Co ty Beymy dokážou, to je fakt luxus, ale jak dlouho?
Moderátor: Moderátoři
Zdeňku, i ten zvukový výkon je teplo! Samozřejmě že VEŠKERÝ příkon reproduktoru se promění v teplo. To jsem nikdy nepopíral. Ale co je to zvuk? Pohyb molekul vzduchu. Jakýkoli pohyb molekul je energie. A platí zákon o zachování energie. Prostě energie se nemůže ztratit. Může a mění se pouze jeden druh energie v druhou. Třeba ta kinetická energie v tepelnou. Souvisí to také s hmotou. Viz zákon o zachování hmoty.
Za mých mladých let jsme se učili E=MxC². Krvavá rovnice. Proč podle tebe sluníčko hřeje? Slunce vyzařuje proud částic, kterému říkáme záření. Po dopadu na Zemi se podle výše zmíněné rovnice vytvoří tepelná a t. zv. světelná energie. Tedy celé spektrum viditelného a neviditelného světla. Jedna část, infračervené světlo není vidět, ale vytváří tepelnou energii, resp. největší část tepla ze slunce. Na solárních EV panelech zase jiná spektra vytvářejí energii elektrickou.
Slunce se tak postupně stěhuje na Zemi, ale nejen tam, ale do celého vesmíru. Výhodou elektrické energie je její 100%ní tepelná účinnost, velmi zjednodušeně. Veškerá elektrická energie spotřebovaná v určité uzavřené místnosti nebo prostoru, ať už na svícení, napájení přístrojů, chlazení, ozvučení atd, vždy způsobí vznik tepla, ohřátí vzduchu. Snad kromě té části, např, světla odcházejícího přes sklo, vzduchu při ventilaci apod. Taky osoby uvnitř jsou příjemci i producenti tepla.
Ale to už jsem hodně mimo téma. Jen jsem chtěl trochu odlehčit tu diskusi o protápění při vytváření zvuku.
P.S., TubeGuru,tu exponenciální ozvučnici s účinností 50% jsi viděl a měřil, nebo jsi to někde četl? Pokud by to, čistě teoreticky, bylo možné, zavánělo by to dozvukem až ozvěnou. A taky obrovským zkreslením, nutností nějakého speciálního a odolného reproduktoru, stavěného na příslušnou velmi zvýšenou zátěž membrány a vůbec celé soustavy. Musela by být impedančně dokonale přizpůsobena, resp. stejná aerodynamická, resp. akustická impedance reproduktoru a zvukovodu. A stejně by to nikdy nedalo ani zdaleka 50%! A přizpůsobit impedanci by šlo vždy jen pro jeden, nebo úzký rozsah kmitočtů.
Při absolutně ideálním přizpůsobení impedance zdroje a zátěže je teoreticky maximální účinnost 50%! Kde máš ztráty v kmitačce, magnetickém systému, vzájemným ovlivňováním, vířivými proudy a spoustou dalších vlivů. Stručně řečeno, nevěř pohádkám ani lžím.
A už úplně nakonec k těm subsonickým ..atd. Je pravda a souhlasím s tím, že v současném elektrickém hudebním signálu se ty frekvence kolem 25 nebo 35i Hz nevyskytují. Není ani čím je převést z akustické do elektrické podoby. Ale když řízneš do bubnu nebo tympánu, vyloudíš i určitou část i subsonických "zvuků", tedy spíš vibrací. Takže, zpátky na zem!
Za mých mladých let jsme se učili E=MxC². Krvavá rovnice. Proč podle tebe sluníčko hřeje? Slunce vyzařuje proud částic, kterému říkáme záření. Po dopadu na Zemi se podle výše zmíněné rovnice vytvoří tepelná a t. zv. světelná energie. Tedy celé spektrum viditelného a neviditelného světla. Jedna část, infračervené světlo není vidět, ale vytváří tepelnou energii, resp. největší část tepla ze slunce. Na solárních EV panelech zase jiná spektra vytvářejí energii elektrickou.
Slunce se tak postupně stěhuje na Zemi, ale nejen tam, ale do celého vesmíru. Výhodou elektrické energie je její 100%ní tepelná účinnost, velmi zjednodušeně. Veškerá elektrická energie spotřebovaná v určité uzavřené místnosti nebo prostoru, ať už na svícení, napájení přístrojů, chlazení, ozvučení atd, vždy způsobí vznik tepla, ohřátí vzduchu. Snad kromě té části, např, světla odcházejícího přes sklo, vzduchu při ventilaci apod. Taky osoby uvnitř jsou příjemci i producenti tepla.
