sítové rozvody

[Osmdesat]

Někteří, myslím Siemens, s vizí ss rozvodné soustavy koketují.

To předpokládám jen na straně nn asi? Ale stejně, namísto jednoduchého asynchroního motoru na míchačce tam mít buď komutátorový nebo polovodičový orloj a asynchroňák? A co ty tisíce 3f motorů ve fabrikách? Přechod na ss soustavu by jistě po nějakou dobu vyžadoval souběh obou soustav, asi jako souběh klasických čerpacích stanic s nabíjecími. Je to v energetice reálné?

Většina blbostí v moderní historii přišla z Německa.

Na straně nn i vn.
vn ss dálkové přenosy fungují běžně. Tam je to efektivnější. Siemens a ABB mají v tomhle velký byznys.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_HVDC_projects
Ale oni chtějí víc. I v nn. Někde jsem viděl projekt nějakého siemensáckého areálu řešeného výhradně v ss.

V současné době je to ještě nesmysl, ale co my víme za pár let? EU je na to zvrhlá dost, aby něco nakázala, bez ohledu na to, jestli mají lidi doma nějaké asynchronní motory nebo spotřebiče s trafem.

Jinak máme i traťovou trakční ss soustavu. K naší smůle jsou na našem území hned tři různé trakční soustavy.

[EKKAR]

....
Jinak máme i traťovou trakční ss soustavu. K naší smůle jsou na našem území hned tři různé trakční soustavy.

Kdepak máš tu třetí? Severozápadní dráha byla přednostně elektrifikovaná stejnosměrnou soustavou 3000V, protože se v ní snáz učuní regulace výkonu na lokomotivě, která je i technicky jednodušší, než lokomotiva pro střídavou trakci - a jižní část republiky dostala na základě pozdějšího rozhodnutí vlády elektrifikaci soustavou 25kV 50Hz. Viz mapka tady: http://ekonomika.idnes.cz/sjednoceni-pr ... d_mapa.jpg
Jestli třetí soustavou myslíš ten přechodovej úsek dole u Břeclavi, kterej je přepínatelnej na rakouskou soustavu s kmitočtem 16,667Hz, tak ten tam je skutečně jen kvůli lokomotivám ÖBB a jejich přejezdům s vlakama na naše území, až do výroby "mesršmitů" Škoda E109 Český Dráhy nevlastnily žádnou sériově vyráběnou lokomotivu, schopnou fungovat na týhle soustavě - a i tu právě "mesršmity" dostaly jen kvůli požadavku Dojče Báhna, který je pak stejně na svoje trati nepustily ...

Úmyslně teda opomíjím tramvajový nebo trolejbusový trakční rozvody, kde je podle lokality napětí 700, 750 nebo 1000V - vždycky stejnosměrnýho proudu.

[Michal22]

Trakční soustava 3000 VDC by měla z našich končin vymizet.
Sice to bude běh na dlouhou trať, ale už se o tom nějaký rok hovoří, studie již existují.
Na Slovensku jsou dál, již část koridoru přepojili- Púchov má už od loňska 25 kV/50 Hz.

Tak ještě malá douška pro Ekkara- systémy máme v republice čtyři:
1. 3000 VDC- sever republiky
2. 25 kV/50 Hz- jih republiky
3. 1500 VDC- Tábor- Bechyně
4. 15 kV/16 2/3 Hz- Znojmo- Retz

A ještě dodatky- lokomotivy, které umějí 15 kV/16 2/3 Hz vyrobila Škoda už v osmdesátých letech. A jezdí dodnes- řada 371/372 ČD, ČDC. ˇPřezdívka Bastard.

A elektrizace tratí ve větším u nás začala už za první republiky, konkrétně pražská nádraží a tratě kolem. Tehdy v soustavě 1500 VDC. Až po válce, když se elektrizovala trať Praha- Košice, se i v Praze přešlo na 3000 VDC.
Původní plány ( z první republiky) byly dostat 1500 VDC až Do Plzně, ale kvůli spoustě faktorů k nim nedošlo.

[ZdenekHQ]

A co taková "drobnost", jako vlhkost a elektrolýza, kdyby to měl každej doma?

[mtajovsky]

Zatím jsem v celé debatě našel jen jeden důvod pro DC rozvod - že na malých individuálních usměrňovačích vznikají nějaké ztráty. Jako by právě tato zařízení byla největším žroutem elektřiny. Jako další důvod mě napadají jenom problémy s kapacitními proudy a vznik mrtvé a živé fáze u AC rozvodů. Zato u DC rozvodů vidím spoustu problémů, namátkově odolnost proti výbojům blesků nebo citlivost polovodičů na radiaci. Má někdo odkaz na podrobnější rozbor výhod DC rozvodů?

Edit: už jsem našel.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/High-vo ... ct_current

Vypínání VN a VVN je trochu jiná kategorie, tam je potřeba uměle zhášení vždy

V uvedeném odkazu je napsáno, jak to ABB řeší. Jde o kombinaci 4 vypínačů - jeden polovodičový na VN, další na malé napětí, jeden mechanický rychlý a jeden mechanický pomalý. Nejprve jsou sepnuty všechny. Pokud jsem to dobře pochopil, je postup rozepínání je tento:

1) rozepne se polovodičový na NN, tím se proud přesměruje do polovodičového VN. Tento má ale velký odpor a vzniká na něm napětí a rychle se hřeje.

