Proč blázen? Prostě když už něco takovýho čuním, tak to čuním pořádně - ten přepočet dýlky prvků po změně štíhlosti je nutnej i u Yaginy, jinak ji máš zase "mimo band" a ještě ti ulítne směrovost, respektive předozadní poměr. Navíc - když dáš tlustší prvky, aby byly mechanicky co nejblbuvzdornější a nezkrátíš je ve stejným poměru, v jakým jsi navýšil proti teoretickýmu výpočtu příčnej průřez prvků, tak ty prvky ti vyjdou elektricky delší a celá anténa se tím elektricky přeladí směrem k nižším kmitočtům, což ve finále bude znamenat jak podotknul už Hill, že se ti na předpokládaným horním konci její vrchol zisku posune taky kmitočtově níž - a když se pak pokusíš o příjem na nejvyšším kanálu, na kterej sis anténu navrhnul, budeš mít zisk klidně i o 4-5dB menší, než kdybys ty prvky správně korigoval. Neboj, taky jsem tuhle anténu nestřelil podle voka na poprvé - úspěšnej jsem byl až na třetí pokus, předtím jsem narazil právě na elektrický zkrácení a zisk jsem neměl takovej, jakej jsem žádal ...
No a protože to bylo dělaný spešl k použití u NTB a v pokoji, tak jsem tam nechtěl žádnej zešilovač, kterej by bral rušení jak z LTE, tak ze samotnýho počítadla - a chtěl jsem na co nejmenším prostoru anténu s co největším ziskem a ke všemu jednoduše směrovatelnou. To zas podmiňovalo ten kvádrovitej tvar, aby byla schopná samostatně stát i v poloze pro vertikální polarizaci (to je důležitý třeba v Praze, kde na stejným kanálu, ale s opačnou polarizací "jedou" 2 silný vysílače zeměpisně stojící pár km od sebe - Cukrák a Žižkov) - no a když už dělám kvádřík z preglejky, tak kurňa aby už to ňák vyhlíželo, né, šéfe?
