Například "blbá" žárovka - tu taky nevynalezl Edison, ale nezávisle na sobě angličan Swan a ještě asi dva další koumesové - Edisonovi lidi v jeho laboratoři akorát vymysleli, z čeho udělat vlákno (zuhelnatělej bambus) a pod jeho jménem se rozjel marketing - ani ten závit, kterým se obvykle žárovky šroubujou a kterej se podle Edisona jmenuje, není jeho vynález - jenže on si nechal patentovat jeho využití. Swanovy žárovky měly například bajonetový patice do dneška používaný ve vozidlech = všude tam, kde se vinou vibrací obyčejnej závit povoluje ... Takovejch příkladů by bylo megatuny.Spiral píše:Zdravím,
kdo ten můstek vymyslel?
https://en.wikipedia.org/wiki/Karol_Pollak
https://en.wikipedia.org/wiki/Leo_Graetz
Nebo je to jako s Yagi-Uda, kde to druhé jméno nikdo nezná?
Zná někdo podobné příběhy z historie elektrotechniky?
dvoucestný usměrnovač
Moderátor: Moderátoři
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
Některé parametry transformátoru pro různé usměrňovače. V uvedených hodnotách není započítán úbytek napětí na diodách a vinutí transformátoru. Použité označení:
Ud(av) - střední hodnota výstupního napětí zatíženého usměrňovače
Id(av) - střední hodnota výstupního proudu usměrňovače
ostatní hodnoty jsou efektivní
Ud(av) - střední hodnota výstupního napětí zatíženého usměrňovače
Id(av) - střední hodnota výstupního proudu usměrňovače
ostatní hodnoty jsou efektivní
- Přílohy
-
- Parametry transformátoru.jpg
- (90.71 KiB) Staženo 117 x
Jenže takové tabulky jsou celkem k ničemu. Za usměrňovačem obvykle následuje filtrace kondenzátorem. Takže proud odebíraný z trafa má tvar poměrně úzkých pulzů, v závislosti na velikosti zvlnění na kondu. Napětí se potom jeví podstatně měkčí, než by jeden předpokládal. Spočítat to bude dost složité, nelineární děj.
Vašku, v praxi to odpovídá. Je celkem jedno, jestli je vstupem filtru indukčnost, nebo kapacita. Charakter mají ty filtry odlišný, ale na odběr z usměrňovače, resp. ze sekundáru to nemá vliv.
Není totéž, když vezmeš trafo 2x12V/1A se středem a dvě diody, anebo trafo 1x12V/2A a můstek.
V druhém případě je oteplení trafa citelně menší, primární odběr měřitelně menší a tak to u větších výkonů umožní použít o něco menší typ trafa pro stejný ss výkon. Proto se v tabulce, kterou sem Achab nedal celou, vyskytuje i položka, resp. koeficient pro typový výkon.
Achab-e, všiml sis, že na protější straně v téže knize, u 3f usměrňovačů, jsou poslední dva sloupce prohozené?
Není totéž, když vezmeš trafo 2x12V/1A se středem a dvě diody, anebo trafo 1x12V/2A a můstek.
V druhém případě je oteplení trafa citelně menší, primární odběr měřitelně menší a tak to u větších výkonů umožní použít o něco menší typ trafa pro stejný ss výkon. Proto se v tabulce, kterou sem Achab nedal celou, vyskytuje i položka, resp. koeficient pro typový výkon.
Achab-e, všiml sis, že na protější straně v téže knize, u 3f usměrňovačů, jsou poslední dva sloupce prohozené?
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Ale rozdíl √2 v efektivních hodnotách při použití uzlového nebo můstkového usměrňovače při stejném proudu zátěže podle mě nebude záviset na (ne)harmoničnosti průběhu proudu. Protože to platí i v měničích, kde má sekundární proud trafa tvar pravoúhlých impulsů (v ideálním případě). Stačí, aby funkce i(t) byla lichá, souměrná podle počátku souřadné soustavy. Tedy aby kladná půlperioda měla stejný průběh jako záporná. Při použití můstkového usměrňovače stačí efektivní hodnotu počítat z půlperiody na půlperiodě, protože druhá půlperioda je stejná.
