[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Hill píše:V tom Garantu stačí změnit součástky v tuneru na hodnoty uvedené ve schématu, zejména tedy C111 a C115 (lze použít o jednu hodnotu v řadě nižší), C114 si už nepamatuji, ten asi kvůli našemu pásmu nezvětšovali, ale ještě je třeba přeladit vstupní propust (C108 a C109), jinak ztratí citlivost.

Nojo, když já nemám nic, na čem bych to přeladil. Kde jsou ty časy, co jsem mohl na ruskej wobler do 800 mega. Jen tak "na ucho" bude asi výsledek nic moc.

Celeron píše:Nojo, když já nemám nic, na čem bych to přeladil. Kde jsou ty časy, co jsem mohl na ruskej wobler do 800 mega. Jen tak "na ucho" bude asi výsledek nic moc.

Slaďoval jsem ho "na ucho" a jede jak z fabriky. Však to zkus. Skutečně lépe, než třeba Domino.

No a v jaké měně se platily případné dodávky výrobků RFT (DDR) ? vých.marka a Kčs nebyly volně směnitelné (USD) tož ako ? že by převoditelný rubl jako bylo zvykem v táboře RVHP ?

O tom se dá najít dost materiálu, mělo být v rámci centralizace v RVHP využíváno převoditelného rublu, ale ke konci socíku se uvažovala (a možná i realizovala) nějaká přímá převoditelnost na úrovni VHJ.

Co je zajímavé, že když chtěli na výzkumák v 80. letech dokoupit modernější techniku, tak byly možnosti Těktroněnko a spol. relativně snadno, za korunky/rublíky a za dlouho, nebo maďarský EMG - výhradně platba devizami, nebo i originál Tektronix, ovšem když někdo pořádně oleštil kliky na ministerstvu, sehnal devizy a ještě to bylo potuplováno státním úkolem a podobně. Údajně si maďarští soudruzi vymohli, že vzhledem k vysokému podílu dovážených dílů od imperialistů v jejich technice na nějakou platbu v rublech kašlou z vysoka...

Samozřejmě se to počítalo přes nějaké jednotky, ať už se jim říkalo jakkoli, jen když to nebude žádná volně směnitelná měna. Spíše to však připomínalo výměnný obchod. Vy nám dodáte obrazovky do Oravanů, my vám magnetofony.
Nebo dodejte devět trabantů za pět škodovek...
Šlo spíše o symbolické obohacení trhů, aby byla nabídka aspoň zdánlivě pestřejší, i když vlastně o nabídce těžko hovořit, když nestačila poptávku pokrýt.

My vám pošem vlakem jednu tankovou divizi, vy ji budete živit a na oplátku nám pošlete 2 vlaky brambor a 1 vlak bot...

no jo, výměnný barter obchod, vidíte...asi jak kola, co, přepočteno ekvivalentem na váhu železa, za dvě česká z Rokycan jedno ruské Ukrajina

v 70-tých a první polovině 80-tých let jsem párkrát pracoval v tehdejší NDR, mimo jiné také v podniku VEB Stern Radio Berlin ve Weissensee. Vyráběly se tam rozhlasové přijímače. Produktivita práce a organizace práce byla výrazně vyšší a lepší než v podnicích Tesla v ČSSR. Kvalitativně výrobky RFT byly také o dost lepší než Tesla. Sám jsem si jich několik domů přivezl. Avšak na domácím (NDR) trhu stále nebylo dostatek těchto přístrojů. Důvod byl, že NDR musela velký objem výrobků povinně dodávat do SSSR Právě dodávky z NDR do SSSR byly pro celý stát NDR totálně vyčerpávající a zničující. Ve druhé polovině 80tých roků byla NDR již prakticky ekonomicky davastována, nikoliv snad vedením SED (obdoba KSČ), nýbrž právě zničujícími povinnými dodávkami spotřebního zboží a chemických výrobků do SSSR.

Po nástupu Gorbačova k moci v SSSR zasadil Gorbačov Honeckerovu NDR poslední ránu z milosti, když NDR musela nakupovat ropu ze SSSR za světové ceny a platit v tvrdé měně (za Brežněva to bylo v konvertibilních rublech). Přitom NDR byla na sovětské ropě 100% závislá. To vedlo k obrovským problémům v zimě 1988/89, ekonomické krizi na jaře v roce 1989, inflaci a vytištění bankovek 500 marek (nestačily je dát do oběhu), bouřím v Lipsku, pádu Honeckera a neslavné odpovědi "unverzüglich" na otázku, kdy bude otevřena Berlínská zeď. Tento výrok, zřejmě předem na plénu SED nedohodnutý, způsobil o několik hodin později pád Berlínské zdi a neplánované spojení obou německých států.

To samý přibližně platí o maďarském Videotonu který byl rovněž začleněn do trhu dodávek mezi státy RVHP, jejich repro bedýnky lic.Akai byly známé i u nás nebo kazet deck zabudován do gramo kombajnu Tesla NZK145, ve své době slušná střední třída domácího hi-fi audio systému.

No nevím . Orpheus a Prometheus repráky s gumou, která se totálně rozpadala...

protože nikdo v Japanu nedával klientovi do ruky výrobek s životnosti nějakých 40 let, to je zkrátka kontraproduktivní, dvouletá záruka a pro nový bazmek do marketu, ideu to má pokud jsou na to reálné mzdy, že jo, a to není náš případ

konosuke:o té střední třídě bych pochyboval, gramec snad, ale kazeťák rozhodně ne.

konosuke: No, nevím... Ještě japonská produkce počátku devadesátých let (mluvím o hifi) byla kvalitní a klidně to slouží stále. Třeba u mě doma
Zesilovač Sony TA-F570ES, vyrobený někdy 1992, hraje jak víno, nic nechrastí a podobně. Nebo tape deck ze stejné stáje (TC-K750ES), rok výroby 1990. Potřeboval vyměnit malý řemínek, ale jinak hraje jak za mlada.
Nechci se někoho dotknout, ale když otevřu ten deck nebo zesilovač a vedle toho něco z východního bloku ze stejné doby? Porovnáme parametry? Ehm, asi netřeba pokračovat, že?

jistěže znám tyto výrobky...to ještě korporaci řídil děda Morita a Sony bylo u nás synonymem top jakosti, ale když výrobu přesunuli do lokalit s levnou pracovní sílou, impérium šlo zvolna do kytek
jo ze soňáckejch zázraků mám akorát tuner (1993) a sluchátka, dříve VCR mono, nepočítám drobnůstky jako kazety, baterky a CD-R řekněme

Je to sice OT, ale kazetové mechaniky do NZK, K10, Unisona a dalších přístrojů nebyly od Videotonu, ale od BRG- Budapesti Rádiótechnikai Gyár. Poměrně dobré, ale zabili je uložením tónové hřídele v plastovém ložisku. Časem se vymačkalo a už nebyla zajištěna rovnoběžnost s hlavami. Kombinovaná hlava taky za mnoho nestála.
NZK 145 bych do střední třídy asi nezařadil. Bylo tam sice šasi HC 14.20, ale s krystalovou přenoskou, protože zesilovač AZS 100L neměl předzesilovač pro magnetodynamickou a sám o sobě to byl spíše přístroj nižší třídy. O střední třídě by šlo mluvit až v případě přístrojů NZK 150 a NZK 160.