Stavebnice tranzistorového radia(superhetu?)
Moderátor: Moderátoři
- radioelectrum
- Příspěvky: 2055
- Registrován: 11 lis 2011, 01:00
- Bydliště: Oslavany
- Kontaktovat uživatele:
Nemáte někdo naskenovanou tyto šablonu? Já Radietu sice složím i bez ní, ale chtěl bych ji mít jako v originále.
- Přílohy
-
- 20161223_073432.jpg
- (143.2 KiB) Staženo 84 x
-
- 20161223_073343.jpg
- (128.76 KiB) Staženo 85 x
soráč za OT ale nedalo mně to, kuriozita k pohledání: kabelkový přenosný superhet ale lampáč z anodovou a žhavící baterkou, je to možný ? jo jsme přibližně stejně staří řečeno pro úplnost
- Přílohy
-
- minor.jpg
- (79.42 KiB) Staženo 51 x
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
- serviceman
- Příspěvky: 4005
- Registrován: 09 črc 2013, 02:00
Ještě jsem dodatečně v počítači našel celkové ručně nakreslené schema a šablonu pro tuto nejvyšší verzi zapojení Radiety.
Takže to už snad experimentátory s touhle 50ti letou dobrou stavebnicí uspokojí.
Takže to už snad experimentátory s touhle 50ti letou dobrou stavebnicí uspokojí.
- Přílohy
-
- Radieta 001.jpg
- (234.85 KiB) Staženo 250 x
-
- 003.jpg
- (244.37 KiB) Staženo 129 x
Lampy 1x33 se dávaly až do Minoru Duo. V Minoru byly třicet čtyřky:
1H34 - vstupní zesilovač, kmitající směšovač
1F34 - mezifrekvenční zesilovač
1AF34 - detektor (vyhlazené napětí sloužilo k řízení AVC oběma lampami před ním), nf předzesilovač
1L34 - koncový stupeň.
Zajímavé na tom je, že všechny lampy měly předpětí mřížky mezi -0,6 V a -0,75 V (přibližně polovina žhavicího napětí), protože zde nešlo získat automaticky jako úbytek na katodovém odporu. Prvním dvěma elektronkám se záporné předpětí pak zvětšovalo s úrovní signálu, to zmenšovalo jejich strmost.
Hrálo to na anodové baterie 90 V, 60 V i 45 V, těm lampám to bylo celkem jedno a anodové baterie každého napětí nevedli všechny v každé elektře, mimoto k rádiu se dodával napájecí zdroj .
Nicméně ta anodová baterie vydržela při denním hraní půl roku, jen monočlánky na žhavení se za tu dobu musely průměrně po 15-20 hodinách nepřetržitého hraní (nebo po 30 hodinách, když se rádio pouštělo denně jen asi na hodinu a baterka se do druhého dne vzpamtovala). Ono to tak bylo lepší, ty monočlánky tehdy někdy tekly už nové.
1H34 - vstupní zesilovač, kmitající směšovač
1F34 - mezifrekvenční zesilovač
1AF34 - detektor (vyhlazené napětí sloužilo k řízení AVC oběma lampami před ním), nf předzesilovač
1L34 - koncový stupeň.
Zajímavé na tom je, že všechny lampy měly předpětí mřížky mezi -0,6 V a -0,75 V (přibližně polovina žhavicího napětí), protože zde nešlo získat automaticky jako úbytek na katodovém odporu. Prvním dvěma elektronkám se záporné předpětí pak zvětšovalo s úrovní signálu, to zmenšovalo jejich strmost.
Hrálo to na anodové baterie 90 V, 60 V i 45 V, těm lampám to bylo celkem jedno a anodové baterie každého napětí nevedli všechny v každé elektře, mimoto k rádiu se dodával napájecí zdroj .
