Nabíječka autobaterií 14A

Zpráva

BOBOBO · #16 Příspěvek od **BOBOBO** » 23 lis 2017, 18:48

Karol sa nám zaťol .

Sis2 , proč ještě po čtvrtém příspěvku nechápeš , že nemá vstupní zdroj ????

sis2 · #17 Příspěvek od **sis2** » 23 lis 2017, 21:15

Ale neboj, chápu to dobře! Výstup 24V se upraví změnou děliče z výstupu (na 14,5V nebo kolik bude jako max. napětí pro nabíjení) a zbytek, tj regulace proudu je v prvním příspěvku. Mám to vyzkoušené několikrát, funguje to. Podrobněji je to v PE-AR 4/2006.

BOBOBO · #18 Příspěvek od **BOBOBO** » 24 lis 2017, 07:42

Pokud si otevřeš odkaz na zdroj , tak je jen na 120V AC ...... Tu fotku předního panelu by sem měl dát tazatel .

#19 Příspěvek od **hafca** » 24 lis 2017, 08:19

Je to stejné, ale na 230V.

#20 Příspěvek od **EKKAR** » 24 lis 2017, 16:42

masar píše:
EKKAR píše:Masar - až na to, že ta tebou zmíněná bakalářská práce je zaměřená na úplně jinou oblast činnosti = "jinej pracovní bod"...
Nevím, proč ti pořád musím vysvětlovat, že s klesajícím napětím proud žárovkou klesá a nemůže tedy být "řádově 5A", t.j. víc než nominál.
Tím nijak nevyvracím určitý stabilizační charakter sériového zapojení žárovky v nabíječce nebo i v jiných zařízeních (stabilizace amplitudy generátorů, ochranné funkce v reprobednách apod.).
Charakteristiky žárovek jsem měřil v labinách SPŠE koncem 60-tých let a ty jistě také, tak si tu oblast H4 pod 10V (nebo "pracovní bod" chceš-li) doplň sám.
Jinak je dobře, že diskuse nabrala ten správný kurs - směrem k úpravě PC-zdroje, tak ji nezatěžujme už žárofkama, ju?

No já právě že ty žárovky opravdu měřil - a proto tvrdím, že by sis měl ty sám zopakovat měření na žárovce žhavený napětím v rozsahu třeba 0 - 10% nominální hodnoty - neboli v oblasti, kde se vlákno jeví jako ještě nenažhavený a nezářící ve viditelným spektru. Asi by ses podivil - jak tam lítá momentální hodnota odporu, zatímco v tý oblasti nad 50% nominálního napětí je odpor nažhavenýho vlákna v podstatě lineární.

Ale hlavní smysl "žárovkový stabilizace" je KISS - neboli "dělej to co nejjednodušší" - všecky možný metody stabilizace proudu založený na znásilnění zpětnejch vazeb u řídících švábů spínanejch zdrojů jsou sice hezký na pohled, ale já se ptám NA CO TAKOVÝ VORLOJE PRO NABÍJENÍ OLOVĚNÝ AUTOBATERKY????

BOBOBO · #21 Příspěvek od **BOBOBO** » 24 lis 2017, 18:51

Prostě , Karle , Tvoje příspěvky v tomto vlákně , jsou na ho vno .

