čo je to za kábel?

[Celeron]

Mimochodom, zelený koaxiál veľmi chutil myšiam. Videl som na jednej povale niekoľko metrov úplne oholených. Prakticky celá časť, čo ležala na podlahe.

I dnes je možno vidět sežraný kabely v instalaci. Kámoš má ve firmě na půdě asi 100 m zavíkovanýho oceloplechovýho Marz kabelovevýho žlabu s rozvody všeho možnýho a SYKFY a UTP už musel 2x měnit. Podle hoven mu přivolaný myslivec potvrdil krysy a kuny. Prý vlezou všude, i do žlabu 250 x 100 mm zaplněnýho do cca 1/3 až 1/2 kabelama. Stačí že tam je trochu tepla od zatížení kabelů.

[Osmdesat]

Kde jsou ty časy... Pokud se to vedlo správně a ne někde přilepené na kovu, jak tu někdo zmínil, mělo to menší útlum než koax. Odolnost vůči rušení byla ale menší. Člověk musel bydlet na samotě u lesa, aby mu to nic a nikdo nerušil. Staré telky mívaly souměrné 300ohmové vstupy, takže to bylo zcela kompatibilní. A odpadla symetrizace, která také část signálu sebrala. I když, v TV se to asi stejně převádělo na asymetriku... Symetrizační člen jsem ale viděl v knížce vyrobený z koaxu, nikoliv ze souměrné dvojlinky.

Z ploché anténní dvojlinky se dal udělat nenákladný 300ohmový dipól. Ustřihla se v délce půlvlny, konce se spojily a uprostřed se na jedné straně vodič přerušil a na vzniklé vývody se napojil svod také z této dvojlinky. Přidělaný na dřevěné laťce jsem ho úspěšně používa doma il ve škole pro příjem TV vysílání. Školní TV byly připojené většinou jen na video, takže se o přestávkách nedalo koukat na TV. Když bylo mistrovství v LH, díky tomuto dipólu jsme se místo dějáku koukali na hokej

[yakl]

Rušenie lepšie prijímala anténa, ako jej zvod. A v miestach s rušením, napríklad od električiek sa doporučovali poschodové anténne sústavy, tie do zvodu neodoslali signál, prijímaný zhora, alebo zdola, len ten, ktorá dopadal kolmo na všetky dipóly v tej sústave. Naše čierne zvody boli kedysi naťahané ozaj všade, ale z NDR som si doniesol zvod priesvitný a užší, ako ten u nás známy. Podobal sa tým pahýľom, ktoré na rádioprijímačoch aj s FM išli od polepov vstavanej antény na FM, ktorej banánky sa dali zastrčiť do FM vstupných zdierok pri núdzovom príjme.

[Hill]

I dvoulinkový svod bral rád rušení, zvlášť. když byl blbě uložený a symetrie proti zemi byla přinejmenším pochybná. Dobře zavěčený svod s krátkými prostupy a minimem dalších míst, kde se týž vodič přiblížil k vodivému povrchu více, než druhý, byl vůči většině rušení docela slušně odolný.
S tím jsme si ale dávali práci my, co jsme se honili za každým mikrovoltem na vstupu tuneru. Pro naprostou většinu ostatních byl kabel jako kabel, dokázali ho zasádrovat do zdi, táhnout podél stoupaček topením, i využít plášťové trubky po staré instalaci. A, aby toho nebylo dost, posouváním rukávků z Alobalu po kabelu hledali na kabelu místo, kde to bude hrát nejlíp.
Takto uloženým a ošetřeným vedením prošel užitečný signál skutečně jen se značnou ztrátou, to rušení chytal často i lépe.
Zelený koaxiál, do kterého se dostala voda, a drátky opletení ztratily vzájemně kontakt, měl ztráty opravdu vyšší, navíc se z něj v důsledku průsaku signálu plaštěm stala anténa na nežádoucí signál jak malovaná...

[Michal22]

Jen k těm anténám z dvojlinky - v roce 1995 (asi) jsme s kamarádem vyrobili z dvojlinky anténu k CB, upevnili ji na komín, na volání do Brna (Hanka Kohoutovice ) to stačilo.
Připojenou jsme měli ručku Albrecht.
No a jaké bylo moje překvapení, když jsem si jednou v létě chvilku pokecal s nějakým Holanďanem

[p32]

Taky jsem se kdysi vybavoval s někým z Kohoutovic přes CB. Měl jsem tam půlku a bez zesilovače.

