenčním měničem.
A pokud se to rozhodneš udělat, tyhlety motorky mají na velikost a váhu rotoru poddimenzovanou hřídel a spodní ložisku - kuličku. Je vhodné motorek rozebrat, je k tomu tuším třeba klíč desítku, potom šroubovák a kombinačky. Rotor vybrat včetně spodní kuličky pod hřídelí. Pokud motorek zatím nebyl rozebíraný, může být vazelina pryč a ložiska na kuličce úplně suchá a rezavá. To vyčistit, pokud budou suché, je vhodné dát vaselinu, sešroubovat, nechat tak hodinku běžet , potom zase rozšroubovat - zaschlá špína se mezitím rozpustí do vaseliny, a ta se setře a nahradí čistou.
Vhodná je kvalitní vaselina určená pro vyšší teploty, kolem 100 st C, takže nejspíš nějaká lithiová vaselina.
popis platí pro motorek B5, ten znám, ale B100 by měla mít ten motorek mechanicky úplně shodný, kromě vinutí určeného jako zdroj napětí pro magnetofon.

konosuke · #26 Příspěvek od **konosuke** » 18 kvě 2015, 14:16

No a snese kombinovaná hlava B100 tuším ANP935 případné šmirglování rychlosti 19.05 cm/s ? Faktem jest že byla použita i v modelu Tesla B43 ale ponejvíc se hrávalo na nižší rychlost, pásky (ty germánské...) levné k platům 2x nebyly.

#27 Příspěvek od **Hill** » 18 kvě 2015, 14:58

Kolikrát, myslíš, že ty pásky přes tu hlavu pojedou?
Několik let přes ni tahám Emgetonky různého stáří, asi tak čtvrtina je na devatenáctku, ale dnes už se proběhnou tak hodinku až tři za rok.
O zdraví ANP935 bych se při takové zátěži nestrachoval.

Ovšem, co řekne motor na 100 Hz, si netroufám předem hádat. Ale nejspíš by se slušelo ta slova vypípnout.

Caban · #28 Příspěvek od **Caban** » 19 kvě 2015, 19:25

Všetko sú to zaujímavé veci, skvelé znalosti, atď, atď.... Ale stále sa pýtam: Tell Me Why ? Načo treba prerábať B100 (bol som jeho majiteľ) na 19-ku rýchlosť, keď ešte stále sa dá kúpiť mgf (za pár šupov), ktorý túto rýchlosť má. Je to ako prerábať Škodu 105 na diesel (aj keď to možno niekto urobil). Stále mi chýba zmysel tejto prerábky, lebo to nemôže byť ani konštruktérsky zážitok, resp. niečo zmysluplné, čo daného človeka niečím uspokojí. I ´m Sorry, Tell Me Why ?

konosuke · #29 Příspěvek od **konosuke** » 19 kvě 2015, 19:33

Why ? Because we are EB.

#30 Příspěvek od **Hill** » 19 kvě 2015, 20:30

Třeba proto, aby si udělal radost, že to zvládl a ještě se přiučil něco, co upadá v zapomnění. Možná jednou bude jedním z posledních, kdo ty znalosti mají, když už je všichni zavrhli jako zastaralé, ale najednou budou chybět...