Elektrosvitův odkaz na "jiné vlákno" je dostatečně vysvětlující.
Ta lampa byla prostě původně vyvinutá pro úplně jiný účel, ale zjistilo se, že s přimhouřením obou očí a hromadou kompromisů ji lze použít i tam, kde by normální, bílý konstruktér použil tehdy v zahraničí už dávno vyráběnou ECL86/PCL86, dělala se v zahraničí mnohem dříve, než "byla vyvinuta" u nás v Tesle. Nebo by použil kombinaci klasické koncové pentody a systému z jiné sdružené elektronky, jako to bylo v jiných případech, třeba namátkou EABC80/EL84 a podobných.
Trioda i pentoda ECL82 prostě na nf zesilovači stojí za hovno právě proto, že byla vyvinuta pro jiný účel. Stejný výsledek bychom obdrželi, kdybychom chtěli použít v nf zesilovači třeba PCL85.
Dyť je je to taky trioda s nemalým zesílením a celkem výkonná pentoda, tak proč ne, že?
Ostatně - že se dnes po netu poflakuje hodně i celkem propracovaných návodů na "sluchátkové zesilovače" právě s využitím ECL/PCL85, tuto skutečnost jenom potvrzuje.
Těm zoufalcům z ČR či z V4, co si takový "sluchátkáč" zkusili postavit a použili při stavbě polskou PCL85 či PCL805, ty problémy s nimi škodolibě přeju.
Ale současně trvám pořád na tom, že ECL82 byla prostě nouzovka a zajisté také cesta, jak výrazně ušetřit na nf části malých a středních nenáročných přijímačů a ostatně i televizorů.
Kdo z laiků -u laciného rádia s kompromisním zdrojem, co by už byl další osvětlovací žárovkou přetížený- poznal rozdíl mezi necelými 2W a třeba 3,5W z plnotučné koncové pentody?
Dobové texty i konstrukční katalogy ten kompromis tehdy sice jenom naznačovaly, ale my už po takových letech používání víme /a můžeme napsat/, že je prostě na nf použití na hovno.
Kdo z Vás někdy viděl schéma komerčně vyráběného přijímače, kde by v zajisté výkonném zesilovači, byly použité dvě ECL82 v AB třídě a jejich triody použity jako invertory?
Se dvěma ECL86 jsem tohle řešení viděl nesčetněkrát, ale s ECL82 ani jednou - čímpak to asi bude?
Co se týče nízkofrekvenčního použití pentody EF80 a třeba i EF184 a E180F, tak pokud nejde o nástrojovku, kde pentody kvůli zvuku nemají jiné místo, než koncové stupně, ale pokud jde o čistokrevné HiFi a napěťové úrovně řádu stovek mV, tak proč ne?
Já sám jsem s jednou EF184 a několika už jetými EF80 nějaká zapojení zkoušel, včetně zv korekcí a dvě EF80 pak v SRPP.
Pozor, EF183 je bez čarování s napětím na g2 pevnějším děličem nepoužitelná!/ a funguje to s nimi úplně normálně.
Nevyžadují žádná extra zapojení či extra hodnoty součástek. Nebručí, nešumí, ty s vyšší strmostí a při rozumné práci s nimi ani nekmitají.
Zato docela slušně zesilují, zvlášť teda EF184, to je raketa.
Měl jsem ještě rozpracováno něco s E180F, ale k tomu už nedošlo.
Sám velký Willi Studer, co se fakt málokdy spletl, použil na vstupu koncového zesilovače legendární sestavy 59A/59E právě EF80.
A ten stejný pan Studer pak v malém stereozesilovači Model 40 použil dvě dvojice ECL86 v pushpullu. Kdoví, proč nepoužil ECL82..
Ale tak on pan Studer spousty věcí řešil celkem nekonvenčně, někdy i stabilizátory.