[Hubert_79]

vybavoval s někým z Kohoutovic

Bavili jste se o tom, že v Kohoutovicích hořel pařez.

[Celeron]

Nojo, CB, to byly časy. Mobily, internet a navigace žádný a v autě se CB docela hodilo když člověk něco nebo někoho hledal. Stačilo dát výzvu na dvojce a vždy se někdo místní ozval. V létě se daly udělat zajímavý spojení, nejdál jsem si pokecal jeden letní večer cca 1994 s nějakým rusákem od Poltavy, což je asi 1600km.

[EKKAR]

Jirko, bacha na všeobecný označování občana Poltavy šmahem za Rusa, Poltava je na Ukrajině. Ale je to právě v tý oblasti, kde jsou zrovna ti separatisti = etničtí Rusi, takže i tam skutečně najdeš "rusáky".

[Celeron]

Jirko, bacha na všeobecný označování občana Poltavy šmahem za Rusa, Poltava je na Ukrajině.

Tys to počátkem 90. let rozlišoval? Myslím, že pro všechny, co pamatujeme jistý roky, to byli rusáci.

[EKKAR]

Jo, rozlišoval. Protože z jistejch důvodů se v 80. letech někteří z nich ne sice každej den, ale na tehdejší poměry hodně často vyskytovali i u nás doma a od roku 1987 jsem byl přímo "v Sajúzu" i já osobně, už tehdy jsem byl postavenej před fakt, že není Rusák jako RUSÁK. A nejen vzhledově = spousta jich byla samozřejmě mongoloidního typu = původ z Asijskejch stepních republik případně národů Dálnýho Východu anebo byli takzvaně "čórnyje" = výhradně etnickýma Rusama používaný označení pro snědší příslušníky persko-kavkazskejch národů, často vyznávající islám. Přímo etničtí Rusi prováděli už od doby "báťušky Stálina" etnickou segregaci na "věrchušku" a "svoloč" - tak mezi sebou jmenovali prakticky všecky ostatní jima ovládaný národy a národnosti - VČETNĚ NÁS ČECHŮ A SLOVÁKŮ a taky dalších národů v po válce okupovanejch evropskejch státech. Takže jsem byl poučenej už tenkrát o tom, jak smejšlí obyčejní lidi o stranickejch funkcionářích, dosazovanejch z Moskvy nebo běžní vojáci sesbíraní do okupačních jednotek ze všech koutů Sajúzu o svejch velitelích, který byli z 99,99% etničtí Rusi nebo z jim nejbližších evropskejch národností (Bělorusi a sem-tam i etničtí Ukrajinci). Nepamatuju se, že bych v tehdejším Československu například někde potkal "ruskýho gumáka" = důstojníka Sovětský armády, kterej by byl slovama etnickejch Rusů "čórnyj" nebo "móngol" ...

[dvorak]

Z té ploché dvoulinky se dělala i dipolová anténa , bylo možno ji schovat pod koberec.

[sis2]

No a pak měla (na podlaze, pod kobercem) odpovídající vlastnosti! - asi jak zmínil o kousek výše Hill o svodech a rušení...

[EKKAR]

Někdo tady vzpomenul "dederónskou" 300Ω dvojlinku s průhlednou polyetylénovou izolací - já jsem dokonce z týhle dvojlinky viděl anténu prodávat v obchodě - jmenovalo se to "Pokojová závěsná anténa" a mělo to jako připojovací konektor bílou zástrčku s plochýma kolíkama - pamětníci si je vybaví z TV řad Dukla a pozdějších, vstupy VHF a UHF se lišily orientací kolíčků (jeden je měl na vejšku, druhej na šířku - už si nevybavím kterej byl kterej) a jejich modifikace s jedním kolíčkem tak a druhým onak se občas vyskytovala i na stolních rádiích - v podstatě jejich výrobu ukončil až přechod na IEC 75Ω konektory koaxiálního provedení někdy kolem roku 1980.

[rnbw]

Antena z dvojlinky sa stale predava, akurat uz s IEC konektorom: http://www.avelmak.sk/index.php?lm=659& ... icle=20734

Dve som kedysi kupill - je to dost na hovno, ale lepsie ako nic.