[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nikam nedopadne.
Za patnáct let a několik tisíc (asi snad desítek tisíc) opravovaných telefonů jsem nikdy neměl problém.
Jestli máš fedry, tak nastav půl ampéry.
Podstatné je, co do té baterky poteče.
Nebo mě je pošli, hodím je na Cadex a udělám komplet testy.

Je to tak, jak píše Michal. Nikam nic letí.
Takto vybitou baterku vždy připojím na lab. zdroj, najíždím napětím od 0V, baterka se při určitém napětí chytne, začne protékat proud, velikost odečtu na ampérmetru. Mezi hodnotou cca 3,5 - 4V trochu hejbu s napětím, vidím jak se mění nabíjecí proud. Pozor na velikost, lépe nepřekračovat 1A, záleží na tipu baterie. Tím mám ověřeno, že baterka žije, že reaguje na velikost napětí a že se mění nabíjecí proud. Takto oživenou baterku odpojím a dám standardně nabít do nabíječky. Práce na půl minuty.

No, oba tady tvrdíte dost skálopevně nějaký věci, ale oba odpovídáte jinak, než na co jsem se ptal - já TEĎ nepotřebuju začít nabíjet baterky, já PRIMÁRNĚ potřebuju zjistit, jestli budou fungovat nabíjecí obvody v těch navigacích. Protože pokud nebudou fungovat ty nabíječe, je zbytečný jak zkoušet oživovat starý baterky, tak i případně kupovat nový. A že tyhle mobilní zařízení zdechají ani ne tolik na samotný poruchy baterek, ale na kleknutý nabíječe (a následně pak kvůli totálně vybitým baterkám) je dost známá věc...

Takže pokud máte nějakej ověřenej postup, jak zjistit funkčnost nabíječe (kromě toho co radil rnbw = připojení nějaký ještě dejchající Li-Ionky a měření jestli se ji obvod snaží nabíjet - na to se chystám teď o víkendu), tak bych poprosil o popis - každopádně, pokud budou navigace nabíjet, je tak jako tak už rozhodnuto jejich majitelem o výměně baterek za nový, na tom žádná diskuse nic nezmění. Jde opravdu jen a jen o to zjistit funkčnost nabíjecích obvodů dřív, než se koupí nový baterie (aby se nekupovaly zbytečně).

Já když jsem potřeboval ověřit funkci nabíječky, která se nespustila bez akumulátoru, tak jsem normálně na zátěž (nebo výkonovej odpor) pustil přes diodu z laboratorního zdroje napětí. Nabíječka si myslela, že má připojenej akumulátor a spustila nabíjení. Do zdroje samozřejmě přes diodu nic neteklo a veškerej proud nabíječky se pálil na zátěži.
Asi bys mohl použít podobnej postup, abys ošálil nabíjecí elektroniku.

Abys ověřil nabíjení, tak PRIMÁRNĚ potřebuješ baterku, která má víc než prahové napětí. Cca 3,6V a víc. Proto si ji nabij na zdroji, potom ji dej do navigace a následně měř NABÍJECÍ proud. Tzn. že reálně změříš, co ti leze z nabíječky. Nejlépe rafikovým ampérmetrem, vřazeným do šňůry od nabíječky.

Fajn, pokud to nepude s původní ani náhradní baterkou, nastoupí metoda s odporem krmeným ze zdroje. Předpokládám, že aspoň u TomTomů dodržujou barvy - červenej drát plus, černej mínus a žlutej termistor/GND... Tyhle lithiový baterky zrovna mně byl čert dlužnej - výrobci to cpou snad do všeho (jasně, mají výhodnější napětí než NiCd nebo NiMH, stačí jeden článek), ale zas všecky ty komplikace s balancováním pro vyšší napětí a napěťovýma mezema pro nabíjení, to je ve srovnání se staršíma technologiema podpásovka . Zatím ale dík - v případě problémů sem ještě doplním další otázky ...