Tedy: I_ef = √(2/T∫i²(t)dt), meze integrálu 0 až T/2.
Při použití uzlového usměrňovače pracuje každé vinutí jednu půlperiodu, takže efektivní hodnotu musím počítat sice z půlperiody, ale na celé periodě, protože ve druhé půlperiodě teče proud druhým vinutím.
Takže: I_ef = √(1/T∫i²(t)dt), meze integrálu opět 0 až T/2, protože v intervalu T/2 až T je i(t) v dané polovině vinutí rovno 0.
A právě zlomky 1/T nebo 2/T udělají při podílu obou výrazů √2. Protože z prvního výrazu si můžu 2 vytknout do samostatné odmocniny před výraz a pak budou výrazy pro výpočet efektivní hodnoty stejné pro oba usměrňovače. Jejich podíl bude 1 a zbyde mi akorát √2 z toho prvního. Nebo je to nesmysl?
Tedy: I_ef = √(2/T∫i²(t)dt), meze integrálu 0 až T/2.
Při použití uzlového usměrňovače pracuje každé vinutí jednu půlperiodu, takže efektivní hodnotu musím počítat sice z půlperiody, ale na celé periodě, protože ve druhé půlperiodě teče proud druhým vinutím.
Takže: I_ef = √(1/T∫i²(t)dt), meze integrálu opět 0 až T/2, protože v intervalu T/2 až T je i(t) v dané polovině vinutí rovno 0.
A právě zlomky 1/T nebo 2/T udělají při podílu obou výrazů √2. Protože z prvního výrazu si můžu 2 vytknout do samostatné odmocniny před výraz a pak budou výrazy pro výpočet efektivní hodnoty stejné pro oba usměrňovače. Jejich podíl bude 1 a zbyde mi akorát √2 z toho prvního. Nebo je to nesmysl?
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Ke tvaru proudu a k jeho poměru efektivní a střední hodnoty je tam rozdíl podstatný.sinclair píše:Vašku, v praxi to odpovídá. Je celkem jedno, jestli je vstupem filtru indukčnost, nebo kapacita.
Ale tuším, že jste tu jen sqadra hňupů, kteří to nikdy nevěděli, maximálně tak vyhrabete nějakou příčurku, aniž byste pochopili, co se tam píše
ps. pro jednosměrné usměrnění jsou tam v tabulce nesmysly, jelikož dochází k dc sycení jádra, s tím spojeným přesycováním jádra a proudovým špičkám na primáru a zvýšením efektivního proudu primáru.
Dvoucestný usměrňovač se jeví proti můstku jako 1,5x větší ztrátový odpor transformátoru, ale o jeden úbytek diody vyšší výstupní napětí.
Pro malá napětí, třeba pro zdroj +5V, to vycházelo s celkovou účinností fifty-fifty.
Pro malá napětí, třeba pro zdroj +5V, to vycházelo s celkovou účinností fifty-fifty.
Naposledy upravil(a) danhard dne 03 dub 2018, 09:33, celkem upraveno 1 x.
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Takový transformátor můžeš zatížit 16R odporem (vinutí paralelně) a na něm bude 19V/1,2A, cca 23WSuperpavel píše:Čau. Mám transformátor, na kterém jsou dvě stejná sekundární vinutí 19V / 0,6A. Když obě vinutí zapojím do série a připojím k nim dvoucestný usměrnovač, t.j. dvě diody a elektrolytický kondenzátor, můžu z výstupu toho usměrnovače brát dvojnásobek proudu uvedeného na transformátoru ?
nebo tam dáš můstek (vinutí paralelně) a na kondu bude naprázdno cca 28V a 23V při zatížení 0,8A a transformátor bude stejně hřát
nebo dáš vinutí do serie a dvoucestný usměnovač, pak tam bude naprázdno 29V a 23V při zatížení 0,6A a stejné oteplení transformátoru.
Filtrační kond aspoň 2mF pro zvlnění pod 10%.
ps. k výpočtu byly použity bulharské konstanty a kvalifikovaný odhad