[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Když už má mít odpor delší přívody, tak je to taky kvůli tomu, že pracovní teplota je tak vysoká, že může docházet k degradaci desky plošných spojů pod, nebo kolem těch odporů. Teplo se stačí vyzářit. Ty vývody kolikrát na ochlazení odporu nestačí.

U odporů je to něco jiného, tam posazení nad desku umožňuje vyšší pracovní teplotu, která odporu nevadí.
Větší část tepla jde pak z odporu sáláním.

danhard píše:To je prosím ptákovina, jelikož teplo jde do desky

EKKAR píše:OK, ty ptáku - a vývody jsou asi tepelnej izolant, co?
Nejdřív prosím tě Vašku vystřízlivěj, než příště plácneš takovou pitomost, ano?

lesana87 píše:2x delší vývody = 2x větší odpor pro vedení tepla do desky.
Ty už radši nic neplácej.

danhard píše:

EKKAR píše: Nejdřív prosím tě Vašku vystřízlivěj, než příště plácneš takovou pitomost, ano?

Jakou pitomost ?
Vývody představují pro chlazení chipu tepelnej odpor vedením, pokud deska dobře odvádí teplo, tak čím kratší, tím lepší.
Máš to v každým katalogu, 🤐
https://www.vishay.com/docs/88516/1n5400.pdf

microlan píše:Jo, přesně tak, nedávno jsem SMD 3W odpory nahradil 4W na drátech, hodně daleko od desky (na dlouhých vývodech) protože deska už nestíhala to teplo odvádět a na řídícím chipu bylo 90°C

Já nevím, o čem to melete - ale já popisuju stav, kdy se vývody válcovýho odporu, případně polovodičový, PŘEVÁŽNĚ GERMANIOVÝ diody stočej do kroužku a dioda nebo odpor se na desku připájejí "do vzduchu" - ty "spirálky" totiž mají právě kromě toho, že vyzařujou teplo z čipu během provozu ještě taky za úkol chránit čip před přehřátím během pájení - kdy má konec vývodu prostrčenej dírou teplotu kolem 300°C. Vzhledem k tomu, že starší typy polovodičů byly daleko míň odolný proti poškození PN přechodu teplem ZVENKU, tak ty spirálky byly jediným způsobem, jak poškození pájením předejít - přičemž jedinej komu se divím, že tohle neví, respektive dělá jako že neví je Vašek - ten zbytek ještě tahal kačera, když se z polovodičů běžně pájely jen bambusáky - protože křemík byl nedostupným snem ... A u prvních Si diod se to prostě dělalo ze setrvačnosti taky.

EKKAR píše:A dokonce se třeba u usměrňovacích diod bez závitu pro přišroubování chladiče ty vývody stáčely do kroužku o Ø cca 5mm, aby se zvýšila plocha pro vyzařování tepla - na 50Hz síťovýho kmitočtu nárůst indukčnosti nevadil. Týkalo se to třeba diod řady KY701 - 706 v kovovým pouzdru ...

KY701 jsou germániový ?

@EKKAR: Spirálka na vývodu není jedinej způsob, jak chránit součástku před přehřátím - nakonec u tepelných pojistek pod 150°C je to většinou nutnost, jinak se přeruší, pokud se pájí. Proto jsou v praxi nýtovaný.

Prostě se vývod mezi pájeným místem a součástkou "zmáčkne" plochejma kleštičkama (pinzeta většinou nestačí), což bez problémů odvede zbytkový teplo.

EKKAR píše:ty "spirálky" totiž mají právě kromě toho, že vyzařujou teplo z čipu během provozu

Odvod tepla zářením je u polovodičů, zvláště germania, zanedbatelný. Většina tepla se odvádí vedením. Na to, aby záření převážilo, by muselo mít pouzdro teplotu vysoko nad smrtelnou teplotou pro polovodič. (Ne)divím se, že tohle nevíš.

Yarda1 píše:Obvody se soustředěnými parametry
a
obvody s rozprostřenými parametry.
...

Bylo to sice vztáhnuto k elektromagnetickým vlastnostem, ale právě v oblasti termiky tu máme typický případ s rozloženými parametry. Každý kousek toho přívodního drátu vede teplo směrem k chladnějšímu konci a současně poskytuje plochu pro ochlazování prouděním okolního vzduchu. Konkrétní uspořádání může mít optimální řešení takové nebo makové.