Ale to už jsem hodně mimo téma. Jen jsem chtěl trochu odlehčit tu diskusi o protápění při vytváření zvuku.
P.S., TubeGuru,tu exponenciální ozvučnici s účinností 50% jsi viděl a měřil, nebo jsi to někde četl? Pokud by to, čistě teoreticky, bylo možné, zavánělo by to dozvukem až ozvěnou. A taky obrovským zkreslením, nutností nějakého speciálního a odolného reproduktoru, stavěného na příslušnou velmi zvýšenou zátěž membrány a vůbec celé soustavy. Musela by být impedančně dokonale přizpůsobena, resp. stejná aerodynamická, resp. akustická impedance reproduktoru a zvukovodu. A stejně by to nikdy nedalo ani zdaleka 50%! A přizpůsobit impedanci by šlo vždy jen pro jeden, nebo úzký rozsah kmitočtů.
Při absolutně ideálním přizpůsobení impedance zdroje a zátěže je teoreticky maximální účinnost 50%! Kde máš ztráty v kmitačce, magnetickém systému, vzájemným ovlivňováním, vířivými proudy a spoustou dalších vlivů. Stručně řečeno, nevěř pohádkám ani lžím.
A už úplně nakonec k těm subsonickým ..atd. Je pravda a souhlasím s tím, že v současném elektrickém hudebním signálu se ty frekvence kolem 25 nebo 35i Hz nevyskytují. Není ani čím je převést z akustické do elektrické podoby. Ale když řízneš do bubnu nebo tympánu, vyloudíš i určitou část i subsonických "zvuků", tedy spíš vibrací. Takže, zpátky na zem!
-
ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Jasně, ale zvuk je to pozitiví teplo či pohyb molekul (jak chceš), kdežto zbytek je to negativní teplo, co připaluje cívku. Čím vyšší účinnost, tím menší tepelná zátěž pro cívku.Syron píše:Zdeňku, i ten zvukový výkon je teplo! Samozřejmě že VEŠKERÝ příkon reproduktoru se promění v teplo. To jsem nikdy nepopíral.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Není nad to, když přijde někdo, kdo perfektně ovládá molekulární energii, zároveň taky elektroakustiku i elektroniku - od galenitu až po řízení hydroelektrárny.
To je potom ta citlivost/účinnost reproduktorů vysvětlená razdva a bez jakýchkoli pochybností.
Uf, to se mi ulevilo. Nechcípnu blbý.
Půl stránky kokotin, ale který československý reproduktor má účinnost výrazně nad 20%, jsme se stejně nedověděli. A stejně jsou to určitě jenom papírový lži.
To je potom ta citlivost/účinnost reproduktorů vysvětlená razdva a bez jakýchkoli pochybností.
Uf, to se mi ulevilo. Nechcípnu blbý.
Půl stránky kokotin, ale který československý reproduktor má účinnost výrazně nad 20%, jsme se stejně nedověděli. A stejně jsou to určitě jenom papírový lži.
No konečně! Už lítají šutry.
Leoši, už ve škole nás učili, že okusování nehtů je ošklivý zlozvyk. říkal jsem si, že na tvou narážku nebudu reagovat. Ale kdyžs si o to napsal... Ten všeználek nejsem já. A tím posledním příspěvkem jsi tomu nasadil korunu. Nějak jsi tu problematiku obrátil. K tomu později. Leoši, když to bereš tak, místo argumentů urážky a převracení toho co si každý může přečíst, tedy: Uznávám, že o úzké skupině audiopřístrojů víš tolik co málokdo. Zabýval ses velkou část života socialistickou a tuzexovou audiotechnikou a i dalšími přístroji. Měl jsi k tomu veškerou státem poskytovanou technickou i materiální podporu. Ale pokud bys po těch letech nebyl odborník, bylo by mi to přinejmenším divné. V tomto oboru ti Nesahám po kotníky. Také ti v tom neodporuji. Dokonce oceňuji, že tyto znalosti rozdáváš zadarmo kolem sebe.
