[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jsem rád, že jsem v tý době nežil. Co se týče argumentů ohledně dostupnosti odborné literatury, tak dnes je to úplně jiný level. A ne, nemluvím o webových stránkách pochybné kvality ale o warezu - hlavně anglická literatura, co se dá volně sehnat, mi přijde často mnohem čitelnější a prospěšnější k vývoji než co občas vyplodí za velký prachy takový BEN. Upozorňuju, že nemluvím o analogu.

BOBOBO píše:ZA PÁR KORUN !!!!!!!!!!!!!

Jenže tehdejších PÁR KORUN bylo totéž, jako dnešních pár set.

EKKAR píše:To samý knížky - ten vydavatelskej plán SNTL jsi dostal, pokud jsi byl v nějaký fabrice a odůvodnil sis to odbornýma požadavkama...

Kdo u SNTL objednal dva-tři tituly (nebo za určitou částku), byl členem "Klubu přátel technické lituratury." Tito dostávali vydavatelský plán pravidelně poštou. Zájemcům ho mohli na vyžádání poslat přímo z nakladatelství. V Brně na prodejně "Technická literatura" ten plán měli taky, dalo se tam i přímo objednat. Ovšem v běžných knihkupectvích mimo Brno se nesehnalo nic, většinou ani nebyla ochota objednat.

Na mém mládí a začátcích nebylo zlé vůbec nic. Nevím tedy, proč ta poznámka o idealizovaném mládí. Já vím, že mozek má samočistící funkci, kdy postupem času dochází k selektivnímu vytlačování negativních emocí, ale já tohle v raném mládí nezažíval. Takže potřeba nějaké idealizace tu není.
Jo, samozřejmě, člověka nasrralo, když něco nebylo k sehnání, nebo se něco nepovedlo a nechodilo to, případně to rovnou odešlo - ale to k tomu patří, k běžným dětským "starostem", nejde o nic tragického a já si na to docela dobře pamatuju i po 45 letech. Neměli jsme pořádný měřáky, jeden půjčovací Avomet I. s kilem na volt a pro pět lidí - nicméně i tak se dařilo měřit výprodejní trafa a dělat z nich síťové zdroje, neboť ploché baterky i při ceně 2,80 byly hned prázdné a lezlo to do peněz.
Na Moravské 98 byl ve výprodeji, vedle mnoha jiných i síťový trafáček myslím do Sonatiny, polouniverzálu s jedním sekundárem 6,3V/3A. Za celé 2,-Kčs...
Nechali jsme si poradit a nakreslit zdvojovač, ve výprodeji nakoupili černé ruské usm. diody i velké ruské 500uF elektrolyty, pán nám k tomu nakreslil i regulaci s jedním taky ruským, asi 10W výkonovým "špuntem" a 500R drátovým poťákem ze staré ruské TV a byl z toho zdroj 0-12V jak víno.
Dohromady asi za 10,-Kčs a vestavěn v překližkové bedýnce s inkurantním německým voltmetrem mi sloužil několik let.
Ruský diody a tranzistory byly na Moravské 98 jednotně do 2,-Kčs, trafáky, feritky a podobné "užitečné" věci do 10,-Kčs. Sepsali jsme si aktuální "sortiment, druhý den jsme vlítli za chlapama do opravny a uprosili je, aby nám zhruba napsali, čemu našemu se to nejvíc podobá, jak je to zapojený a další den jsme tam nechali úplně všechny peníze, že nám nezbyly ani ty 2,-Kčs na vlak a jeli jsme s plnýma kapsama 14km stopem
Ta prodejnička byla denně zavalená tunama pro bastlíře cenného zboží, vše nové, nepoužité, funkční, jen dlouho skladované a neobjednávané opravnami. Každý týden-dva nové várky, něčeho jen trochu, ale většina po stovkách až tisících kusů. Včetně starších velkých reproduktorů, potenciometrů, elektronek...prostě všecko, co mohl typický bastlíř potřebovat k sestavení naprosto čehokoliv, jen to holt vyžadovalo víc kreativity, improvizace a sehnat si k tomu potřebné informace, neboť ani poměrně erudovaná prodavačka Jarka kolikrát nevěděla, co do čeho patří.
Koupil jsem tam v 80-kách i svůj první "lepší" gramofon, než bylo HC15. Byl to "vývozní" NAD5120 za 900,-Kčs a s cinch kabelem, cinche se ustřihly, naletoval pětikolek a bylo. Mám ho dodnes...

