[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Když jsme u tohoto, znalci by mohli určit pořadí kvality. Studiový mgf-top je nad CD, jasně. Dál domácí kotoučák na 19ku, CC METAL HX PRO, DOLBY, BIAS a pak obyč. chromka, třeba srovnat s mp. Všechny přístroje tak vyšší střed. A FM, sice omezené výšky, ale pořádný přijímač a radiostanice, (tam je určitě nejlepší Č. rozhlas) je poslechově hodně dobrá..

Dolby (B, C, S) je prasič zvuku. Sice to pak nešumí, ale ve zvuku je to prostě slyšet, těžko to popsat, zůstávají tam jakési artefakty.

CC je kompromisní formát, o tom už bylo napsáno dost. Jsou tam konstrukční meze.

Mnohem zajímavější by byly pásky chrom, metal pro kotoučáky například. Čili aplikovat pokrok ve vlastnostech pásků zpětně do kotoučové technologie. Ale k tomu se nedošlo...

V FM vysílání jsou poslouchatelné tak nanejvýš stanice vltava, možná proglas. 15kHz omezení není podle mě na obtíž. Ale časy HIFI na FM patří do pradávné historie.

Stanice dnes komprimují (rozuměj przní) dynamiku zvuku a všelijak "optimalizují" stereo mux tak, aby byl dosažen při daném výkonu vysílače co největší dosah, "líbivost" zvuku, pohodlný poslech v rušném prostředí. Tedy nic, co by mělo za cíl dopravit k posluchači věrně reprodukovaný zvuk. Přenosová linka k FM vysílači je digitální s datovým tokem obvykle cca 200 kbit/s, dnes s "pokročilými" technikami datové komprese digitálního zvuku možná ještě méně, přece jen už to pár let nesleduji. Takže to, co z FM rádia slyšíte, je vlastně rozbalená empétrojka analogově odvysílaná.

V 80-tých letech říkal technik správy dálkových kabelů: "Hifisti se můžou hádat kdo má lepší rádio, na vysílače projde jenom 7kHz."
Možná myslel AM, ale otázka byla všeobecná. Pochopil jsem to tak, že tehdejší technika u dané oblastní správy víc neumožňovala.

Polský "originálky" taky pamatuju, pár jsem jich v trafice taky koupil. Kvalita naprosto příšerná, ale tenkrát na základce jsme poslouchali i daleko horší, pátý kopie, atd... Stejně, jak mnohokrát kopírovaný VHSky třeba s Rambem. Zajímavý je, že ten prodej zjevně falešnejch nahrávek nikomu nevadil. Pak časem na tržnicích u větví to samý, ale tam už po tom začli jít. Daleko lepší nahrávky jsem měl, když jsem nahrával hitparády z O3 rozhlasu, tu se ta Vídeň dala chytat docela dobře.

Celé výstaviště Černá louka bylo padělky čistých kazet zaplavené a i ty nahrané byly jen nějaký značkově polepený humus, co zasíral mechaniku. Nedělali to Poláci sami, ale údajně to bylo úplně všecko vyráběný snad v Íránu na nějaký lince, co tam dodala Agfa.
Ty Sony HF měly normálně průsvitnej pásek , jednu mám na památku schovanou, protože je napohled už k nerozeznání od originální.
Krabice, balení jednotlivých kazet do celofánu i jejich polep byl už kvalitní. Ale když ses podíval na aktivní pásek, tak bylo v kterémkoli místě skrz mg. vrstvu vidět ten filcový polštářek .
Kromě toho tam v některých chyběla kovová stínicí destička a kluzné fólie uvnitř.
Tak ono se to v podstatě ani nedalo nahrát - když se o to někdo pokusil, tak byl výsledek jen mírně nad hladinou šumu a autokalibry to okamžitě vyplivly jak zkyslou švestku.
To byly opravdový pasti na prachy, jak se na každého druhého polského šmelináře sluší a patří

Jo, já měl převážnou většinu běžného popu hlavně z Ö3, na Kahlenberg je odsud "skoro" vidět. Na dělaný duralový osmiprvek a s konvertorem s 10dB zesílením jsem měl signál naprosto bez šumu a později i stereo.
Buď v noci, nebo odpoledne 13.00-14.00 Hit-Panorama
Dneska už 99.9 jen na kopci a blbě, na původním místě vůbec, nula.

