Vida, tak Syron je další dárce. Olmík je blíž jak Praha
rozprodám byt plný elektroniky -Praha
Moderátor: Moderátoři
Zdravím. Kremik, pokud mi odlehčíš, budu rád. Než chytnu nerva a začnu vyhazovat.
Rayer, buď rád, jednou bys byl na našem místě. Čím víc toho nahospodaříš, tím větší budou jednou problémy, co s tím. Já když jsem se stěhoval před 21 lety z paneláku, vozil jsem to asi měsíc každý den v Š 120, když jsme jezdili do domečku chystat a malovat, atd. Škodivka byla vždy plná až po střechu. Pak pomohl kamarád taky se škodovkou s přívěsem, otočil se několikrát. Když stěhování skončilo, byl celý barák totálně "zasviněný" nejen těmi "hračkami", ale i nábytkem tak, že se nedalo téměř bydlet. Jen uličky s bídou na projití, stůl na jídlo a postele na vyspání. A k tomu si připočti těch 21 let další "sběratelské" činnosti.
V tom paneláku jsem měl opravnu, všichni to věděli, včetně úřadů, a nikomu to nevadilo. Nepotřeboval jsem žádnou provozovnu, vyjmutí z bytového fondu a podobné zbytečnosti. Já jsem jen čekal, kdy se propadneme do druhého patra k sousedům. Bylo by jich škoda, kdyby je to zasypalo. Žili jsme v míru a pokoji. Pak že ty paneláky jsou prý špatné. Hlavně ale nemají sousedi zbytečné starosti jako tady. Každý byl rád, že měl opraváře v "dědině".
Když jsme se přestěhovali, měl jsem víc práce v okolních vesnicích nebo třeba v Prostějově, než v naší obci. Závist je "sviňa". Přitom nebylo co. Baba Ježibaba sousedka to prožívala tak těžce, že jsem nakonec musel kolaudovat v podstatě nejen celý barák a stavby, které dělal předchozí majitel, a neměl s nimi na rozdíl ode mne žádné problémy. Dodatečné povolání staveb, změna užívání bytu, zřízení provozovny, různé partyzánské kontroly iniciované starostou na popud této milé paní, která věděla víc než já, hlavně ty obrovské neexistující příjmy jí nedaly spát.
Když se u mne jednou zastavil můj známý, který jel kolem půlnoci z Německa, pobíhala v noční košili po ulici. Pak při schvalování provozovny tvrdila, že každou noc do 2 hodin dělám hrozný hluk, a ona nemůže spát. Nakonec jsem musel na nějakou dobu zastavit činnost. Jako nezaměstnaný jsem dostával "vysokou" podporu, téměř 900! Kč. Až jsem ty hrůzy všechny absolvoval a vysolil nemalé peníze, šla celá opravářská činnost celostátně do kytek. Já naštěstí našel zaměstnání na údržbě v nepřetržitém provozu, za na tu dobu pěkné peníze. Ale za tři roky firma zkrachovala a všechny propustila.
No, nevím, proč to vlastně píšu, jak jsem se od sběratelství dostal až sem. František.
Rayer, buď rád, jednou bys byl na našem místě. Čím víc toho nahospodaříš, tím větší budou jednou problémy, co s tím. Já když jsem se stěhoval před 21 lety z paneláku, vozil jsem to asi měsíc každý den v Š 120, když jsme jezdili do domečku chystat a malovat, atd. Škodivka byla vždy plná až po střechu. Pak pomohl kamarád taky se škodovkou s přívěsem, otočil se několikrát. Když stěhování skončilo, byl celý barák totálně "zasviněný" nejen těmi "hračkami", ale i nábytkem tak, že se nedalo téměř bydlet. Jen uličky s bídou na projití, stůl na jídlo a postele na vyspání. A k tomu si připočti těch 21 let další "sběratelské" činnosti.
V tom paneláku jsem měl opravnu, všichni to věděli, včetně úřadů, a nikomu to nevadilo. Nepotřeboval jsem žádnou provozovnu, vyjmutí z bytového fondu a podobné zbytečnosti. Já jsem jen čekal, kdy se propadneme do druhého patra k sousedům. Bylo by jich škoda, kdyby je to zasypalo. Žili jsme v míru a pokoji. Pak že ty paneláky jsou prý špatné. Hlavně ale nemají sousedi zbytečné starosti jako tady. Každý byl rád, že měl opraváře v "dědině".
Když jsme se přestěhovali, měl jsem víc práce v okolních vesnicích nebo třeba v Prostějově, než v naší obci. Závist je "sviňa". Přitom nebylo co. Baba Ježibaba sousedka to prožívala tak těžce, že jsem nakonec musel kolaudovat v podstatě nejen celý barák a stavby, které dělal předchozí majitel, a neměl s nimi na rozdíl ode mne žádné problémy. Dodatečné povolání staveb, změna užívání bytu, zřízení provozovny, různé partyzánské kontroly iniciované starostou na popud této milé paní, která věděla víc než já, hlavně ty obrovské neexistující příjmy jí nedaly spát.
Když se u mne jednou zastavil můj známý, který jel kolem půlnoci z Německa, pobíhala v noční košili po ulici. Pak při schvalování provozovny tvrdila, že každou noc do 2 hodin dělám hrozný hluk, a ona nemůže spát. Nakonec jsem musel na nějakou dobu zastavit činnost. Jako nezaměstnaný jsem dostával "vysokou" podporu, téměř 900! Kč. Až jsem ty hrůzy všechny absolvoval a vysolil nemalé peníze, šla celá opravářská činnost celostátně do kytek. Já naštěstí našel zaměstnání na údržbě v nepřetržitém provozu, za na tu dobu pěkné peníze. Ale za tři roky firma zkrachovala a všechny propustila.
No, nevím, proč to vlastně píšu, jak jsem se od sběratelství dostal až sem. František.
>Syron
Vsak ja sem to nemyslel zas tak vazne, dovedu si plne predstavit, jaky to stehovani muselo bejt peklo, nekde se rikalo lepsi x-krat vyhoret nez se stehovat. Je to tezky najit a udrzovat nakou rovnovahu, tak aby clovek nezarovnal vsechno bordelem, ale zaroven mel to dulezite/cenne po ruce a nemusel to zachcili, kdyz to potrebuje, zas slozite shanet. Jo o co jednodusi maji zivot lidi, kteri nejsou tim bastlenim postizeni, znam takove co si zklapnou notas, sbali batoh a jedou treba na rok pracovat do ciziny, to ja bych nemohl...
A sousedi, to je kapitola sama o sobe, svine muzou bejt i v panelaku, i kdyz vecinou ve velkych mestech je to vice anonymni a lidi se vzajemne tolik neresi.
Vsak ja sem to nemyslel zas tak vazne, dovedu si plne predstavit, jaky to stehovani muselo bejt peklo, nekde se rikalo lepsi x-krat vyhoret nez se stehovat. Je to tezky najit a udrzovat nakou rovnovahu, tak aby clovek nezarovnal vsechno bordelem, ale zaroven mel to dulezite/cenne po ruce a nemusel to zachcili, kdyz to potrebuje, zas slozite shanet. Jo o co jednodusi maji zivot lidi, kteri nejsou tim bastlenim postizeni, znam takove co si zklapnou notas, sbali batoh a jedou treba na rok pracovat do ciziny, to ja bych nemohl...
A sousedi, to je kapitola sama o sobe, svine muzou bejt i v panelaku, i kdyz vecinou ve velkych mestech je to vice anonymni a lidi se vzajemne tolik neresi.