Pamatuju se, že jsme od jednoho známého pána, co tomu "údajně" měl rozumět, dostali rukou kreslený schéma na krystalku se zdvojovačem a zesilovačem, s ruskýma P13A, jenže ony byly zakreslený jako NPN a ještě i "pro jistotu" přepólovaný napájení, plus na kolektory. Nevím, jestli to měla být zkouška, jak jsme pozorní, ale víckrát už jsme si od něj radit nenechali.. Nakonec jsme to zanesli našemu fyzikáři, co vedl kroužek a bylo jasno, na druhý pokus z toho Topolná řvala s VT37 i na reprák..
A takových všelijakých karambolů bylo mnohem víc, ale to přeci k začátkům a bastlení patřilo a patří, ne?

Z mládí a začátků si toho kupodivu pamatuju opravdu hodně, ale nechci tu vést zasírací monology jako bobík

Já jsem studoval v Brně.Mé kroky soustavně nacházely Vachovu /ulici/ se stánkem radioamatérů.Byli zásobení slušně.Táta dostával amara do schránky.Podotýkám, že jsem je vídal na stáncích.Jenom jednou jsem si objednal nějaké špecie v Praze.

Hill píše: u pana Valtery v Chomuticích jsem sehnal knížku

Hille, Valtera, to byl ten první barák vlevo za křižovatkou když jedu od Bydžova na Vojice? Jestli jo, tak pamatuju, že měl otevřeno každý den od rána do večera včetně neděle. Do toho krámku se lezlo po dvou schodech takovým sešikmeným rohem domu. Pak asi umřel a ten roh přestavěli a po krámku tam není ani stopa.
Jinak Elektra v Jičíně, pult hned vpravo za vstupníma dveřma, tam se toho dalo koupit.... Ale i v Bydžově v Elektře, ještě na počátku 80-tých let se tam daly koupit naprosto raritní elektronky třeba 4654, bateriovky a podobný. Ale PCL85 neměli nikdy. Však zajisté víš, proč.

Když už jsme jako dědci dostali samostatnou komůrku na vzpomínkový chat, tak si neodpustím opět odbočit a připomenout, co už jsem napsal výše, a to, že v každých časech, za každého režimu, záleželo na lidech.
Ano, Jirko, ten krámek měl pan Valtera doma přesně na tom rohu. Prototyp prodavače, kterému dělalo radost, když od něj zákazník odcházel spokojený a vracel se. Prototyp prodavače, kterému asi nikdo neuměl vysvětlit, že doba nepřeje pánům, a proto by měl změnit své chování k zákazníkům. Když jsem jel kolem na revizi a vzpomněl jsem si, že nemám, čím a do čeho psát, stavil jsem se pro tužku a notes. Pan Valtera mi nabídl na výběr tři notesy, vybral jsem si, pak vyložil na pult devět propisek, každou předvedl, o každé pohovořil, a mně by bylo blbý říct, že spěchám a koupit si tu nejlevnější...
Škoda, že jsem si tu ceduli na dveřích tehdy nevyfotil: stálo tam něco o tom, že po 70 letech v této prodejně nechává své místo mladším naproti v nové prodejně, obec tehdy zřídila větší prodejnu na radnici, před kostelní věží vpravo.
Pořád mám nějaký pocit, že ta číslovka byla ještě o něco vyšší, ale to ví už snad jen chomutická kronika.
Pan Valtera pak nějaký čas ještě hrával na varhany v místním kostele, v tom jsem ho obdivoval: ty varhany mají pneumatickou trakturu, takže tón se ozve teprve za půl vteřiny po stisku klávesy, než tlak v trubičce otevřel ventily píšťal, prostě to musel mít v prstech. Jestli v tom věku ještě hrál na cello, to nevím.
Ale to jeho papírnictví, knihkupectví, potřeby pro modeláře, trafika a hračkárna v jednom (možná jsem ještě něco zapomněl, ale kupoval jsem u něj i motorky IGLA, jedním jsem poháněl i svůj první pokus o gramofon na vinyl, to bylo asi tak v pětašedesátém možná o rok později), to vše na 9 metrech čtverečních, kam se vešly i regály a pult (sklad jsem taky nikdy neviděl, jestli vůbec nějaký měl), to prostě nejde zapomenout. Jistě, nebyl jediný, jen v okruhu jednoho kilometru byli ještě dva a do nějakých deseti kilometrů bych si vzpomněl na sedm osm dalších, kteří to nebrali jen jako zaměstnání, ale na pana Valteru prostě neměli. I ta jeho doba prodávání přes jediný pult je podle mne rekordní, jen nevděčné zákazníky nikdy nenapadlo zkusit to zanést mezi česká NEJ...