V 80. letech v Přerově šlo chytat Vídeň stereo bezšumově v obýváku na prut. Měli jsme Panasonic RX-C39L z tuzexu, byla na tom západní FM norma, která ještě nebyla zakydaná jako dnes, takže to šlo. Kazety se nahrávaly jedna radost.
Stejně tak jsme chytali TV ORF 1 i ORF 2, bylo to na společné anténě. Čuměli jsme tam na reklamy

Tie domáce nočné služby (v mojom prípade za kotúčakom) pri sledovaní Ö3 a prste na tlačítku Pause si veľmi dobre pamätám... Sledovanie, kedy asi nastane koniec, prípadne, kedy začne nová skladba. Časom sa človek dostal do štádia zručnosti a predvidania, kedy to zapínal v takom momente, že to nebolo v nahrávke poznať.

Mám ještě někde nahrávky z laxíku (to jsem ještě FM moc neznal) na A3 a že tam je slyšet ta jejich hláška "rejdiou laxmberk" mi dneska vůbec nevadí.

Jen upřesním, Hit Panorama byla na Ö3 od 11:00 do 12:00. Taky jsem se "zásoboval" muzikou odsud.

TAKJAN píše:Mám ještě někde nahrávky z laxíku (to jsem ještě FM moc neznal) na A3 a že tam je slyšet ta jejich hláška "rejdiou laxmberk" mi dneska vůbec nevadí.

Bol to prelom 60" a 70", mal som 6-7 rokov, ale nezabudnem na to obdobie, keď sa teenageri (aj s mojim , o 7 rokov starším bráchom) presúšali po uliciak v partiach, niekto z nich mal vždy v ruke tranďák a vrieskal im z toho Laxík... O rok-dva už postupne tranzistoráky nahradzovali v tých rukách kazeťáky ( A3, Sencor, lacnejšie Sony, International) a Laxík nahradili Párpli, T.Rex a Slade z kaziet. Nezabudnem, mal som asi 8 rokov (1972), keď som si tiež takto vyšiel von s kazeťákom a vo vačku vetrovky som mal asi 6 veľkých náhradných monočlánkov, lebo ich výdrž bola asi na 1 a pol kazety... Ale: BOL SOM FRAJER

Na tom je vidět, že jsou lidi pořád stejní. Pouze letí jiná "muzika" a ta chrchlátka dnes nepotřebují ke svému provozu 6 buřtů.

ZVUK2000 píše:Pamatujete 90té roky kdy byly trhy zaplněné pirátskýma kazetama z Polska?

jo, používaly výhradně materiál normal (Fe₂O₃) a některé upravené kompresí dolby NR které se přibližně snášelo s dolby B ale, na jezevčíku či walkmanu fungovaly i bez dolby když se mírně stáhly výšky bo to jinak syčelo
po pádu vých.bloku panovala značná obchodní benevolence a pirátilo se ostošest, vyrostla v každém městě půjčovna CD za pětku na den, dnes nemyslitelné...

