[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No, já jsem ze Znojma, to je jih Moravy, takže jsem tak říkajíc u zdroje. Dovolil jsem si vložit část textu o doslazování vína ve vinařské společnosti Znovín a.s.
"Cukr přidaný do moštů pro výrobu vín stolních, zemských nebo jakostních prokvasí na alkohol stejně jako vlastní cukry vytvořené v hroznech. V hroznech je obsaženo v drtivé většině glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr). Přidávaná sacharóza se před kvašením také na tyto dva cukry rozpadne a prokvasí."
Celý text o doslazování:
http://www.znovin.cz/aktualni-tema-cukr-a-vino

Nepasuji se na odborníka, ale o výrobě vína vím rozhodně víc než EKKAR. Můžu říct, že jsem za svůj život vymetl spoustu vinných sklepů a sklípků, ale všude doslazovali, když bylo potřeba řepným cukrem. A mnohdy byli majitelé vinaři, kteří nic jiného v životě nedělali, jak kolem vína.
Takže koho tato debata kolem vína zajímá si určitě udělá svůj názor.

Hele - jak já jsem u VINAŘŮ nakoupil, tak jsem prodal. A že řepnej cukr je potom ve vínu cejtit je prostě fakt.

pokud se nepřidá do hotového vína, ale do moštu, tak cítit není.
A přislazuje spousta vinařů......

Na přislazování vína ( moštu) jsou přesně daná pravidla, vinařský zákon je docela přísný. Přívlastková vína se přislazovat nesmí.
Co se týká těch ovocňáků - vůbec to nemusí být lepihuby. Cukr prokvasí na alkohol, při cca 13% alkoholu se kvašení zarazí. No a záleží jen na tom, kolik se toho cukru tam zpočátku dá. Výsledek může být kyselý, akorát, nebo slaďák. Je potřeba trochu zkušenosti s dávkováním.

Nebožtík dědek měl snad 40 roků zkušeností - a stejně mu z toho pokaždý vyšel tlamolep ...

dobrman píše: A přislazuje spousta vinařů......

nejenže přislazuje,ale i dobarvuje.Pro sebe ovšem ne,jen druháky na prodej

Moje vzpomínka na fujtajblutrejch není o víně, ale cukru a samodomo pálenky. Manželky strejda, původně pekař po znárodnění jeho pekařství svářeč někde ve škodovce, když se nedostávalo ovoce na palbu, zkvasil chleba s cukrem a ten humus pálil doma. A při jedné návštěvě jsem byl počastován grogem z onoho produktu. No. Smrdělo to jak bolavá noha a já tehdy mladík v toku (před ženitbou), jsem se neodvážil odmítnout. Strejda je drahně let po smrti a vzpomínka je stále jako živá...

dřív jsme doma pálívali z takzvaný "jedenáctky" (na 10l vody, 1kg cukru+normální kvasnice). Když se to prohnalo dvakrát a naředilo, tak to nebylo ničím cítit

Na intráku sme do toho pridali ešte ryžu, nechali to kvasiť na balkóne, precedili, nepálili a volali sme to Cinzano a liezli skoro po stenách...

Pikofarad píše:

dobrman píše: A přislazuje spousta vinařů......

nejenže přislazuje,ale i dobarvuje.Pro sebe ovšem ne,jen druháky na prodej

Je vidět, že je tady spousta odborníků, tak bych jen dodal, pokud nemá mošt z hroznů dostatečnou cukernatost, což není výjimkou tak se musí dosladit vždycky na správnou výši, jinak z toho vyleze mešní víno a to jaksi k normálnímu konzumu není