Ale nikdo nemůže vědět všechno. Promiň, i když tato omluva pro někoho může znamenat slabost, ale ani já ani ty a snad nikdo není děd Vševěd! A když na tomto vláknu ty a několik dalších začne psát pitomosti, kterým ale díky jejich autoritě část hlavně mladých kluků je ochotna uvěřit, považoval jsem za vhodné napsat svůj názor a také určité zkušenosti. aby měli k dispozici i informace trochu jiné. Byl jsi to ty, který začal s otázkou protápění, účinnosti 12% a citlivosti výrazně nad 100 dB a dokonce plky o směrovosti 180 stupňů. Ano, každý reproduktor má vyzařovací úhel ne 180. ale 360 stupňů. Ale bez uvedení o kolik poklesne hlasitost při třeba 30, 60 nebo devadesáti stupních! Taková informace nemá cenu ani těch písmenek a číslic. A k tomu ještě kmitočtová závislost. Doufám, že víš aspoň to, co znamená pokles o pouhé 3 dB. Já ti to připomenu, rovných 50%, tedy na polovinu. A rázem z 12 máš 6%! Jsi to ty, který by měl předvést, který že to reproduktor má tu účinnost ne přes 20% ale aspoň těch 12%. Do mých úst takovou pytlovinu nevkládej, to bych v životě nenapsal. Naopak já jsem tvrdil, že je to lež a že papír snese všechno. Byl bych vděčný, a možná nejen tobě, abys si moje příspěvky aspoň pořádně přečetl.
Další reakce se týká jiných, nejmenovaných autorů příspěvků. Každý si ten svůj určitě najde. Nechtěl bych při tom kamenování chytit nějaký ten šutr. Napsal jsem, a na tom trvám, kdo nevěří, ať si to najde třeba na netu nebo v nějaké knížce, každá Ws nebo jakékoli množství spotřebované energie se v konečném důsledku promění v teplo.
K té účinnosti vs kmitačce. Nikdy jsem nenapsal, že by se snad měla některá nebo všechna energie ze které nevznikne zvuk, měla v kmitačce měnit v teplo, tedy že kmitačka se pálí tím nevyužitým výkonem, resp. energií. Ohřívání a pálení kmitačky způsobuje proud způsobený úbytkem napětí na ČINNÉM odporu kmitačky, tedy odporu drátu. P=RxI². Další zahřívání kmitačky způsobuje její tření o horký vzduch ve vzduchové mezeře. Zbytek přivedené energie do kmitačky se spotřebuje na vytvoření elektromagnetického pole a velmi zjednodušeně z velké většiny na pohyb kmitačky s membránou a závěsy. Tento kmitavý pohyb nevytváří teplo v kmitačce. Celá energie se tedy spotřebuje v kmitačce, v magnetickém obvodu, vířivými proudy apod. Znova: tedy jediná energie, která přímo ohřívá kmitačku, je činný výkon x čas a částečně transformovaná energie vířivých proudů a ztrát v magnetickém obvodu.
Leoši, zrovna tak vyčtená pitomost je nutnost minimálně 500W výkonu zesilovače pro obývák. To ty jsi napsal jako nic moc, ne já. Takže zanech urážek místo argumentů.
Ještě snad na závěr, pro elektroakustiku platí v podstatě stejné vztahy jako pro elektroniku. Vyberu třeba účinnost, impedanci a přizpůsobení impedance zdroje a spotřebiče. V tomto případě akustická impedance reproduktoru (membrány) a akustické impedance okolního prostředí (vzduchu). Velkou roli zde hraje ozvučnice, příp, zvukovod. Jak už jsem psal, nejvyšší účinnost je při stejné impedanci zdroje a spotřebiče. Její hodnota může dosáhnout teoreticky při nulových ztrátách v ostatních částech soustavy max. 50%. Ale to už jsem psal.
Leoši, už ve škole nás učili, že okusování nehtů je ošklivý zlozvyk. říkal jsem si, že na tvou narážku nebudu reagovat. Ale kdyžs si o to napsal... Ten všeználek nejsem já. A tím posledním příspěvkem jsi tomu nasadil korunu. Nějak jsi tu problematiku obrátil. K tomu později. Leoši, když to bereš tak, místo argumentů urážky a převracení toho co si každý může přečíst, tedy: Uznávám, že o úzké skupině audiopřístrojů víš tolik co málokdo. Zabýval ses velkou část života socialistickou a tuzexovou audiotechnikou a i dalšími přístroji. Měl jsi k tomu veškerou státem poskytovanou technickou i materiální podporu. Ale pokud bys po těch letech nebyl odborník, bylo by mi to přinejmenším divné. V tomto oboru ti Nesahám po kotníky. Také ti v tom neodporuji. Dokonce oceňuji, že tyto znalosti rozdáváš zadarmo kolem sebe.
