Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
A mozek taky, že?
Zkus to bazickými 2-2,5 a proud tak 60-70 A. A ujasni si odkud kam to budeš vařit a kam zapojíš zemnící kabel do té GAMY 166. Tu mám nakonec taky a samostmívací helmu používám naprosto bez problémů spolu s brýlemi . Je to hlavně o tom, jak ji nastavit.
Svařuji příležitostně a tak mám stejné problémy jako Pavel. Když potřebuji nepoškozený okraj svaru(nevypálený a nepropadlý) tak přiložím na těsno ke komplikovanému okraji materiál a průběžně přejedu až na něj. Pak to flexkou uříznu, je to tady nakonec už zmíněno. Rad tady je dost, taky by neškodilo, kdyby některý z radilů hodil fotku takto svařených dvou materiálů bez propadu na kraji. Opravdu bych byl zvědav. Osobně si myslím, že to nejde. Ale podotýkám, že moje svářečské zkušenosti jsou minimální.
Taky svařuju příležitostně. Mám skla co jsem sehnal nejsvětlejší a stejně vidím prd. Dioptrie nemá a nechápu, jak někdo může udělat tak krásný svár, když pomalu ani nevidím kde s tím obloukem cestuju.
Zrovna jsem na zahrádce a svařuju. Největší problém mám momentálně s koutovým svarem.Právě v tom vidět kde jsem s elektrodou. Neustále dělám housenku po jednom svařenci a druhý je téměř netknutý. Pak se mi do spáry zapeče struska a nejde to opravit. Nejvíc používám flexku. Celkem frustrující. Ale jde o hovno, mám volno, hraju si. Vadí mi hlavně kravál z rozbrušovačky kvůli sousedům. Ale dneska tu je málo lidí.
Spíš asi rovně. Snažím se teď o klikatou trasu ale asi je to málo. Občas se tam zamotám...Vlastně mám nejlepší výsledky s proudem 90A, i když je to na dvojku moc. Aspoň se mi daří spojit oba kusy k sobě. Vždycky když se chystám oťukat strusku, děsím se, co zase vyleze za hrůzu
To není o spojení, ale o provaření! Jinak to nedrží... Musíš přecházet ze strany na stranu ( z jednoho materiálu na druhý ) a chvilinku tam posečkat, zároveň se musíš posouvat. Chce to zkoušet a cvičit, ale jde to. Jirkati ti to asi popíše líp . Je to přece jen profík. Někdy je potřeba před tím provést tzv kořenový svar. Je to celkem věda, to správné svařování. Chce to svoje, jako ostatně všechno.
PavelFF - zřejmě používáš podle popisu rutilové nebo kyselé elektrody. Když se chceš učit svařovat koutový svár, tak ho nesvařuj na rovině, ale podlož si ho tak, abys svařoval asi 45° "do kopce". Tím jednak uvidíš do sváru, abys mohl držet délku oblouku stejnou, jako máš průměr elektrody, jednak ti bude struska plynule odtékat z místa elektrického oblouku. Pro takové svařování si nastav základní proud na hodnotu cca 40 x průměr elektrody a uber si nebo přidej podle ruky. Hlavně stále hlídej délku oblouku, na ní záleží veškerá kvalita sváru. Vzhled sváru je otázkou praxe. Napřed zkoušej svár "šňůrkový" a až ho zvládneš, tak zkoušej dělat obloučky nebo cikcaky, taky podle ruky, očí a hlavy. Nespěchat. Po zvládnutí housenky "do kopce" je možné úhel snižovat postupně až do nuly, nebo zvedat až na polohu svislou. Když se naučíš svařovat s rutilkou, bude svařování s bazickou elektrodou brnkačka. Ve Svářečské škole takhle začínají na kusu plocháče a až dokonale zvládnou housenku, tak se přidává kouťák, u kterého jde hlavně o provaření vnitřní hrany.
Já se napřed naučil s bazickejma a rutilky používám na větší sváry. Bazické si schovávám na to lepší svařování, protože rutilky dostanu většinou zdarma od lidí, co dělají jen s trafem. A je pravda, pokud to neprovaří, tak je to k ničemu. Proto asi bude lepší, aby to vařil cikcak jako v hodině šití, bude tam jistota, že to drží. Rozbrušku většinou používám jen když chci mít úplně rovné spojení po sváru.
Právě v rohu bych se bál více strusky od rutilek než od bazických, ale možná je to jen moje zkušenost z vlastního lepení.
Děkuji za cenné rady. Začetl jsem se trochu na Svarforu do několika témat o koutových svarech a zjišťuji, že se s nimi trápí mnoho začátečníků. Taky volba rutilky nebyla pro začátek úplně vhodná. Rutilová struska se nedá vyplavit novým převařením, jak jsem se bláhově domníval, protože je těžší než kov (to jsem tam vyčetl).
Příště zkusím vařit do kopce, protože ta struska mě fakt zlobí.
Ještě by mně zajímalo, jestli je získaná dovednost (svařování) něco jako plavání či jízda na kole (už se to umí jednou provždy) a nebo se bez tréninku schopnosti ztratí.
No já jsem jen občasný "lepič" tak z mých poznatků:
Mně se osvědčily kyselé elektrody E-K103. Koutové svary a tlusté materiály se mi s nimi dobře dělaly. Mají prý řídčí ten svarový kov tak tam dobře zateče. Ale zase když byl tenký materiál a mezera hrozilo že se to propálí a proteče.
Jinak pokud používáte rutilovou elektrodu E-R117 tak ta přímo není vhodná na koutové svary, má prý hustý svarový kov a hrozí že řídká struska se zavařuje do svaru. S ní mi koutové svary nešly, byly housenky jen po stranách a uprostřed struska, přímé svary ušly. Ale zase tenké materiály(plechy) se hned tak rychle nepropálily jako s kyselou elektrodou.
Ale jak píšu, jsem jen občasný laik...
