Emitorový odpor v prvním stupni nesmí být blokovaný (sledovač) a ve druhém (SE) se jím (m.j.) nastavuje zesílení zesilovače.
Prosím pomozte (příklady - škola)
Moderátor: Moderátoři
Založení rohů a ukončení zdiva
Jinak k tématu - první stupeň(emitorový sledovač) - vyhodil bych kolektorový odpor a doplnil bych odpor mezi bází a zemí (prostě odporový dělič). Vstup by měl být oddělen kondenzátorem a odpory bázového děliče pokud možno veliké (co dovolí proudové zesílení tranzistoru) , aby byl pokud možno zachován velký vstupní odpor zesilovače. Není sice definován, ale když už tam musí být ten sledovač, tak se asi předpokládá velký vstupní odpor. No, možná stačí jen odpor mezi plusem a bází, ale musel by se nastavit podle tranzistoru.
Jinak k tématu - první stupeň(emitorový sledovač) - vyhodil bych kolektorový odpor a doplnil bych odpor mezi bází a zemí (prostě odporový dělič). Vstup by měl být oddělen kondenzátorem a odpory bázového děliče pokud možno veliké (co dovolí proudové zesílení tranzistoru) , aby byl pokud možno zachován velký vstupní odpor zesilovače. Není sice definován, ale když už tam musí být ten sledovač, tak se asi předpokládá velký vstupní odpor. No, možná stačí jen odpor mezi plusem a bází, ale musel by se nastavit podle tranzistoru.
Já bych to tak nevolil. Základním požadavkem při volbě pracovního bodu druhého stupně SE je požadavek maximálního možného rozkmitu na obě strany, což bude v tom případě, že na tranzistoru je v klidu stejné napětí jako na jeho kolektorovém odporu. Protože má být zesílení stupně SE -10, je jeho emitorový odpor přibližně desetina kolektorového. Napětí na tomto odporu bych volil podle rovnice:rudolf02 píše:...Zapojení s SK bych volil tak, aby na Re1 byla zhruba polovina napájecího napětí (kolem 6V).
(12 - Ure)/2 = 10 . Ure
což dá asi 0,57V. Z tohoto napětí a ze zvoleného pracovního proudu stupně SE se spočítá jeho Re. 12V minus úbytek na Re se pak rozdělí polovinou na Rk a tranzistor. Z toho se spočte Rk, nebo také Rk = 10 . Re. Na bázi stupně SE je úbytek na Re plus Ube. To je pak klidové napětí na emitorovém odporu prvního stupně SK. Ze zvoleného proudu stupně SK se spočte jeho Re. Dělič pro SK se upraví podle napětí na jeho Rk plus Ube. Doplňkovým trimrem v bázovém děliči SK se nastaví symetrická limitace stupně SE.
Upozorňuji na nepřesnou interpretaci zadání: má to být zesilovač s kapacitní vazbou, tedy napětí na emitoru prvního stupně (SK) může být odlišné od napětí na bázi druhého stupně (SE). Vzhledem k tomu, že bude požadovaný přenos i nízkých frekvencí, vyjde kapacita takové velikosti, že bude nejrozumnější ji realizovat elektrolytickým kondenzátorem. V tom případě jsou různá stejnosměrná napětí na jeho vývodech žádoucí, aby se udržoval za provozu v polarizovaném stavu.
Takže klidně lze na emitorovém odporu prvního stupně volit napětí 4 - 6 V, aniž by jeho velikost měla jakýkoliv vliv na pracovní podmínky druhého stupně: ten má zisk 10, rozkmit signálu na jeho kolektoru nemůže překročit 11 V, tedy na emitorovém odporu bude rozkmit maximálně 1,1 V, napětí na emitorovém odporu prvního stupně nesmím dovolit klesnout až k nule, tedy minimální použitelné klidové stejnosměrné napětí na emitoru T1 jen nesmí být nižší, než těch 0,57 V a vyšší, než asi 10,9 V. Napětí 4 - 6 V je spolehlivě v tomto rozsahu.
Takže klidně lze na emitorovém odporu prvního stupně volit napětí 4 - 6 V, aniž by jeho velikost měla jakýkoliv vliv na pracovní podmínky druhého stupně: ten má zisk 10, rozkmit signálu na jeho kolektoru nemůže překročit 11 V, tedy na emitorovém odporu bude rozkmit maximálně 1,1 V, napětí na emitorovém odporu prvního stupně nesmím dovolit klesnout až k nule, tedy minimální použitelné klidové stejnosměrné napětí na emitoru T1 jen nesmí být nižší, než těch 0,57 V a vyšší, než asi 10,9 V. Napětí 4 - 6 V je spolehlivě v tomto rozsahu.
