[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ano, Celerone, to bude asi on. Vyrobený v kovohutích, navíjen v Mechanice Praha na karton po 1 dkg. Je z éry, kdy platily závazné státní a oborové normy, přes které vlak nejel. K pájení klasických diskrétních součástek se používala odporová pájedla bez regulace, se silným měděným hrotem, se solidní tepelnou akumulací. Snad jen servisy a radioamatéři měli poslední výkřik módy: trafopájky. Často i vlastní konstrukce. Spotřebitele proto tehdy nezajímalo chemické složení slitiny cínu a typ tavidla v něm. Prý bylo na bázi upravené kalafuny. Pájelo se tím, co bylo a spoje držely. Eumetol, tu pájecí pastu, dodávanou v malé pixle, jsem měl též. Při pájení měl úplně jiný pach, než ten trubičkový cín. Výrobce doporučoval, po pájení spoj očistit od zbytků tavidla. Používal jsem lihobenzin z lékárny. Čistý líh byl jen na lékařský předpis. Nikdy se mi nestalo, aby se po čase spoj rozpadl, nebo aby mi upadl vývod připájené součástky.

Nojo, až do konce bolševika se v Přelouči pájelo 220V kopejtkama. Pár tělísek 75W jsem si vzal v kontejneru když tam magneťáky skončily.
Před časem jsem potřeboval pájet nějaký pixly z plechu, ERS50 nestačila a tak jsem do nich vysoustružil z hrotů bodovky redukce na věčný hroty Ersa. Taky mám T hrot na pájení baterek v L profilu. Původní bakelitový rukojeti už nelze sehnat, tak jsem vymodelínoval kopie a vytiskl z PET-G. Kdyby někdo potřeboval STL data, hlavně abych je našel.

1.) DPS musí byť nezoxidovaná, teda lesklá. To sa najlepšie dosiahne jemným prebrúsením. Následným lakovaním sa iba konzervuje na neskoršie spájkovanie.

2.) neviem ako koho, ale nás v škole učili, že sa spájkuje pri 350°C.

Pri nedodržaní 1. je možné že cín drží iba na kolofónií. Pri nedodržaní 2. sa cín buď patlá a nechytá, alebo pri moc vysokej teplote zasa rýchlo zhorí tavidlo a zasa sa patlá a nechytá.

Na ten SnPb je 350°C moc. Ti trpělivější můžou jít až na 290°C. Ale ten cín na okapy bych dneska už zahodil, i když byl možná kdysi něco super.

Z tej komunistickej doby o ktorej je reč som časom usúdil, že hlavnou príčinou mojich začiatočníckych nezdarov bola nekvalita pocínovania vývodov súčiastok, ktorej som venoval som tomu málo pozornosti.

Predovšetkým odpory mali v 90% prípadoch studené spoje.
Keď som na to prišiel, každý jeden vývod súčiastky som pred spájkovaním poctivo oškrabkal.
Potom sa situácia s mojím "amatérčením" radikálne zmenila k lepšiemu

A jakej čekáš výsledek od zoxidovaných součástek? I ty socialistický TR212 jsou dodnes bez problémů pájitelný, takže pokud to má shnilý vývody a zapájíš to cínem na okapy, může to fungovat leda jako těžítko.

Dneska se už pájí bez kalafuny, stačí to, co je v "trubičce".

a máš součástku zafixovanou proti pohybu až do vychladnutí cínu ?
Občas se mi to stane, jsem přesvědčen o tom že cín už ztuhl ale nějaký mikropohyb způsobí že povrch zešedne.

Babako píše:Pajím mikropájkou z Číny při teplotě 250 - 300°C max.

U levných páječek je teplota hrotu často značně nižší než nastavená. Například u SL-30 by to odpovídalo reálné teplotě max. kolem 180 - 230°C. Viz vlákno Teplota pájecí stanice

Z toho popisu mi prijde, ze on si mysli ze kdyz povrch cinu neni pekne leskly tak ze je to studenak.

je tam mnoho neznámých, ale moje dlouholetá zkušenost je mít páječku nastavenou na 360°C a být dostatečně rychlý. Pokud se čekáká nějaké vteřiny než se všechen cín rozleje je střed pájky přepálený a zašedlý , pokud v některých místech není dostatečně ohřátá neudělá pravidelnou kapku ale lesklá může být. Jak psal Hill jde o odvod tepla na což má vliv plocha součástky plošáku a styku s pájecím hrotem. A jako přechodový článek slouží cín.
Ve finále je to jako s otáčkoměrem v autě začátečník hlídá otáčky kdy má přeřadit , kdežto profík to pozná podle zvuku.
Jo a ještě kalafuna patří na smyčec, nebo na prase. A přepálený cín se neopravuje, ale odsaje a dá nový.

Dneska jsem pájel ERS50 eurodesku plnou klasických švábů a použil jsem novou špuli Stannol Wuppertal Sn60/Pb38/Cu2, průměr 1 mm koupenou asi pře 3 lety. Art. nr. 395477. Typ 2632 Fg 2,2%.
Pájelo se tím vcelku dobře, smrad skoro žádnej ale překvapilo mě, že po cca půlhodině zabralo letitý požární čidlo od Jablotronu. Co do toho boha jeho dávaj, pájel jsem už kdečím, ale to čidlo nikdy nespustilo.
Co v tom je vlastně za tavidlo, nějak to nemůžu dohledat.

Páni, docela se to tu rozjelo. Dostalo se mi do ruky hned několik cínů a jako nejlepší byl Crystal 505 Sn62 Pb36 Ag2. Opravdu perfektní. U toho Československého cínu neznám složení, ale při pájení ve 230°C tak matný nebyl. Nejspíš jsem ho musel trochu spálit.