sinclair · #22 Příspěvek od **sinclair** » 24 lis 2017, 19:04

AR10/1981. Je to věc, co by měla být s příslušně dimenzovaným tyristorem upravitelná a regulovatelná od nuly do těch 14A. Je vysloveně blbuvzdorná, což je u autonabíječky nedocenitelná vlastnost.
Ale myslím si, že i obyčejný, teslácký KT701-702 s dobrým chlazením by to ustál taky, KT703 je vyzkoušený do 12A pro nabíjení 125Ah akumulátorů do větších dýzlů v dodávkách.
Zvlášť, když tahle konstrukce má celkem tvrdě omezitelnou horní hranici proudu, takže nejde zničit ani zkratem.
Ale celkem snadno i lacino jsou k sehnání i tyristory ČKD řady T25, tedy 25A.
Všiml jsem si totiž, že někteří automechanici zkoušejí "funkčnost" nabíječek prostým škrtnutím krokodýly o sebe, fakt nekecám, několikrát jsem to viděl.
Ještě byl v 80. letech jeden, velmi podobný návod, taky v AR. Měl ale tyristory dva, přímo v grecu, měl navíc komparátor s asi 0,5V hysterezí pro automatické přepnutí na nižší proud - po prvním dosažení plynovacího napětí, tj. 15,2V.
Pár zkušeností se spínanými nabíječkami, resp. spínanými zdroji upravenými na nabíjení mám. Všecky až na jednu výjimku negativní. Došel jsem k poznání, že i přes výrobcem deklarovanou schopnost dotyčného zdroje, dodávat nějakou hodnotu proudu, nevydrží tuto deklarovanou hodnotu dodávat trvale bez toho, aby se něco-cokoli poškodilo.
Ta jedna výjimka byla v podobě průmyslového spínaného zdroje 15V/10A, který byl viditelně na trvalou dodávku deklarovaného proudu dimenzován a adekvátně chlazen. Upravit jej pro regulaci výstupního napětí v rozmezí cca 3,5-4V /což odpovídá regulaci proudu do akumulátoru v rozsahu téměř 100%/ nebylo moc těžké. Měl výbornou nadproudovou i přepěťovou ochranu, nezávisle napájenou ze samostatného maličkého tráfka.
Ve dvou případech mi porouchaný spínaný zdroj zničil akumulátor přepětím - "vyvařením", aniž by zareagovala aspoň primární pojistka. Jako na potvoru vždycky bez dozoru, v noci.

#23 Příspěvek od **masar** » 24 lis 2017, 19:10

EKKAR píše:...tvrdím, že by sis měl ty sám zopakovat měření na žárovce žhavený napětím v rozsahu třeba 0 - 10% nominální hodnoty...Asi by ses podivil - jak tam lítá momentální hodnota odporu...

Mohu tě ujistit, že při 0% nominální hodnoty tam teče 0A a při 10% (1,2V)teče proud podstatně nižší, než naměřený při 10V (3,9A). Reagoval jsem na ten tvůj "řádově 5A". Tak už se smiř s tím, že jsi trochu přestřelil a nedělej ze mě blbce.

EKKAR píše:...NA CO TAKOVÝ VORLOJE PRO NABÍJENÍ OLOVĚNÝ AUTOBATERKY????

Zdá se ti snad tenhle VORLOJ lepší?
Zapojení 3ks H4 do série s PC-zdrojem není nic jiného, o komfortu a energetické "výhodnosti" takového zapojení nemluvě.
...... Obrázek

Znovu říkám - dosti už žárovek.

sinclair · #24 Příspěvek od **sinclair** » 24 lis 2017, 19:15

Chlapi, ono je to s těma halogenama a kratičkým tlustým vláknem opravdu zvláštní. V šestivoltový nabíječce přes žárovku H4 60W proteče při vybitý baterce i 7,5A, to mám fakt vyzkoušený, byla to použitá Narva se spáleným tlumeným vláknem.
Halogenky často mají krátký tlustý vlákna, co se po stránce odpor/teplota chovají dost jinak, než vlákna u klasických symetrických bajonetek s delším, 2x vinutým vláknem.
Své o tom vědí třeba ti, co použili 12V/20W halogenky G4 s krátkým, tlustým vláknem pro ochranu dražších PA výškáčů - hořely jak fakule.
Po náhradě obyčejnou, blinkrovou žárovkou 12V/21W hořet přestaly. Čím to asi bylo?

sinclair · #25 Příspěvek od **sinclair** » 24 lis 2017, 19:18

Máme schéma toho zdroje 24V/14A?
Jestli nee, tak než zasahovat naslepo, tak asi bude lepší to zregulovat na 14,7-15,2V nějakým jednoduchým PWM regulátorem..ne?

#26 Příspěvek od **hafca** » 24 lis 2017, 19:26

Schema není. Prohlížel jsem to, ale tak silný v téhle problematice nejsem. Změnil jsem dělič v nastavení napětí a dokážu to nastavit od 14V až do těch 24V. Ale na tom jsem skončil.

#27 Příspěvek od **EKKAR** » 24 lis 2017, 19:50

Tak to nechej nastavený na 14,5V a nabíjej zdrojem napětí jako v autě. Autobaterka je na to stavěná a zvládne to, pokud krátkodobě plnej proud (než stoupne vlastní napětí akumulátoru a zmenšením napěťovýho rozdílu klesne odebíranej proud) vydrží i zdroj, neměl by s tím bejt žádnej valnej problém. Určitě to vyjde jednodušší a bezpečnější, než se snažit o proudovou regulaci, když ji neumíš spáchat. Hlavní je ten zdroj dobře chladit - třeba i malým přídavným větráčkem.