Nicméně ta anodová baterie vydržela při denním hraní půl roku, jen monočlánky na žhavení se za tu dobu musely průměrně po 15-20 hodinách nepřetržitého hraní (nebo po 30 hodinách, když se rádio pouštělo denně jen asi na hodinu a baterka se do druhého dne vzpamtovala). Ono to tak bylo lepší, ty monočlánky tehdy někdy tekly už nové.
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
V době, kdy ještě nebyla úplně dotažena výroba vf. tranzistorů, se vyráběly i hybridní přenosné přijímače. Měly nf. část již tranzistorovou, vf. a mf. obvody elektronkové. K provozu nebyla potřeba anodová baterie, anodové napětí "vyráběl" tranzistorový měnič. Třeba Stern 1 z NDR, kde vyráběli i více typů plně elektronkových přenosných přijímačů. Některé měly i FM, třeba REMA Trabant UKW.
Naposledy upravil(a) elektrosvit dne 23 pro 2016, 13:23, celkem upraveno 1 x.
Fotky stavebnice RADIETA jsou i tady: http://egalerie.net/index.php/ostatni/radieta
Co by ne, obě zmíněná rádia jsem od někoho dostal a na většinu jejich vnitřností si ještě dnes pamatuji, však jsem je znal zpaměti, při jejich jednoduchosti to zase takový div není. Měl jsem tehdy už taky zkušenosti s bateriovými elektronkami ze stavebnice Elektronik, ta konstrukce byla snadno pochopitelná, dobře se na tom učila obvodová technika. Obě rádia jsem pak posunul někomu dalšímu, protože jsem se začal intenzivněji zabývat VKV přijímači.konosuke píše:teda Hille pane, pokud tohle všechno víš a píšeš z hlavy...
No. Po svátcích vyrazím na součástky, ale chtěl bych se zeptat, to pěkně je vztaženo k čemu? Děda říkal, že mu to hrálo velmi potichu, a že s tím nechytil skoro nic. Jinak předloha vytištěna, moc děkuji, už se těším, až to bude hrát, ale ploché bat. nahradím tužkovými vždy 3 do série, povaluje se mi jich na půl vybitých po stole dost. Nebo má to větší nároky na napájení?
A co ten trimr? zkoušel jsem do toho před časem postavit krystalku, no nehrálo to vůbec, zašel jsem s tím k učiteli fyziky a nepomohl. Krystalka fungovala jen na cívku 60 závitů ze soupravy spolu s ladičákem z čehosi lampového, v místnosti, na několik metrů trojžilového stíněného kabelu. tím trimrem se mnohokrát pohnulo, zdali nejsme mimo SV pásmo, nic nepomohlo.
A co ten trimr? zkoušel jsem do toho před časem postavit krystalku, no nehrálo to vůbec, zašel jsem s tím k učiteli fyziky a nepomohl. Krystalka fungovala jen na cívku 60 závitů ze soupravy spolu s ladičákem z čehosi lampového, v místnosti, na několik metrů trojžilového stíněného kabelu. tím trimrem se mnohokrát pohnulo, zdali nejsme mimo SV pásmo, nic nepomohlo.
taky jsem tuto stavebnici měl, bylo to někdy v první polovině sedmdesátých let.MH111 píše:ale chtěl bych se zeptat, to pěkně je vztaženo k čemu? Děda říkal, že mu to hrálo velmi potichu, a že s tím nechytil skoro nic
Nejlépe hrálo to reflexní zapojení.
Hrály mi tam tehdy dvě SW stanice, Praha na 639 kHz a Interprogram Radio Praha z vysílače Pohodlí, tuším že na 1233 kHz, to už si přesně nepamatuji . . .
Tato stavebnice měla jednu velkou nectnost . . .
propojení "pružinek" se součástkami bylo dost nestabilní a díky oxidacím rádio trpělo různými pazvuky a škvrčením.
Opravit se to dalo, ale jen když jsi to otevřel a zahýbal všema "pérkama", pak byl zase na chvíli pokoj . . .