[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

vykašli se na amatérské návody
a prostuduj si popis třeba AZK405 třeba v Kottkovi !

nebo tady AZK405

a nebo AZK401

Jen bych dodal, že v tomto zapojení se proudy nenastavují katodovými odpory, ale předpětím na mřížce. Tak nevím proč jsi je měnil.

ty odpory jsou tam jen na měření kliďáku a né na jeho nastavování !

Přesně tak, kromě toho - odpory v katodách o velikosti větších desítek ohmů, tam zavádějí lokální zápornou zpětnou vazbu, se kterou ale celková smyčka, stejně jako daný druh zapojení, nepočítá.
Klidový proud koncovými elektronkami se v tomto zapojení, tedy s pevným předpětím, nastavuje zásadně a pouze velikostí -Ug1.
Katodové odpory mají být velké jen tolik, aby na nich bylo možno spolehlivě měřit.
Úplně stačí velikost 1R.
Pokud Ti schází velikost -Ug1 směrem nahoru, tak se zdroj záporného předpětí zapojí jako zdvojovač, nebo klidně ztrojovač. To je taky velký problém?
Není tam přece žádný odběr, vlastně jenom to, co teče trimry proti zemi.
Zásadní věc:
Velikost záporného předpětí koncových elektronek teď měříš proti katodě, nebo proti zemi?

Namísto toho můstku v samostatném zdroji záporného předpětí použij klasický zdvojovač a budeš mít záporného předpětí dostatek.
Budeš pak moci zmenšit katodový odpory EL34 na 1Ω, pohodlně na nich trimry záporného předpětí nastavit 20-25mV a je pak i vysoce pravděpodobný, že se sníží i hladina brumu.
Katody EL34 pak budou podstatně blíže zemnímu potenciálu a tedy méně infikovány brumem z jejich žhavení.

Jo to už dává smysl, v tom případě tedy nevím co autor návodu blbne s odvíjením závitů sekundáru pro zdroj zápornýho předpětí a zvětšuje katodový odpory. Není to náhodou proto, že ono záporný přepětí nelze zvětšovat přes -38V. Jak jinak to provést, to je otázka na vás.

47R žádnou katastrofu neudělá, holt mu spadne strmost z 10m/V asi na 7mA/V. Ale je to zbytečný.
Změř si, jestli jsou všechny stejný, jestli nemáš náhodou jeden 470R, to už by vadilo dost

Ta bakalářka je celá špatně, autor viditelně něco takového stavěl poprvé v životě. To by samo o sobě nevadilo, ale nepostupoval vůbec systematicky, viz to odvíjení závitů pro předpětí a následné zvětšování katodových odporů. Úplně tam chybí jakékoliv výpočty nebo jiné teoretické zdůvodnění, prostě jen vzal schémata z netu a bez nějakého přemýšlení je splácal dohromady.

Předpětí nastav podle ucha tak velké, aby v signálu nebylo přechodové zkreslení. Myslím, že budeš moct nastavit o dost menší katodový proud, než máš teď. Zesilovač bude méně žrát a elektronky budou mít delší životnost. Trimry na předpětí si zapoj jako v AZK401, tj. jeden společný na předpětí pro obě lampy a druhý pro vyvážení mezi lampami. Do zemního přívodu trimru dej odpor, aby byl regulační rozsah trimru posunut tak, aby nešlo nastavit menší předpětí než třeba -30 V, rozhodně nesmí být možné nastavit nulové předpětí tak jako v té bakalářce.

Lukas-Peca píše:Trimry na předpětí si zapoj jako v AZK401 ...

V AZK401 je automatické předpětí ???

Nevím, jestli to je otázka nebo konstatování, ale není

Zásadní problém je v tom, že zdroj záporného předpětí pro mřížky koncových elektronek je v tom úžasném výchozím "dokumentu" zapojený jako plovoucí - vývody A a B jsou přivedné na trimry předpětí, ale žádný konec není spojený se společnou zemí a tak se předpětí prostě nastavit nedá!!! Proto asi to laborování s katodovými odpory... protože v tomhle paskvilu je předpětí koncových elektronek dáno jen velikostí Rk!
Bod A se musí spojit s GND, nejlépe ve společném bodu katodových odporů R3 a R4 . To není ve schématu - a nemá to ani na plošňáku!
Nemáš to ve svém zapojení taky tak?

Aha, to je AZK201.

to sis2, podívej se pořádně . . .
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 34_179.jpg
ta zem ve zdroji předpětí je,
ale jinak je to celé jak z prváku na střední . . .

Pánové, nic z toho neřeší problém, proč mu to zkresluje

bodejť,
když ani neumí změřit pár napětí a zapsat je sem ?
taky ještě nevíme jak to má doopravdy udělané a zapojené . . .
čekal jsem, že sem dá kloudnou fotku spojů a součástek, které tam má . . .
. . . taky nic

taky nám neřekl, jak se mění proud koncovkami když to začne zkreslovat . . .
jak se mění napětí na fázovém invertoru . . .
jestli se mu neproráží kondíky mezi buzením a koncovkou . . .
kolik má na anodách invertoru a podobně . . .
prostě nic . . .