Michal22 > Opravil jsi spousty mobilů, a ani zmínka o tom, že totálně mrtvá Lionka se musí před nabitím zformovat? Proč? Totálně mrtvou myslím tak, že není napětí na samotném článku, ne jen na vývodech baterie za elektronikou.

Ekkar > Náhodou - Lionky jsou konečně pořádné baterie. Podpásovka je, když odněkud vytáhneš desku, a púlka je jí rozleptaná od nějakého připájeného NiCdéčka.

Ja ozivujem li-ion baterie tak, ze nastavim 4 V a prud 100 mA, pripadne aj menej.

Já mám pocit, že tyhle baterky v samotným futrále žádnou nabíjecí/hlídací elektroniku nemají a že všecko řeší obvody na desce přístroje - ať je to mobil, nebo navi ... Proč by se pak řešilo u amatérskejch výrobků napojení třeba placatejch baterek z mobilů na speciální obvody pro Li-Ionky, kdyby nabíjecí obvod byl uvnitř baterky a nabíjet by ji stačilo třeba jen zdrojem konstantního proudu? Uvnitř toho pouzdra je tak nejvejš termistor na měření teploty ...

A vycházím z toho, že mi v minulosti kleknul mobil (nejmenovaná značka a typ, není to důležitý), protože nenabíjel baterku - ale pokud se jeho baterka šoupla do jinýho kusu stejnýho typu mobilu, normálně se po připojení nabíječky nabila - a i ten vadnej mobil na ni šel zapnout - a než ji vyžral, tak normálně fungoval. To znamená, že vadná část byla v tom mobilu a ne v jeho baterii.

Ergo kladivo, pokud mám doma navigace, který na vnější zdroj normálně fungujou a doposud se dlouhodobě používaly ve firmě, kde nikdy nezůstaly vypnutý tak dlouho, aby se baterky samovybíjením vybily úplně pod kritickou mez a z používání byly vyřazený hlavně proto, že po vypnutí z autozásuvky se kompletně resetujou, tak asi jsou baterky natolik kaput, že nepomůže žádný oživování a nemá cenu tady o něm špekulovat. A já potřebuju prvně zjistit, jestli ty baterky odpravila závada v jejich dobíjení, nebo jen lehly stářím = jestli má nebo nemá cenu kupovat nový baterie, nebo jestli není pro firmu jednodušší koupit komplet nový navigace (daňovej odpočet atd) - tohle je požadavek toho, kdo mi ty navi přinesl. Já si myslím, že pokud by s novýma baterkama fungovaly, pak je naprostá pitomost místo zhruba 800,- kaček za dvě baterky s poštovným kupovat dvě nový navigace za zhruba desetinásobek, ale taky že kupovat ty new baterky jen proto, abych po jejich připojení zjistil, že navigace nedobíjejí a stejně se musejí koupit nový je pitomost ještě větší ...

Nabíjecí elektronika a hlídací elektronika není totéž. Nabíjecí elektronika v baterce není, hlídací tam být musí. Dyť si nějakou Li-Ion baterku kuchni. A jestli se bojíš, tak tady máš fotku toho "nejvejš termistoru".

Kremiku, a psal Ekkar někde o tom, že by zkusil změřit svorkové napětí vlastního článku? Já to nikde nevidím. Změřil jen napětí na výstupních fousech, což může a nemusí něco znamenat.
rnbw- no, pokud je vlastní článek na minimu, tak to nemusí pomoct, potom jen jedině šetrně oživit opravdu na vlastních elektrodách.
Ale 99% batereka se chytne, tak jak doporučuji.
A aby si někdo nemyslel, že mám patent na rozum- tyhle čáry s baterkama jsem pochytil od lidí, kteří opravovali mobily od vlastního startu tohoto fenoménu. Já naskočil už do jedoucího vlaku.