začínal jsem drátovat (bastlit) na ZŠ tak asi tak kolem r. 1972-73 celej vercajk byla trafopájka, vysokoimpedanční naslouchadla Universum po dědovi a pár R, TV vraků na součástky co mně věnovali chápaví příbuzní, AR bylo běžně nedostupné ale dalo se sehnat za malý úplatek bábě trafikantce, literatura a teoretické minimum Šrait, Nečásek, Novák, Trusz a takoví...lampy jsem jakž-takž ovládal, pak přišly trandy, to ještě šlo, na švabíky už ztratil pomalu dech
škoda že jsem se ve slaboproudu a elektronice nezdokonaloval což by mě náhodou taky bavilo ačkoli se svou vrozenou averzí k exaktním vědám bych ČVUT asi nezdolal a vyštudoval dnes nepoužitelnou metalurgii...no jo, tenkrát
byl tahounem ekonomiky a generátorem pracovních míst těžký průmysl, uhlí, koks, železo, ocel

Moje téměř každodení cesta škola-nádraží (v Brně) vedla přes Antikvariát na České s dostatkem odborné literatury všech zájmových okruhů, kde jsem více čuměl a méně nakupoval, pak návštěva bazaru na Panské, kde se daly za pár korun koupit poklady. Mezi ně (kromě různých "sáčků se součástkami") patřily různé polotovary z výroby Tesla a náhradní díly a "nadnormativy", které byly často inspirací pro vlastní řešení. Tak např. vzniklo rádio "Song automatic" z desky "Euridika", kde jediným původním dílem byl polotovar plexi-stupnice, určený k ohybu do tvaru U a korpus skříňky "Sázava".
Takže v prodejně Svobodného slova v Melantrichu (na dnešní Masarykově) už zbyly peníze jen na volnou prohlídku časopisů (hlavně Sdělovací technika a Amatérské rádio).
Pak někdy následovala ještě plánovaná návštěva Tesly na Františkánské nebo Elektry na tř. Vítězství 23 pro nákup nejnutnějšího, co nešlo koupit jinde. Prodejna Rádioamatér na Vachově skončila někdy v r. 67.
Cestou v autobusu jsem pak přemýšlel, na co si ušetřím zítra místo svačiny a kolik součástek mi zbývá sehnat do stavby osciloskopu...

Za oněch bezestarostných školních let existoval časopis Radiový konstruktér
(slangově zvaný rakos) kdo pamatuje ?

Samozřejmě, že pamatujeme, byl to na formátu A5 předchůdce modrých AR. Ještě jich mám několik schovaných...

Sdělovací technika již byla zde citována, pro mě moc odborné čtení ale bylo tu
ABC mladých techniků a přírodovědců či VTM kde se občas objevilo nějaké legrační zapojení, diodové dolby do magiče, blikač na kolo klopný obvod, světelný telefon bez drátu, LED indikátor do stěnového vypínače co nahradil doutnavku a tak podobně.

Trochu nostalgie - ten příjmač jsem tehdy dělal - dodnes zřejmě funguje

Když jsem po průmce v roce 1961 nastoupil do konstrukce v TESLE Rožnov,tak mi zadali sestavit přijímač MÍR z Radiového konstruktéra.
To zkoušeli,zda absolvent je k něčemu.Dopadlo to dobře,v konstrukci VaV jsem zůstal až do rozpadu Tesly.

JiriTom píše:Trochu nostalgie - ten příjmač jsem tehdy dělal - dodnes zřejmě funguje

Relátka AR1 (anodové reré) z MVVS Brno. Nebo to je něco jinýho?