[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

samec píše:No to teda nie je.

22 kV / 11 kΩ = 2A

a k tomu odpovedajúci prúd na NN strane 440 A.

To je samozřejmě nesmysl. Máš reálné trafo s jádrem, které se nasytí a pak už je výkon ořezán. Vzhledem k tomu, že to má být měřicí trafo, je klidně možné i to, že střední sloupek jádra má mezeru aby bylo trafo lineární řekněme do 1% a navíc primár bude vinut záměrně s malým sycením.
Zkus odhadnout průřez jádra a délku závitu, z odporu sekundáru a délky závitu si pak dopočítej průřez sekundáru, pak si můžeš spočítat oteplení trafa a z teploty vinutí si pak spočítej ss odpor sekundáru, nebo to trafo strč na dvě hodiny do trouby řekněme na 120° a odpor změř pak.
Pokud jde okénkem ještě prostrčit pár závitů, tak si můžeš změřit zatěžovací charakteristiku trafa bez toho laborování s VN.

+Okénkem sice nepůjde u trafa vn něco prostrčit. Kdo vinul jakékoliv trafo ví, že odpor vinutí je zanedbatelný proti jalovému odporu. Operovat z činným odporem vinutí je jako z určujícím faktorem proudu je zavádějící.

Reaktance vinutí je určitě mnohem větší než jeho odpor, ale do výstupní impedance se započítá jej její část, daná rozptylovým tokem.

Podle fotek z odkazu je to trafo TDP 6.1, jmenovitý výkon 50 VA, třída přesnosti 0,5. Některé další údaje na šítku:

500 VA .................. krajní tepelný výkon
25 / 50 / 125 kV .... nejvyšší provozní napětí zařízení / izolační napětí AC / krátkodobé napětí při atmosférickém impulsu

Máš reálné trafo s jádrem, které se nasytí a pak už je výkon ořezán

Taktéž trochu zavádějící tvrzení v souvislosti s proudovým omezením. Jádro lze přesytit pouze vyšším napětím, než na které je spočítáno.

Rád by som sa bavil podrobnejšie o obmedzovaní prúdu, ale zatiaľ sa bavíme o tom, či je to trafo mäkký alebo tvrdý zdroj. Zhodnotil by som to tak, že z pohľadu 22kV vedenia je to mäkký zdroj a z pohľadu 230V 16A zásuvky dosť tvrdý zdroj. Málo ktorá zváračka váži 50kg. A nemyslím, že v tom epoxide je zaliaté 50kg medi a pár gramov železa.

Čo sa týka obmedzovania prúdu, k dispozícií sú žiarovky od 15W do 100W klasické, alebo 125W až 500W halogénové, potom nejaké výkonové výhrevné telesá do bojlerov. Ja by som sa nevyhýbal ani nejakým sofistikovaným riešeniam s meraním prúdu a výkonovými asi mosfet tranzistormi... Čosi spínané bez filtrácie, napríklad tyristorový regulátor, by asi nedávalo na výstupe "pekné" napätie.

Potřebuješ vypnout napájení při dosažení proudu 10-50-100-200mA,nebo potřebuješ zdroj konstantního proudu 10-50-100-200mA? První případ je o dost jednodušší. Třeba obyčejný jistič by stačil.
Asi budeš chtít spíš zdroj konst.proudu, což je u střídaviny docela problém. Dřív byli na střídavinu zvyklí a neměli ani žádné polovodiče, takže používali všelijaké magnetické zesilovače nebo přesytky apod.

Pro zajímavost, kolik proudu si trafo vezme naprázdno při napájení ze 100V? Jaký je jeho tvar? Proud naprázdno při 22kV asi nezměříš.

Pořád nechceš pochopit, že 50VA při 22kV znamená 2 mA proudu, tak jak z toho chceš dostat 10 - 200 mA?

Tepelný výkon je 500W, takže proud by mohl být až 22mA. Krátkodobě jistě i několikrát víc. 200mA už je jen na pár sekund. V rozporu s mou původní chybnou představou všude píšou, že trafo je velmi tvrdý zdroj. Jenže ho tato vlastnost může zničit, když to někdo zkusí ověřit a překročí meze. Desetinásobné přetížení je moc i pro drsné povahy.