Vyšší nastavený výstupní napětí než 14,5V by znamenalo, že baterka bude výrazně plynovat = budeš muset ty respektive koncovej uživatel baterku po každým nabíjení otevírat a kontrolovat vejšku hladiny v článcích - případně doplňovat úbytek destilkou. Proudový zdroje se vyplatí tam, kde se nabíjí vícero baterek v sérii a musejí se už od prvotního návrhu dimenzovat jako proudový - upravovat napěťově stabilizovanej zdroj na proudovej je drbání se levou nohou za pravým uchem ...

Masare - ty si přečti Sinclairův příspěvek těsně pod tvým - je to přesná odpověď na tvoje tvrzení. Já popisoval stav u halogenů s krátkým silným vláknem a naprosto přesně vím, co jsem naměřil. Samotnýho mě to zkraje udivilo, ale pak jsem si to dal dohromady - a je to přesně tak jak píše Leoš. Žárovka s dlouhým a tenkým vláknem, dimenzovaná na relativně vysoký napětí (klidně můžu říct že už od cca 60V v případě telefonních "ústřednovejch" žárovek se závitem E14 a příkonem 5-10W a o klasika 230V žárovkách ani nemluvím) se prostě chová úplně jinak, než nízkonapěťová a relativně výkonná halogenka s vláknem tlustým jak sloní noha. A netvrdil bych to, kdybych to neměl osobně ověřený a vyzkoušený.

sinclair · #28 Příspěvek od **sinclair** » 24 lis 2017, 20:00

Kájo, už jsem to psal - typicky proudová regulace netřeba. Stačí vhodným děličem - dorazovými odpory poťáku - osekat rozsah regulace napětí na cca 1,5-2V, to jest od těch avizovaných 14V do 15,2V. Pak se bude měnit proud do akumulátoru v rozsahu nejmíň 50% a to by mohlo stačit, ne?
Při dolních 14V do akumulátoru poteče víc, než asi 2A jen zpočátku.
Než to překoná hluboko vybitej akumulátor, pak se to ustálí na podstatně nižším proudu. Všecko je to o napěťovým spádu zdroj-aku, při takových 13V už do aku nepoteče skoro nic.

#29 Příspěvek od **EKKAR** » 24 lis 2017, 20:18

Těch 15,2V už je moc - kdyby to zapomněl vytočený na maximum, tak se mu baterka postupně "vyvaří". Napěťová mez, kdy baterka ještě nebublá klokotem jako kotlík čarodějnice Kanimůry, je právě těch 14,5V - proto se na tuhle hodnotu nastavujou a vyrábějí i reglery k alternátorům do aut (jako regler označuju i polovodičovej regulátor - jeho funkce má sice jinej princip než kotvičkovej elektromagnetickej regler, ale ve výsledku se chování zdroje s mechanickým i elektronickým regulátorem neliší = drží výstupní napětí na nastavený mezi). Baterka nabitá na svorkový napětí 14,5V má v sobě přibližně 85% teoretický nominální kapacity a v autě se při provozu ani během dlouhodobejch jízd nenabije na víc - teda pokud není porouchanej právě regulátor alternátoru.

A pokud to, co žádá autor úvodního příspěvku má bejt opravdu nabiják "bomben-und-soldatenfest + idiotensicher", aby byl schopnej pracovat i bez častý kontroly nebo dokonce bez neustálýho dozoru, měl by splňovat podobný podmínky jako zdrojová soustava v autě - tam na baterku s výjimkou elektromobilů s vyspělým digitálním battery-managormentem taky krom regulátoru dobíjení nic trvale nedohlíží ...

#30 Příspěvek od **masar** » 24 lis 2017, 20:56

sinclair píše:V šestivoltový nabíječce přes žárovku H4 60W proteče při vybitý baterce i 7,5A, to mám fakt vyzkoušený, byla to použitá Narva se spáleným tlumeným vláknem...

No tys tomu dal♕.
To ale nebyla H4 na 12V, viď?
Chlapci, je hezké, že se takhle navzájem podporujete, ale budete se divit - já s vámi ohledně VA charakteristiky wolframových vláken nejsem v rozporu.

Rozporoval jsem EKKARův údaj o "řádových 5A", tekoucích žárovkou H4 12V/55W při napětí cca 6V v diskutovaném případě. To by to vlákno muselo mít záporný odpor. O tom se snad ani nehodí diskutovat se jmény jako sinclair nebo EKKAR, nemyslíte?