Lesano, máš i nemáš pravdu- ano, přímo nabíjecí logika tam není, ale slušná baterka umí odpojit při přepětí, nadproudu, ale i před totálním vybitím. Tak pokud se k těmto baterkám člověk nechová jak čuně, a nejsou to největší šity, tak zdrojem s proudovým omezením je lze nabít zcela bezpečně. Neber to jako poučení pro tebe, ty víš. Ale bůhví, kdo to tady bude číst.

Michal22 píše:slušná baterka umí odpojit při přepětí, nadproudu, ale i před totálním vybitím

No to jsi právě vyjmenoval ty ochranné funkce, nabíjecí elektronika, která omezí proud a napětí tam prostě není. Proto potřebuješ ten zdroj s omezením proudu a i pak vynecháš CV fázi nabíjení, protože ochrana v baterce neumí omezovat, jen vypnout.

Ano, skoro všechny placaté lionky pro spotřebku mají ochrannou elektroniku, která zabrání hlubokému podvybití, pak lze baterku obvykle bez problémů dobít. Zkušenosti s články z notebookových baterek, kde sice ochranná elektronika je také, ale pokud zůstane vybitá baterka dlouho ležet, dorazí ji právě ta ochranná elektronika, protože má trvale nějaký malý odběr, jsou takové, že článek, který je vybitý do mrťě (má menší stovky mV až nulu) je téměř jistě KO a při pokusu o jeho nabíjení malým proudem se projeví zajímavé chování, kdy na článku začne nejdřív pomalu růst napětí, po chvíli ale začne toto napětí zase klesat (se stále protékajícím nabíjecím proudem) a je jasné že článek může jít do koše. Pokud napětí klesat nezačne a článek se podaří nabít, může mít ještě velmi vysoký vnitřní odpor nebo velmi zvýšené samovybíjení. Naproti tomu články, které mají cca 3.5V a více jsou obvykle OK a i pokud jsou více či méně opotřebené, je lze stále na spoustu aplikací použít i s životností několika dalších let provozu.

Tak došlo na pitevní nástroje. Origo baterky odstrojený, oměřený. Z tloušťky 5,5mm jsou uprostřed nafouknutý na 7,4mm, přímo na svorkách nabodovanejch na články je napětí 0.00 - 0.01 voltu = jsou totálně DEATH. Nebudu je ani zkoušet nabíjet, jen z nich oddělám ty kablíky a nabastlím je přes mezikus na ještě živou baterku z foťáku Olympus Tough. Na nudličce DPS pod nálepkou z vnitřku baterky je 8-nohej SMD švábík značenej APM 9988 RN40T, pár kondíků, 2 odpory a malý 6-nohý SMD pouzdýrko asi 2,5x1,5mm, na který nemám dost silnou lupu abych přečet označení - ale asi to bude nějakej trandík, bo je potiskem na desce popsanej jako "U1". Samotný torza baterek si schovám, až mě naserou sousedi, něčím je nabodnu, plivnu na tu díru a mrsknu jim je na balkón ...

Tak datašit prozradil, že APM9988 je dvojitej N-FET se spojenýma drainama, s maximálním proudem 6A a s RDSON mezi 16 a 19mΩ ...

No a je to jasný. Použitá starší a už mírně nafouknutá, ale pořád funkční Li-Ion baterka z foťáku Olympus, typ LI-50B (925mAh), připojená k první navi přes nabastlenej konektor naprázdno 3,8V, navi zapnutá - napětí 3,7V a signalizuje slabou baterku, po připojení microUSB kabelu napětí na baterce 4,1V a navi signalizuje nabíjení baterie. Druhej kus navi se chová stejně, napětí se neliší ("montážní" 3 1/2 místnej měřák, rozsah 20V = rozlišení displeje na 0,01V). Zejtra můžu objednávat nový baterky.
Děkuju rnbw-ovi, forbiddenovi, lesaně a zakymu jak za přímo rady, tak i za potvrzení některejch myšlenek, který jsem jako doposud Li-Ionkama minimálně "políbenej" o nich měl.