No, tak teraz trochu k modenejšiemu médiu: CD. Posuňme sa do roku cca 1998. Zavolal mi raz súkromne jeden náš zákazník a povedal: Ak ti z vrátnice bude volať nejaký Saša s ruským dialektom, že ide za Tebou, tak sa neboj, prijmi ich. Tak sa stalo. Prijal som. Prišli dvaja ,,čelavekovja" + 6 ,,ruksakof". A začali vykladať CD. Veľa, veľa aktuálnych CD, dokonca, mali už Richarda Müllera ,,Nočná optika", ktoré Rišo oficiálne krstil až o 4 týždne, kedy šlo aj oficiálne do predaja... Mi to potom vysvetlili: Všetky ,,naše" vydavadeľstvá BMG Ariola, Opus, EMI, a t.ď. si v tedy dávali lisovať CD na Ukrajine. Výlisky prišli k objednávateľovi a až ten ich balil. Preto sa stávalo, že CD od ukrajincov boli síce rovnaký ,,originál", ako ten v obchode 3 násobne drahší, ale obal bol občas ,,kopírovaný" alebo dosť často iný, než bol origoš. Ale kvalita CD bola 100%
Pri prvej návšteve Sašu som si kúpil akurát ,,Zuzu motorkárku Greatest Hits", na skúšku. Bolo to O.K. Keď som sa ich pýtal, či majú nejaký zoznam, čo sa dá u nich objednať, tak ma odrovnali odpoveďou: Čo chceš, napíš, to ,,vsie búdeť"... Tak som spísal zoznam, všetko oblasť rokov 1969-1976, reku, ich nachytám, maximálne zoženú tak 20%... Tak zoznam bol odvážny: T.Rex, Garry Glitter,YES - prvých 6 albumov, Pink Floyd - všetko do roku 1980, Sweet - všetko, Grand Funk,, The Who, Suzi Qatro atď. Saša sa iba zbežne pozrel na zoznam, kývol: ,,vsjo búdeť o dva vrjemeni" Neveril som, ale keď prišli, tak som im cáloval takmer celú moju akurát v ten deň výplatu a domov som šiel s s igelitkou, v ktorej som mal cca48CD, ktoré hraju super aj dnes... Neskoršie sa preorientovali na DVD, ale už potom začali fungovať externé HDD, weby Uložto ... a pod, keď si už každý stiahne film z netu...Čiže, toto obdobie kšeftovania Rusov, Ukrajincov na naších územiach je už tiež iba taká RETRO udalosť, ktorú nasledujúce dve generácie nepochopia, lebo nebudú chápať ani pojem CD a DVD. V ich svete to už bude neexistujúci pojem...

FeCr, Chrom a metal se u CC systému začaly používat pro posunutí limitu systému, daného rychlostí posuvu, vedením pásu a šíří stop na něm.
Cívkové stroje mají své limity mnohem, mnohem dále a nebylo tedy funkčně vůbec nutné u nich používat cokoli jiného, než kysličník železa.

Ten limit dobrého, cívkového stroje je při posuvné rychlosti 19,05 cm/s už tak vysoko, že kromě redukce šumu záznamu pro ty nejprofesionálnější aplikace, nebyla potřeba měnit druh záznamového materiálu. Měnila se pouze struktura Fe a to ve smyslu jeho lepší vybuditelnosti, zmenšení základního šumu a snížení zkreslení - to jsou všecky ty varianty LN, LH a další. Vše směřováno primárně ke zvýšení odstupu - ať už možností vyššího sycení materiálu, nebo změnou struktury aktivní vrstvy, aby základní, principiální šum systému byl co nejníže.
Posuvná rychlost 38,1 cm/s je na tom prakticky už stejně, jako rychlost poloviční, jen dále klesají nároky na kmitočtové korekce záznamu a snímání, roste odolnost systému vůči nehomogenitě vrstvy či dokonce dropoutům a nejsou tak vysoké nároky na co nejnižší šířky štěrbin ZH a SH.
Dokonce bych si dovolil říci, že komerční a profesionální magnetofon mají společný pouze princip. Dál už je vše o dost jinak, včetně záznamových materiálů a úrovní na nich.
Ty rozdíly si ostatně může každý vyzkoušet sám - zkusit použít např. jeden z nejznámějších profesionálních pásů, šedý BASF LGR50 či jeho předchůdce, žlutý BASF LR50 na komerčním magnetofonu a i při rychlosti 19,05 cm/s.
A opačně - velmi opatrně zkusit nahrát třeba BASF LP35LH na skutečném profistroji.
V obou případech jsou výsledky tristní