[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

sinclair píše:Určitě je to nevděčná práce, o tom žádná.
Paní se jistě bude divit, proč TV za původně 40t nejde prodat ani za 15t.

...


Petře, dej od toho ruce pryč, dokud můžeš. Ve výsledku jsou to jen Tvoje nervy, co už neuzdravíš a hlavně čas v řiti, který nevrátíš.

K Leošovým nervům a času doplním další věc, o kterou přijdeš - je to přátelství tý rodiny, který ses v dobrý víře pokusil pomoct. Oni z toho, že se to neprodalo dostatečně draze nebudou vinit to, že jde o zboží použitý a bez záruky, ale jen a jen tebe - protože tys to nedokázal prodat s dostatečným ziskem. Neboli jak radí Leoš - bič a pryč od toho ...

Jj, taky durazne doporucuju.
Tyden po tom co telku prodas, nejaky brebta v hospode rekne puvodni majitelce ze je slepice protoze prodala tak pod cenou, nebo zes ji pekne odrbal a ze on by dal za tu telku klidne 30k (protoze vi ze slib uz nebude mit jak splnit) a tebe nasledne vsude pomluvi jako hyenu ktera okrada nemohouci vdovy.

Pozůstalé matky či manželky obvykle chodí za chlapama do hospody?
Vykládat jim, co všecko a za kolik potřebují prodat?

Stačí, aby si pokvokaly slepice před sámoškou nebo na bus-zastávce: "Jseš kráva, mělas to prodat sama, dostala bys mnohem víc, lidi by ti ruce utrhali, určitě ti zatajil kolik tisíc, bůhví, kolik mu zůstalo za drápama ...!" - jako bych to slyšel.

Je prece jedno jestli se to dozvi v hospode, na FB nebo na mimibazaru.

No, Petře, je mi tě líto. Jak to píšeš, odmítni to. Hned. Můj táta chtěl v devadesátých letech uložit peníze do počítače. Prostě to nevysvětlíš.
Technika hrozně zastarává a staré knihy nikdo nechce, jejich doba pro mladé skončila. Budeš rád, pokud je vezmou na nádraží pro cestující zdarma. Kolem nás ruší knihovny a jednotná cena je 3Kč, slovy tři koruny, pokud je někdo vezme. Detektivky, dobrodružné, romány, technická literatura, výpravná beletrie, dětské, světová tvorba....
Prostě budeš špatný. A čím se ti podaří věci více zpeněžit, tím budeš horší. Jsi zodpovědný a obětavý, odměnou ti bude nevděk. Znám podobný příběh.
Co takhle jí věci, které pokládá za drahé, ponechat s doporučením, ať se rozhodne a koná sama. A zbytek jako bezcenný jí pomůžeš zlikvidovat (i likvidace něco koštne) a vytěžené peníze jí předat jako bonus.
Rozhodně neříkej předem taxativně cenu, pokud prodáš levněji, budeš za zloděje. Bude s touto cenou jako s jistou už počítat dopředu.

Tož hlavně, že jste aspoň párkrát udali nějaké cenové návrhy.

S paní je to tak - příbuzné prakticky nemá. Pečovala o otce, který zemřel loni v devadesáti letech. S matkou (v důchoďáku kdesi na Sedlčansku, srovnatelného věku s otcem pozůstalé) nepeče.

V bytě v os. vlastnictví po otci jsou dvě placky, cca 82cm. Že by si TV nechala pro vlastní potřebuju, jsem tím pádem vyloučil hned zkraje. Klepy a drby nehrozí, její kontakt s okolím je minimální. Navíc vše vyjmenované už mám ve svém nově pořízeném skladě nejchytřejší obce v ČR. Knihy převezu téžžž a nějaké jejich prodeje nejsou priořitní, času dosti.
Odborné knihy mám slíbené a monitor 24" bude můj, vyjde-li aspoň kompenzace nákladů za pohřeb. Seznam literatury IT/elektro sem v případě zájmu připíšu. O beletrii mají zájem ženské ve firmě, v sobotu pro ně vyberu dvacet titulů na ukázku. Byť se to nezdá, na dva NASy už mám nezávazné zájemce z okruhu svých známých.

Byt po zemřelém (družstevní) paní hodlá uvolnit do čtyř měsíců. Apropos - je tam ještě původní placka (do 1m) a plastodomokino k ní připupečněné, takže si ještě zasportuji ažaž.

Nechci vám do toho kecat, ale rozprodávat něčí majetek smrdí průserem jako prase. Bez ohledu na to, že je mrtvý. Je nutné buď počkat na vypořádání dědictví, nebo u notáře sepsat dohodu o naložení s majetkem, ještě před tímto aktem.

Podle občanského zákoníku se dědic stává majitelem dané věci zpětně ke dni úmrtí. Takže ty prodané věci možná někomu budou zase patřit.

Vůbec bych se v tom neangažoval, koleduješ si minimálně o podmínku.