Nechci Ti brát iluze. Můj první rybízák byl tak výbornej že mi kamarád původem z moravy nevěřil že to není z hroznů. Sladký to nebylo a grády to zas teda jó, to mělo. Další dva nebo tři pokusy následující roky se nedaly pít a potom jsem pokusů zanechal. Co jsem tak nějak pochopil tak to první snad nazývané bouřlivé kvašení by až tak úplně bouřlivé být nemělo a to dokvášení taky spíš pozvolné a delší. Ale nevím, mě už se první úspěch zopakovat nepodařilo. Hlavně taky asi záleží na okolní teplotě když to kvasí. Pamatuji že ten první rok jsem sklízel hodně pozdě - v podsatě to bylo tak že příbuzenstvo nepřijelo rybíz otrhat tak jsem se do toho pustil sám až když hrozilo že to spadne samo - no a co s tím? Tak mě napadlo víno. Zralost a tím i cukernatost tedy byla asi nadprůměrná, teploty při kvašení spíše už nízké.

Měl jsem - bohužel už odešel - kamaráda s vlastní vinicí a sklepem v Pasohlávkách. Mnoho večerů jsme poseděli a za ta léta mnoho sudů bílého vypili. Ano, měl zvlášť docela nevzhledné sudy pro sebe a kamarády (vinaře) a zvlášť krásné, nablýskané sudy pro rekreanty z blízkého kempu. V těch prvních bylo "až kyselé" víno, kterého jsem vypil i dva litry za dlouhý večer, v těch druhých byl zpravidla druhák pro Pražáky a Ostraváky. Ti totiž už při příchodu do sklepa žádali víno "sladší". Po dvou litrech prvního vína bylo ráno hlavně hladové, po 2 litrech druháku (i toho jsem se dopustil) to bylo podstatně horší.
Laco mi vysvětlil, že to první víno dělá zásadně bez doslazení i za cenu, že bude muset na konci vytvořit směsku se sladším vínem od kamaráda. Druhák dělal po doslazení řepným cukrem - měl tam mašinku na změření cukernatosti před kvašením - a po doplnění kvasinek.

Víno není jen jih Moravy, Mělník, Litoměřice, sever Čech. Taky kousek od Novýho Bydžova byly vinice. Třeba Vinary, ty od vína mají název. Tadyhle je zrovna vidět původní pozemky vinic vrácený v restituci. Vinice tam bývaly celej sever od obce, moje babí ještě pamatovala jak to zařízla kolektivizace.

jirkati píše: druhák pro Pražáky a Ostraváky

A pro staska, znalce vinných sklepů

stasek píše:

Pikofarad píše:

dobrman píše: A přislazuje spousta vinařů......

nejenže přislazuje,ale i dobarvuje.Pro sebe ovšem ne,jen druháky na prodej

Je vidět, že je tady spousta odborníků, tak bych jen dodal, pokud nemá mošt z hroznů dostatečnou cukernatost, což není výjimkou tak se musí dosladit vždycky na správnou výši, jinak z toho vyleze mešní víno a to jaksi k normálnímu konzumu není

Víno se buď doslazuje nebo ne. Pokud nemá šťáva dostatečnou cukernatost, doslazuje se řepným cukrem. Ve víně to poznat nejde. Výsledná sladkost je pak výsledkem práce kvasinek, okolní teploty, vinařovým záměrem (řízené kvašení) a ano i může být přeslazením šťávy - to snad ale každý měří a nikdo nepřeslazuje (hraje i ekenomika). Druháky se dělali před revolucí a možná pár divokých let po. Dnes už to nikdo nedělá a pokud, tak produktu neříká víno. A nebo je to dobytek.
Ekkare, pokud ti někdo tvrdil, že doslazuje glukopurem, tak tě tahal za nos a nebo dosladil 10 litrů šťávy na test. V hektolitrech to fakt vzheldem k ceně nejde.
PS: Narodil jsem se na jihu Moravy a vyrůstal ve vinohradě.
EDIT: Mešní víno jsme dělalí běžně a k pití je výtečné. No, ne každý rok byl na výrobu mešního vína předurčen. Např. červené na moravě jako mešní v podstatě nejde vyrobit (bez chem. odbourání kyselin). To se musí na jih za větším sluníčkem - tam je zase problém s přehnaným vyzráním bílého.