Ale nikdo nemůže vědět všechno. Promiň, i když tato omluva pro někoho může znamenat slabost, ale ani já ani ty a snad nikdo není děd Vševěd! A když na tomto vláknu ty a několik dalších začne psát pitomosti, kterým ale díky jejich autoritě část hlavně mladých kluků je ochotna uvěřit, považoval jsem za vhodné napsat svůj názor a také určité zkušenosti. aby měli k dispozici i informace trochu jiné. Byl jsi to ty, který začal s otázkou protápění, účinnosti 12% a citlivosti výrazně nad 100 dB a dokonce plky o směrovosti 180 stupňů. Ano, každý reproduktor má vyzařovací úhel ne 180. ale 360 stupňů. Ale bez uvedení o kolik poklesne hlasitost při třeba 30, 60 nebo devadesáti stupních! Taková informace nemá cenu ani těch písmenek a číslic. A k tomu ještě kmitočtová závislost. Doufám, že víš aspoň to, co znamená pokles o pouhé 3 dB. Já ti to připomenu, rovných 50%, tedy na polovinu. A rázem z 12 máš 6%! Jsi to ty, který by měl předvést, který že to reproduktor má tu účinnost ne přes 20% ale aspoň těch 12%. Do mých úst takovou pytlovinu nevkládej, to bych v životě nenapsal. Naopak já jsem tvrdil, že je to lež a že papír snese všechno. Byl bych vděčný, a možná nejen tobě, abys si moje příspěvky aspoň pořádně přečetl.
Další reakce se týká jiných, nejmenovaných autorů příspěvků. Každý si ten svůj určitě najde. Nechtěl bych při tom kamenování chytit nějaký ten šutr. Napsal jsem, a na tom trvám, kdo nevěří, ať si to najde třeba na netu nebo v nějaké knížce, každá Ws nebo jakékoli množství spotřebované energie se v konečném důsledku promění v teplo.
K té účinnosti vs kmitačce. Nikdy jsem nenapsal, že by se snad měla některá nebo všechna energie ze které nevznikne zvuk, měla v kmitačce měnit v teplo, tedy že kmitačka se pálí tím nevyužitým výkonem, resp. energií. Ohřívání a pálení kmitačky způsobuje proud způsobený úbytkem napětí na ČINNÉM odporu kmitačky, tedy odporu drátu. P=RxI². Další zahřívání kmitačky způsobuje její tření o horký vzduch ve vzduchové mezeře. Zbytek přivedené energie do kmitačky se spotřebuje na vytvoření elektromagnetického pole a velmi zjednodušeně z velké většiny na pohyb kmitačky s membránou a závěsy. Tento kmitavý pohyb nevytváří teplo v kmitačce. Celá energie se tedy spotřebuje v kmitačce, v magnetickém obvodu, vířivými proudy apod. Znova: tedy jediná energie, která přímo ohřívá kmitačku, je činný výkon x čas a částečně transformovaná energie vířivých proudů a ztrát v magnetickém obvodu.
Leoši, zrovna tak vyčtená pitomost je nutnost minimálně 500W výkonu zesilovače pro obývák. To ty jsi napsal jako nic moc, ne já. Takže zanech urážek místo argumentů.
Ještě snad na závěr, pro elektroakustiku platí v podstatě stejné vztahy jako pro elektroniku. Vyberu třeba účinnost, impedanci a přizpůsobení impedance zdroje a spotřebiče. V tomto případě akustická impedance reproduktoru (membrány) a akustické impedance okolního prostředí (vzduchu). Velkou roli zde hraje ozvučnice, příp, zvukovod. Jak už jsem psal, nejvyšší účinnost je při stejné impedanci zdroje a spotřebiče. Její hodnota může dosáhnout teoreticky při nulových ztrátách v ostatních částech soustavy max. 50%. Ale to už jsem psal.
Žádné subsonické filtry ani nic takového. Nehledám cestu jak reprům ulevit, hledám repro které vydrží co do nich pouštím
Podzvukové frekvence se v některých skladbách opravdu vyskytují. A pak stojí za to mít si je na čem přehrát. Mám v reprech pasivní membrány, které ty viditelné kmity nádherně posilují.
Ale třeba to ty Beymy daj. Před nimi jsem měl kmitačky na papíře a vydržely toho dost.