2) rozepne se mechanický rychlý, který zabrání budoucímu průtoku proudu přes polovodičový NN

3) rychle potom, dříve než se přehřeje rozepne polovodičový VN. Polovodičový NN je chráněn již rozepnutým mechanickým rychlým.

4) nakonec se rozepne mechanický pomalý a spolehlivě vypne i zbytkový proud polovodičového VN.

[monterjirka]

Nikdy neříkejte NIKDY...

Už je to pěkných pár let, co jsem se setkal se studií z nějaké anglické školy, kde byla naznačena jakási vize domu, který měl "klasický" přívod 230/400V, z toho byl rozvod pro "výkonné spotřebiče" jako topení, pračka,...
A pak tam byl zdroj, AKUbaterie, FV panely a pro světla a zásuvky pro "menší" spotřebiče tam byl popisován rozvod DC 36V, měli k tomu poměrně rozsáhlý rozbor jak došli k tomu napětí jako ke kompromisu bezpečnosti, ztrát,...
Samozřejmě je tam "absolutní problém" v tom, že dnes nikdo nevyrábí spotřebiče, které by byly použitelné v takovém domě... Ale i tam cosi psali o tom, jak se postupně budou objevovat univerzálně použitelné spotřebiče, které by mohly pracovat s napětím od 24 do 240V AC i DC

Byla to spíše takové "pohádka" a mrzí mě, že jsem si to neuložil... S odstupem času na to je trochu jiný pohled...

-----------
Ty usměrňovače jistý na "zásuvkový rozvod" a nejen na něj mají!
Pokud usměrníme AC napětí ze zásuvky a za usměrňovač dáme filtraci, průběh proudu se liší od průběhu napětí, proud prochází pouze v krátkých impulsech kdy je okamžité napětí vyšší než napětí na filtračním kondenzátoru. Proud tedy obsahuje vyšší harmonické a ty bohužel zatěžují střední vodič a to je "průser", protože pak může být proud středním vodičem N (ale i PEN) větší než proud ve fázovém vodiči!

[Bernard]

.... pak může být proud středním vodičem N (ale i PEN) větší než proud ve fázovém vodiči!

Tomu nějak nevěřím. Snad platí zákon o zachování náboje, a tak proud ve fázovém vodiči jedním směrem by měl být v každém okamžiku stejný jako proud v N (PEN) opačným směrem.

[TubeGuru]

Zdar, myslím, že to možné je; při "vhodném" fázovém posunu proudu vůči napětí v jednotlivých fázích nebo např. při běhu 3 ∿ motoru na 2 fáze. To ale jen střílím od boku, na počítání nebo simulaci teď nemám čas .

[sinclair]

Nepříliš osvědčenou prehistorií myšlenky ss sítí, které s novou dobou a technikou dostávají nový rozměr, jsou kdysi tzv. univerzální síťové elektronkové radiopřijímače i televizory.

Byly bez úprav, jen přepnutím napětí, schopny provozu na zbytcích stejnosměrné sítě 100-120/220V u nás, případně na provozovaných ss sítích v zahraničí, nebo mohly pracovat na novějších, tehdy výhradně budovaných, střídavých sítích 110-120/220V/50-60Hz.

Zdá se mi, že dělat globální změny elektroenergetiky jen kvůli tomu, že čím dál více přístrojů obsahuje spínané zdroje, nebude ten pravý důvod.
A stejnosměrné sítě mají, jak se zdá, pořád ještě spoustu nevyřešených "much" - viz např. antikorozní ochrany poblíž ss trakcí, obecná manipulace se stejnosměrným proudem je zatím obtížnější apod.

[Sendyx]

Kdysi bývaly zálohovací sítě v některých objektech 220V ss, hromada Pb aku článků. Bylo na to nouzové osvětlení i další věci, ale jak dobře se to provozovalo, to netuším. Dokonce na velínu byly na 220V ss i nějaké zásuvky, známý do toho dal adaptér k noťasu a udělal bumbác.

Objímka ve světle, ve kterém bylo asi litr vody (zateklo při úklidu), se při zkoušce osvětlení pěkně vyžrala.

[rnbw]

Adapter k notebooku by mal chodit priblizne od 100V a jedno, ci striedavych alebo jednosmernych.

[Sendyx]

To bylo v dobách, kdy notebook byl kufr s 386SX procákem. Bohužel adaptér chtěl 240V AC, a při 220V DC se po chvilce upekl.

[rnbw]

Inak opravoval som UPS k diskovym poliam EMC (SPS = Standby Power Supply) a tam je pri vystupe varovanie, ze pri behu na baterie je na vystupe 200 VDC. Tym sa podstatne zjednodusila konstrukcia (je to len DC/DC menic), co je v priestore 1U polovicnej sirky dost podstatne.

[Achab]

O stejnosměrných soustavách se taky uvažuje z hlediska možnosti akumulace nadbytečné energie z obnovitenných zdrojů. Ovšem mimo podobná specifická použití v nějaké hromadné nahrazování střídavé soustavy nevěřím.

[Habesan]

Nejdřív by to chtělo celosvětově jednotný nezáměnný konektor pro stejnosměrných 230 Voltů, jednak jako zásuvku do zdi a pak taky přístrojový, který by se dával pouze na přístroje které z toho dokážou bezpečně fungovat.

Nějaké návrhy už prý jsou:
https://portal.emergealliance.org/Deskt ... ntID=20829