Můj předchozí post byl adresován zakladateli vlákna

Já to pochopil.
Zakladatel má svou hlavu. Chce 200mA, bude mít 200mA. Na jak dlouho je jiná věc. Další problém je jak dodat primární proud 44A, když jezdec regulačního trafa zvládá 1až 2 A.

Vinutí s odporem 11k bude mít při 0,2A ztrátu asi 440W. To ještě vypadá přijatelně. Vinutí s odporem asi 0,9Ohmu(?)(zakladatel neumí změřit odpor přesněji) bude mít při 44A ztrátu 1700W. Je to hodně na trafo s povolenou ztrátou 500W. Na vinutí 100V se pravděpodobně trochu šetřilo mědí protože napájelo voltmetr. Rozhodně nepočítali s proudem 44A.


V jednom z odkazů na video s vytvářením oblouků používá slovenský Danyk jako omezovací impedanci MOTy . Ale nechápu, proč má zkratované druhé vinutí (původní primár). Že se tak uplatní jen rozptylová indukčnost MOTu. Bez zkratu by asi indukčnost byla příliš velká.

PavelFF, veľká vďaka. Konečne niekto chápe podstatu.
Ono tých 200mA bolo viac menej také nastrelené od boku..., ale zase pri nízkych napätiach by to nedávalo v súčine až také obludné výkony, tak prečo nie.

Prúd 44A je asi nereálny, ale medzi autotransformátor a merací VN transformátor je plán dať ešte 180W toroidný transformátor z 230V na 2x 35V a prepínačom vyberať rozsah 35V, 70V a 230V, prípadne 195 a 160V. Takže z 1A výstupného prúdu z autotransformátora by mohlo byt na vstupe VN transformátora 6,5A, 3,2A, 1A, 1,2A alebo 1,4A podľa vyššie zvoleného napätia.

samec píše:....Ono tých 200mA bolo viac menej také nastrelené od boku..., ale zase pri nízkych napätiach by to nedávalo v súčine až také obludné výkony, tak prečo nie.....

O výstupní výkon nejde. Při zkratu je výkon trafa nulový a přesto se může spálit. Jde o proud vinutím, aby nebyl destrukční.

samec píše:.... Takže z 1A výstupného prúdu z autotransformátora by mohlo byt na vstupe VN transformátora 6,5A, 3,2A, 1A, 1,2A alebo 1,4A podľa vyššie zvoleného napätia.

Při proudu 6.5A dostaneš na vinutí pro 22kV proud asi 30mA. Víc ne. Je to skoro o tři řády míň než požadovaných 200mA. Trafo to nepoškodí, pokud to nebude trvalý provoz. Když použiješ obyčejnou pojistku chránicí jezdec autotrafa, ochráníš všechna tři trafa najednou.

Pořád to ale neřeší provoz měřícího trafa jako zdroje proudu s několika nastavitelnými hodnotami proudu.
Budeš tam muset strkat různé tlumivky z traf a podobně. Tím se z toho zdroj proudu nestane, ale omezíš zkratový proud. Používali kdysi transduktory, ale na Wiki píšou, že reakce na regulaci trvá více než několik period. Což u 50Hz není krátká doba.

PavelFF píše:...proud asi 30mA. Víc ne. Je to skoro o tři řády míň než požadovaných 200mA...

. . . . .
Je libo trochu soli?

Ono to VN vinutie nebude až z takej pavučiny, aby tomu 200mA mohlo v sekunde ublížiť. Z dlhodobého hľadiska by sa to vinutie samozrejme prehrialo a upieklo.
Kedysi som tak prevádzkoval laboratórny elektromagnet. Síce povoleným prúdom 15A, ale bez zapojeného vodného chladenia. Potreboval som ho zapnúť na 3 minúty. Ten elektromagnet mal cca 300Kg, z toho 200kg železa a 100kg medi v dvoch cievkach. Spočítal som, že pri prúde 15A, napätí cca 80V a tepelnej kapacite medi sa vinutia nezohrajú nad povolenú teplotu. A zvýšenie odporu vinutia pekne sedelo s predpokladaným oteplením.

DODATOK:
No tak nebude 200mA, ale len 30mA.
Ale v inej konfigurácií s iným trafom môže byť aj 200mA.