[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Neper je poměrová logaritmická jednotka, kde se používají přirozené logaritmy. Na rozdíl od decibelů, kde jsou logaritmy dekadické.

Těch 600Ω je tam kvůli vztažné hodnotě výkonu, aby bylo možno vyjadřovat absolutní hodnotu. Na úroveň 0 Np se pak položí signál o velikosti kdy je na odporu 600Ω výkon 1 mW, čili je to 0,775V. Pokud se budeme pohybovat ve výkonech, měla by se tedy úroveň správně vyjadřovat v NpmW (Nepermiliwattech), což se ale zjednodušuje jen na Np.

A z praktického hlediska je neper jetnotkou, která se ve spojařské praxi používala už drahně let, pro telefon či tónovou telegrafii měla docela vyhovující rozlišení.
Říkalo se, že rozdíl hlasitosti půl neperu už pozná i nezkušené ucho. Podobně to platilo i pro nerovnoměrnost frekvenční charakteristiky.
Pokud budeme uvažovat jen v relativním měřítku (tedy bez dohodnutých podmínek pro nulovou úroveň), pak přibližně
1 Np = 8,7 dB.

EKKAR píše:Neper je jednotka útlumu telefonního vedení optimalizovaná na impedanci tuším 600Ω. Další bych musel dohledávat.

Nevím, proč si to pamatuju - ale nepér je stejná poměrová veličina jako bell (potažmo decibel), ale u Np se používá při počítání jako základ logaritmu eulerovo číslo e (2,72) , u dB je to číslo 10

no vidím, že s křížkem po funuse...

Setkal jsem se na vysoké škole s RNDR S., která nám nakreslila jednoduché schema baterie,žárovka a vypínání prováděla zkratem baterie.Všichni jsme protestovali a ona slíbila že se nato doma podívá.Když bylo příště pravila, že vypínač může být podle nás, ale tak jak to nakreslila je to lepší.

takové paní profesorce by se mělo doporučit vypínání malých přístrojů tím že se knoflíkové baterie zabalí do staniolu. Dneska bych jí doporučil toto zapojení používat na vypnutí jejího mobilního telefonu s Lion baterií.
My jsme měli podobnou chemikářku na střední , co neměla tušení vůbec o ničem,ani o svém oboru, přitom byla strašně ironická, což ve mě zanechal doživotní averzi k chemii.

Mozno aj vypinace doma ma tak zapojene. Staci "vypnut" jeden a hned je tma v celom byte

V době kdy naše RNDR vypínala zkratem, ještě Lion baterky nevymysleli.

My jsme zase na energetice nachytali starýho kantora na zapojení zdroj, ampérmetru a tři stejný odpory namalovaný tak, že na první pohled není zřetelný že je to jen paralelní zapojení odporů. Co teče přes ampérmetr? Chudák se trápil použitím jedničky Kirchhoffa a ne a ne na to přijít. Kurňa, ale za boha si nevzpomenu, jak to bylo namalovaný. Neznáte to někdo? Princip je, že když se stojí u tabule, tak to klame, stačí poodstoupit pár metrů. Na papíře to docvakne hned.

sinclair píše:Je dnes docela dobře možné, že vysokoškolsky vzdělaná kantorka, při testovacích otázkách z materiálů a technologií na slaboproudé průmyslovce, ve 3. ročníku, napíše studentům na tabuli jednu z otázek takto:
"Vyjmenujte nejméně tři druhy odporného drátu".

Prosím Ťa, môžeš uviesť v ktorom roku to bolo, na akom predmete?
EDIT: Otázku som upravil.

Celeron píše:My jsme zase na energetice nachytali starýho kantora na zapojení zdroj, ampérmetru a tři stejný odpory namalovaný tak, že na první pohled není zřetelný že je to jen paralelní zapojení odporů. Co teče přes ampérmetr? Chudák se trápil použitím jedničky Kirchhoffa a ne a ne na to přijít. Kurňa, ale za boha si nevzpomenu, jak to bylo namalovaný. Neznáte to někdo? Princip je, že když se stojí u tabule, tak to klame, stačí poodstoupit pár metrů. Na papíře to docvakne hned.