Podzvukové frekvence se v některých skladbách opravdu vyskytují. A pak stojí za to mít si je na čem přehrát. Mám v reprech pasivní membrány, které ty viditelné kmity nádherně posilují.
Ale třeba to ty Beymy daj. Před nimi jsem měl kmitačky na papíře a vydržely toho dost.
Kremik, nenech se ovlivnit. Máš pravdu v tom co píšeš, a navíc je důležité co se líbí tobě a co rád posloucháš. Já mám spíš zkušenosti, že ty nízké kmitočty jsou v kvalitní starší většinou vážné hudbě. A také někdy jsou v hudbě nebo je ucho slyší vyšší harmonické, tedy násobky původních kmitočtů. Tak vznikne z původních 20 Hz dvojnásobný kmitočet, který dobrá reprosoustava jakž takž zahraje. A také působí tzv. maskování, kdy harmonický násobek nízkého kmitočtu je o určitou minimální hodnotu hlasitější, a ucho pak ten původní nízký kmitočet neslyší. Aby byl slyšet, musíme ho zesílit třeba přidáním nebo lepší reprodukcí basů.
Abych Ti dodal aspoň jednu relevantní informaci, proti té záplavě planého žvanění výše:
Indikátory AZK220, ale i novějšího AZK240, nejsou špičkovými indikátory, ale jsou to svými časovými konstantami jen přibližně logaritmické VU metry. Mají zhruba indikovat úroveň vybuzení, nic víc.
Neukáží Ti to, co umí každý indikátor limitace, třeba ten jednoduchý Dudkův.
Neukáže Ti, při jak nízké subjektivní hlasitosti se i 150W zesilovač dostává do limitace.
Jestli Tě to zajímá, spíchni si to - je to v AR7/92, obvod kolem OA4a/OA4b/OA5. Výstup zesilovače /kterýkoliv výstup můstku/ se připojí na horní konec R45, napájecí šíny zesilovače AZK220 na špičky 13-14 a napájení ±15V pro OZ i pro LED se dá vzít ze vstupní desky AZK220, má rezervu ještě pro jednu takovou.
Opravdu budeš překvapený, jak brzo i takto silný zesilovač limituje.
Pod pojmem limitace si já představuju stav, kdy se výstupní napětí ve své špičkové hodnotě přiblíží napájecímu. Proto ten okénkový komparátor potřebuje obě polarity napájení.
A v AR1/92 si pro informaci ještě přečti stranu 14, nebo radši celý seriál. Nejenom Ty.
Indikátory AZK220, ale i novějšího AZK240, nejsou špičkovými indikátory, ale jsou to svými časovými konstantami jen přibližně logaritmické VU metry. Mají zhruba indikovat úroveň vybuzení, nic víc.
Neukáží Ti to, co umí každý indikátor limitace, třeba ten jednoduchý Dudkův.
Neukáže Ti, při jak nízké subjektivní hlasitosti se i 150W zesilovač dostává do limitace.
Jestli Tě to zajímá, spíchni si to - je to v AR7/92, obvod kolem OA4a/OA4b/OA5. Výstup zesilovače /kterýkoliv výstup můstku/ se připojí na horní konec R45, napájecí šíny zesilovače AZK220 na špičky 13-14 a napájení ±15V pro OZ i pro LED se dá vzít ze vstupní desky AZK220, má rezervu ještě pro jednu takovou.
Opravdu budeš překvapený, jak brzo i takto silný zesilovač limituje.
Pod pojmem limitace si já představuju stav, kdy se výstupní napětí ve své špičkové hodnotě přiblíží napájecímu. Proto ten okénkový komparátor potřebuje obě polarity napájení.
A v AR1/92 si pro informaci ještě přečti stranu 14, nebo radši celý seriál. Nejenom Ty.
-
ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Teď jsem se dočetl, že "Účinnost reproduktoru nemá většinou velký význam, protože její malou hodnotu lze kompenzovat zvýšením výkonu zesilovače. "
http://fyzika.jreichl.com/main.article/ ... produktoru
A je to.
Ještě bych se zamyslel nad účinností reproduktoru ve vakuu a tím by se to vlákno dalo uzavřít.
http://fyzika.jreichl.com/main.article/ ... produktoru
A je to.
Ještě bych se zamyslel nad účinností reproduktoru ve vakuu a tím by se to vlákno dalo uzavřít.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]