K té zmínce o superreakčních přijímačích dodávám schémátko přijímače, který je schopný poslouchat VKV rozhlasové stanice FM a protože jsem jako kluk bydlel v Bechyni, kde bylo vojenské letiště, napadlo mě, co to udělá, když cívku trochu roztáhnu. Nevěřil jsem, ale trefil jsem letecké pásmo a poslouchal jsem komunikaci věže s piloty MIG21. Nikdo pak nechápal, když jsem doma zahlásil, že za tři minuty uslyšíme stíhačku, protože tak dlouho trvalo vzlétnutí od prvních příkazů věže. Jako anténa mi posloužilo asi 0,5m drátu. Místní stanice v CCIR pásmu hrály z Kletě i bez antény. Z anténou to bylo lepší, ale když jsem si v pokoji naladil třeba Hvězdu, tak jsem poslouchal, ale v obýváku měli jen nosnou. S anténou se mi občas podařilo zachytit i rakouské stanice v pásmu CCIR, ale bylo to moc slabé a velkou anténu tento přijímač moc neakceptoval.
Zjednodušeně řečeno, princip superreakčního přijimače je v tom, že se jedná o oscilátor, který je strháván přijímaným signálem, který oscilátor moduluje, aktivní prvek současně pracuje i jako detektor a odfiltrováním vf složky získáme modulační obálku. AM demoduluje přímo na kmitočtu a FM na boku rezonanční křivky. Obojí velmi uspokojivě. Na výstup nf jsem pak připojil tři tranzistory jako kaskádu emitorových sledovačů a rámusilo to jako dospělý tranzistorák
Oscilátor ale vyzařuje anténou a ruší přijímače v blízkém okolí. Problém je také kmitočtová závislost oscilátoru a proto se trimrem P nastavuje pracovní bod. Oblast nasazení správných oscilací je závislá na použitém tranzistoru a je velmi ostrá. Stálo by za to, změřit aktivní oblast potenciometru a nahradit ho třeba 100 Ohmy až 1 kOhm s vhodným předřadným rezistorem.
má to být SI4831 děkuji za upozornění, hlava byla jinde než ruka