Jaký dědic, proboha? Matka (pozůstalá) v tom bytě bývala také (třebaže poslední rok při péči o otce jen občas). Nezasvěcený člk vůbec nemůže vědět, kdo konkrétní věc v bytě kupoval a komu tedy "patří". Hypoteticky je to všechno její a syn byl její maličkostí jen "obdarováván". Už kvůli tomu, že to nebyl klasický svéprávný jedinec, nýbrž... (nedovedu to definovat)

Ve své roli dohazovače a radila nevidím problém. Ať si paní se zájemci všechno vyříká po telefonu. Ode mne má slíbenou pouze dopravu, předání peněz a seznámení potenciálních kupců se stavem věcí.

A ji si jistý, že žádný jiný dědic není? Že v registru závětí není záznam o závěti? Že si nebude chtít škrábnout také někdo jiný? Nebo vycházíš jen z informací od oné ženy?

Sám jsi na začátku psal, že paní trpí nouzí. Je tedy dost pravděpodobné, že ona bude muset u věcí ve společné domácnosti prokazovat jejich původ, respektive, kde vzala 40 tisíc na placku, kterou nedávno prodala za 10...

Ten "dohazovač", je zcela přesně popsán v paragrafu 23 trestního zákoníku: "Byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama".

Oběma vám hrozí paragraf 205, ods. 1, písmeno a) trestního zákoníku (krádež přisvojením věci a škodou větší než nepatrná). Orientačně: 5 až 50 tisíc - sazba do dvou let, nad 50 tisíc - jeden až pět let nebo peněžitý trest. A věz, že škoda se nepočítá z tržních cen bazarovky.

Mimo jiné tím, že teď rozprodáte majetek, tak odrbete i notáře, protože mu tím snížíte odměnu.

Máš pravdu, že teoreticky se ten majetek dá ztopit, aniž by to někdo zjistil. Ale to by jsi sem nesměl napsal podstatně víc informací, než je zdrávo. Například díky tomu odkazu, není problém zjistit o koho se přesně jedná. Jestli to takto prezentuješ i ve svém okolí, tak to opravdu není dobré.

Pokud neproběhlo dědické řízení, tak bych do majetku vůbec nešahal. Pokud paní nedá čestné prohlášení že věci v domácnosti mají cenu nulovou poplatnou k datu pořízení tj. stará CRT televize a settopbox. Snad to notář nebude pitvat do hloubky.

záleží na tom je li možný žalobce. Pokud ne tak není problém a movité věci, pokud nemají nějakou vyšší hodnotu notáře nezajímají.

No, zase tak černě, jako witt bych to neviděl.
Pokud není v přízni nějaká další a vychcaná část, pokud je to jen na té paní, nikdo další neví o tom, co v bytě bylo, nebo nebylo - pak nebude ani žádný žalobce a může to dopadnout i dobře.
Zkušenost z posledních 30 let mi ale říká, že jakmile jde o peníze a majetky, jdou všecky ohledy i v rodině stranou.
Za 30 let se tahle společnost posunula do stavu, který neumím ani pojmenovat.
Rozumím i tomu, že Petrovi se to nutně nemusí vyplácet.
Ten vlastní pocit, že jste někomu v nouzi pomohli a on je Vám za to potom opravdu vděčný, není prostě k zaplacení.
Ale je určitě dobře, být při všech podstatných krocích ostražitý.
Co půjde, raději hodit na papír - i kdyby to měla být jen běžná, formální kupní smlouva. Kdyby později k něčemu nečekanému došlo, máš aspoň něco v ruce.
Nějací svědci, anebo paměť jsou po čase k hovnu.

Pokud je jediný dědic, tak bych to vůbec neřešil. U notáře se sepíše jen to, co se nahlásí. Pokud po něm nic nezůstalo kromě osobních věcí a něco z důchodu (pokud byl), tak si notář stejně důchod a bankovní účty projede.

Paní je v podstatě sama, její matku (hodně přes 80 let, kdesi v LDN v sousedním okrese) nepočítám z důvodu dříve uvedeného odcizení.

Tím pádem nehrozí žádný záznam "nečekaného dědice", tečka.

Ten "dohazovač", je zcela přesně popsán v paragrafu 23 trestního zákoníku: "Byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama".

To rozhodně! Pokud mě někdo osloví např.:

[A] Potřebuju prodat starší televizi, nevíte o někom?
Zeptám se a pokud to někoho zaujme, dám mu na vás kontakt.

[A] Ale nejprve potřebuju onen přístroj dočasně uschovat, pomůžete mi jej uskladnit?
Jistě, to není nepřekonatelná věc.

Je toto něco nelegitimního? Není.

Apropos - jednou už něco podobného proběhlo. Loni zemřel otec zmiňované paní (stále diskutovaná aktuální pozůstalá), a pokud vím, "nikdo nic neřešil". V bytě "po otci" (čí byl papírově tento byt v os. vlastnictví, netuším, zřejmě její) jsou dvě starší placky, předlistopadový nábytek, relativně moderní minikuchyň, DýFauDý je repas ode mne. Paní v bytě lebedí dál, jako kdyby byla vdovou zemřelého manžela. Obecně řečeno - co by si na ní kdo vzal?