Díky za info, ale
všechny takto (ne)značené pojistky se nakonec ukázaly být rychlé. Když jsem změřil jejich odpor, tak byl podobný, jako u rychlých pojistek. To jsem nečekal, takže jsem na to šel vědecky. U 200 mA pojistek jsem náhodou měl rychlosti F, T i ty neznámé, takže jsem mohl porovnat jejch tavicí energii (integrál proudu v čase, obvykle se značí I²t). V práci máme čtyřkvadrantový source-measure zdroj Agilent B2902A, který umí generovat přesné obdélníkové proudové pulsy. V
datasheetech podobných 200 mA pojistek od Littelfuse jsem zjistil, že jejich tavicí energie jsou následující:
F 0,02 A²s
M 0,12 A²s
T 0,225 A²s
Poté jsem otestoval, při jaké energii se neznačené pojistky skutečně přepálí. Na B2902A jsem nastavil délku pulsu tp = 20 ms (perioda sítě) a proud pulsu jsem vypočítal Ip = √(I²t/tp). Pro pojistky F to vyšlo 1 A, pro M 2,45 A a pro T 3,35 A. Každopádně neznámé pojistky se přepálily už při pulsním proudu Ip = 1,2 A (I²t = 0,029 A²s), takže jsou určitě F. Známé pojistky F se přepálily při Ip = 1,1 A, takže do testování pojistek T jsem se ani nepouštěl. Podobně to dopadlo i u ostatních neznámých pojistek, které jsem měl.
Kdyby někdo podobný postup chtěl použít, tak pozor na jednu věc: pojistky na malé proudy mají velký odpor, např. F200mA má přes 7 Ω. Proudový zdroj musí mít dostatečnou rezervu napětí, aby zátěží proud Ip skutečně dokázal prohnat.