To mi připomíná hádanku z posledního čísla AR-PE, kde v rubrice OK QRP mají takovýhle zadání (text je v obrázku):

Skutečný stav, letos, začátkem minulého týdne. Jak přesně se jmenuje předmět, se zeptám, až zas mladej přijde.
Třeba bude i vědět, kolik babě vlastně je - i když u spousty kantorek se to hodně těžko odhaduje

To není EKKARe ono, tam byly jen 3 odpory a ještě jeden jako zátěž v sérii s ampérmetrem.
Ještě jsem si vzpoměl na jednu věc, na který jsme uvařili matykářku. Nikdy nedokázala pochopit, že na logáru se dá sčítat i odčítat. Už si nepamatuju jak se to dělá ale někde jsme to vyčetli. Už bych si možná ani nevzpoměl jak se vlastně na logáru šoupe. V ruce jsem ho neměl od školy. Jo a taky nám zakazovala kalkulačky ale kantor na automatizaci je zase doporučoval všem.
Ve třídě jsme měli jednoho synáčka diplomata a ten byl vybaven TI58 nebo TI59. Programovatelná ledková s magnetickejma štítkama. No většina kantorů mu ji těžce záviděla a ten přes automatizaci si ji strašně rád půjčoval do kabinetu a pak zapoměl přijít na hodinu.

Já jsem na gymplu napsal učitelce na dotaz na jméno jakýhosi politika odpověď "Jak toto mám vědět?" - a ta málem vyletěla z kůže. Kupodivu jsem nedostal ani tu důtku, co navrhovala. A přitom já celý ty 4 roky toužil minimálně po dvojce z chování (a ony ty soudružky potvory, jakoby to tušily, nedaly a nedaly, přitom jinde to lítalo jedna radost).

Celeron píše:To není EKKARe ono, tam byly jen 3 odpory a ještě jeden jako zátěž v sérii s ampérmetrem.
...

Jo, taky netvrdím že to je ono - ALE ŽE MI TO TU HÁDANKU PŘIPOMNĚLO. A s tím sčítáním a odčítáním na logáru to je jednoduchý - pokud máš správný to vnitřní vložný pravítko. Při sčítání najdeš na vnější stupnici první sčítaný číslo, nastavíš proti němu nulu na vnitřní stupnici a najdeš na vnitřní stupnici druhý sčítaný číslo. Proti němu na vnější najdeš součet = je to jako když k sobě přiložíš dva páskový metry posunutý o potřebnej počet cm. Když dáš nulu na jednom k dvacítce na druhým, tak dvacítka na prvním bude na čtyřicítce u druhýho = 20+20=40.
Odečítání se dělá obráceným způsobem - nět prablemma.

Akorát byl problém třeba v 60.-70. letech minulýho století sehnat ty různý šoupátka, protože národní podnik Koh-I-Noor čili KIN sice v Budějovicích a Trhovejch Svinech logára produkoval, ale běžně jen v základní verzi a speciální provedení určený pro strojaře, stavebníky nebo elektrikáře byly jen na objednávku s uzávěrkou objednávek 2x ročně - tomu pak taky odpovídala dodací lhůta, takže kdo nevěděl, že bude za rok potřebovat příslušný speciální pravítko do logára, měl Smolíčka nebo si pravítko musel půjčit od starších kolegů. Naštěstí už za mne (80. léta) bylo logáro na střední škole jen jako ilustrační pomůcka a světu matematiky vládly kalkulačky - kdo neměl soukromou, tomu byly půjčovány, pamatuju se, že matikářka to nosila v takový vošatce, kde měla asi 30 kousků poměrně slušnejch kalkulaček typu SHARP EL-504. Já to nepotřeboval, moje tehdejší SHARPka EL-514 maká dodnes, i když už je z ní spíš muzeální exponát na poličce ...

Mám kamaráda co vyučuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a který sbírá logaritmická pravítka. Nevěřili byste co vše se dá na nich spočítat, a jaké speciální typy těch pravítek byli.