[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Radši to postav podle toho rádia, protože schéma na tom webu je přesný příklad toho, jak se to nemá dělat. Autor zřejmě šetří i na odporech ( vynecháním Rg2 u EL84 a primitivním zapojení vstupní lampy bez oddělovácího kondenzátoru). Nejlepší je věta - dej tam klidně ECC83 místo ECC85 nic se nestane... Při použítí malých výstupáků 9WN676 26 z TV, které dají sotva 2W se zdaleka nedostane z toho zapojení, to co lze.O frekvenční charakteristice s těmito výstupáky ani nemluvě..

Souhlasím. Vynechal bych tlačítkovou soupravu volby přednesu (Klangwähler), zbytek zapojení bych ponechal bez úprav. Soudruhům z NDR ty lampáče zase tak špatně nehrály.

Pravda, nehrajou.
Jenže všecky ty jejich menší i velký potvory /asi tak od Juwelu nahoru/ jsou hrozně háklivé na tolerance součástek. Daleko háklivější, než cokoliv z tuzemské střední třídy řady 5 či 6.
Nikomu bych nepřál ty trable se Stradivari i Beethovenem, co jsem měl já. Almary jak sviňa a ve všech bylo zapotřebí měnit určitě kolem 20-25 odporů a většinu hnědo-stříbřitých a šedočerných svitků.
Kromě polystyrenových svitků, ty měli odjakživa dobrý.

Se současným materiálem a tolerancemi by ta zapojení měla chodit bez potíží. Pochopitelně při dodržení všech zásad práce s elektronkovými konstrukcemi.
Třeba tady je takový drobný příklad:

sinclair píše:Třeba tady je takový drobný příklad:

. . . co to je Leoši ?

není to AKT401 ?? respektive AKZ311 ?
máš celou dokumentaci v elektronické podobě ?

sinclair píše: Nikomu bych nepøál ty trable se Stradivari i Beethovenem, co jsem mìl já. Almary jak sviòa a ve všech bylo zapotøebí mìnit urèitì kolem 20-25 odporù a vìtšinu hnìdo-støíbøitých a šedoèerných svitkù.
Kromì polystyrenových svitkù, ty mìli odjakživa dobrý.

To je nahoda, Stradivari zrovna pro nekoho kutim,
Monstrum je to.

To jsou asi ty svitky, uplne se rozpadaji.

stejné rozpadající se kondíky jsem řešil v rádiu Fidelio . . .

Na to žhavení pozor , 83 2x6,3V , 85 1x6,3V .

Ty DDR-svitky na fotce jsou děsivé, potvrzuji. Zteřelé rozpadající se, jakoby pěnové ucpávky, tj. v kondech je tím pádem vlhkost a z toho vyplývající svody. Opravoval jsem elektronkovou východoněm. TV a musel jsem je vyházet. Podobný asfalťák jako ten dole na fotce v ní také byl, myslím na pozici síťového odrušovače nebo kompenzátoru účiníku. Po zapnutí začal škvařit a vyhřezl.

Ano, převážně zlatohnědé s červeným potiskem.
Vesměs jsou ve všech aparátech stejný - Juwel, 2xFidelio, 3xStradivari i 1xBeethoven. Aspoň u toho posledního bych čekal použití něčeho kvalitnějšího už s ohledem na to, jak je ten krám složitý a kolik stál. Je fakt, že je v něm vyšší podíl polystyrenu, možná až do cca 33n. Ale zbytek svitků i elektrolyty jsou i v aparátu této třídy ten sám šmejd, co v ostatních výrobcích z nižších kategorií.
Dost mě to nasralo, kdybych to věděl, tak jsem to do baráku ani netahal, dtto Stradivari.
Na enderáckých krávách jsem vybabral dobrou třetinu zásob svitkových kondenzátorů. Taky tvarově podobných, ale sovětských zelených odporů, plus k tomu nějaké ty tmavočervené menší bulhary.
Navržený to mají precizně, což se jim musí nechat. Jenže asi ani ti východoněmečtí soudruzi nepočítali s tím, že to nějaký nadšenci budou chtít provozovat 55 let po ukončení výroby, no...

Láďo, to je úplně první verze kinařské AKZ311, ale ještě pod jiným označením. Používala se ve verzi se dvěma symetrickými plovoucími vstupy i jako monitorový zesilovač, v sestavách Elektroakustiky Bratislava. Tam odtud má i typové označení.
To schéma v některé verzi AKT401 je špatně nakreslené, s dost zásadní chybou. Tady je to dobře.
Ano, mám všechna schémata kazet AKT401 uložený. Patrně pocházejí ze stejného zdroje, jako máš Ty ten konec, ale je to už spoustu let.

sinclair píše:Patrně pocházejí ze stejného zdroje, jako máš Ty ten konec, ale je to už spoustu let.

já to mám v papírové verzi a ty fotky jsem dělal já, tehdy jsem ještě neměl doma scaner . . .
AKT401

AZK311 5AP 840 13

Jojo, je to vysoce pravděpodobný.
Tenhle konkrétní sken je z posledního vydání Hirmana. V tom prvním modrým to ještě není.
Můžu Ti přeposlat zbytek, je tam kupa dalších schémat elektronkových kazet z Elektroakustiky. Kaskoda z ECC84 se jen tak nevidí
Pár těch kazet mám, ale dostal jsem se jen k jedné, k jednomu z univerzálních zesilovačů.
Co mají prý všechny společné, je bezkonkurenční přebuditelnost. Tenhle univerzál, co jsem si rozchodil, má při napětí 0,775mV na patě /na 200R primáru vstupního trafa/ a bez jakéhokoli přepínání zisku/útlumu přebuditelnost 30dB s tím, že ještě není vidět jakékoli tvarové zkreslení na sekundáru výstupáku.
Prý to byl u elektronkových kazet s EF806S, ECC84/ECC88 a podobnými, naprosto běžný standard.

A co poradíme mladýmu? Zemnit podobným stylem, do nejzápornějšího bodu stupně apod.?
Nevěšet těžký součástky, nebo součástky s tlustými přívody přímo na očka soklů elektronek? Jednotlivý uzly zemnit na průběžný 4mm2 drát, co končí u mínusu anodového filtráku? Kde mají končit běžce odbručovačů?
Nevíme, co už ví, nebo co se chystá použít.

Zdravím,
chtěl bych z rozmaru (a šuplíku) postavit tento 3W zesilovač. Snažím se dodržet retro vzhled i pod šasi a narazil jsem na problém s kondenzátorem 390 pF ve zpětné vazbě. K dostání jsou dostatečně pohledné (axiální) pouze 220pF. Takže můžu dát to, nebo dvakrát, tj. 440pF.

Dotaz: jak to změní přenášenou šířku pásma? A stojí to za to to vůbec řešit, když to chci poslouchat na retro ARO667 ( 60 - 10 000 Hz)

Ten kondenzátor je tam kvůli stabilitě, na akustickou šířku pásma nemá vliv.

měl by stačit ten jeden 220pF . . .
. . . a kdyby to kmitalo, přidáš druhý.