Připomínka výročí
Moderátor: Moderátoři
Kono, a proč ???
Kdo si koupil čistě FM tuner bez zesilovače, tak ho přece kupoval především proto, že chce poslouchat FM - tak proč by tam měly být AM rozsahy?
V době výroby ST100 /3601A/ i 3603A byly stanice nad 100MHz jen výjimečně. Zaplňovat se to nad 100MHz začalo až po konci 70.let.
Modulace se až na výjimky přenášela po kabelech. Dálkové kabely měly specializované, čtyřdrátové tzv. "rozhlasové" linky, od dvou až do osmi, nebo se používaly i koaxiální jádra v dálkových kabelech.
S přenosáři jsem do styku moc nepřišel, ale mám za to, že našim otcům nečinilo zásadní potíže, přenést po těchto párech modulaci od 30Hz do 38kHz. Na kratší vzdálenosti /např. studia po Praze a Brně/ i po běžných telefonních kabelech, ale vždy po čtyřkách. Kvůli přeslechům a odstupům k tomu byly určené speciální linkové zesilovače. Jak na trasách, to nevím, ale o "koncových" dílech povědomí má a i nějakou dokumentaci k tomu.
Kdo si koupil čistě FM tuner bez zesilovače, tak ho přece kupoval především proto, že chce poslouchat FM - tak proč by tam měly být AM rozsahy?
V době výroby ST100 /3601A/ i 3603A byly stanice nad 100MHz jen výjimečně. Zaplňovat se to nad 100MHz začalo až po konci 70.let.
Modulace se až na výjimky přenášela po kabelech. Dálkové kabely měly specializované, čtyřdrátové tzv. "rozhlasové" linky, od dvou až do osmi, nebo se používaly i koaxiální jádra v dálkových kabelech.
S přenosáři jsem do styku moc nepřišel, ale mám za to, že našim otcům nečinilo zásadní potíže, přenést po těchto párech modulaci od 30Hz do 38kHz. Na kratší vzdálenosti /např. studia po Praze a Brně/ i po běžných telefonních kabelech, ale vždy po čtyřkách. Kvůli přeslechům a odstupům k tomu byly určené speciální linkové zesilovače. Jak na trasách, to nevím, ale o "koncových" dílech povědomí má a i nějakou dokumentaci k tomu.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 09 kvě 2020, 12:34, celkem upraveno 1 x.
V příhraniči leda přeladit (to Kvarteto) na FM2 kde byla nabídka programů - doufám - větší tak Tesla Echo 532A (1960) byl na to uzpůsoben přimo z výroby (vývozní verze) akorát nevím či dostupný v běžném prodeji u nás, tenkrát vrcholil třídní boj a ideologická diverze...
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Přelaďovat písťák (laděný změnou indukčnosti) jsem si nikdy netroufl - ne, že by to nešlo, ale vyžadovalo to přeladit na dvě pásma: 87,5 - 98,5 MHz a 97 - 108 MHz a přepínat kapacity, což byla skoro stejná komplikace, jako převíjet cívky.
Ale obojí bylo schůdnější, než sehnat originál exportní verzi jednotky.
Přitom je zajímavé, že v NDR se používalo pásmo CCIR trvale, ačkoli tam bylo daleko víc posluchačů, kteří uměli německy, a mohli poslouchat a také poslouchali aspoň Západní Berlín, ale vzhledem k většinou rovinaté krajině po většině území dosvítily i ty vzdálenější vysílače.
Ale obojí bylo schůdnější, než sehnat originál exportní verzi jednotky.
Přitom je zajímavé, že v NDR se používalo pásmo CCIR trvale, ačkoli tam bylo daleko víc posluchačů, kteří uměli německy, a mohli poslouchat a také poslouchali aspoň Západní Berlín, ale vzhledem k většinou rovinaté krajině po většině území dosvítily i ty vzdálenější vysílače.
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
- Hubert_79
- Příspěvky: 6583
- Registrován: 24 pro 2017, 01:00
- Bydliště: Praha 6 - Petřiny
- Kontaktovat uživatele:
Mám pocit, že v Japonsku taky začínali s OIRT rozsahem, občas se někde objeví jejich tranzistorové rádio na inzerci a má to ten rozsah 65-74 MHz.
Dederóni ale vyráběli i rádia bez toho CCIR, třeba Prominent. Nebo to bylo jen pro náš trh a u nich se to dalo koupit s OIRT.
Co mi paměť sahá, tak třeba Jugoši taky jeli rovnou na CCIR; nevím jak Maďaři. Je pravdou, že třeba Prometheus, Orfeus a podobné stroje ze 70. let mají rozsahy oba; byť jen do 104 MHz. Třeba novější RA6386-S má taky oba a CCIR do 108 MHz.
Kde asi to OIRT vydrželo žít nejdéle?
Dederóni ale vyráběli i rádia bez toho CCIR, třeba Prominent. Nebo to bylo jen pro náš trh a u nich se to dalo koupit s OIRT.
Co mi paměť sahá, tak třeba Jugoši taky jeli rovnou na CCIR; nevím jak Maďaři. Je pravdou, že třeba Prometheus, Orfeus a podobné stroje ze 70. let mají rozsahy oba; byť jen do 104 MHz. Třeba novější RA6386-S má taky oba a CCIR do 108 MHz.
Kde asi to OIRT vydrželo žít nejdéle?
Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí!
Přesně tak.Hubert_79 píše:Mám pocit, že v Japonsku taky začínali s OIRT rozsahem, občas se někde objeví jejich tranzistorové rádio na inzerci a má to ten rozsah 65-74 MHz.
Dederóni ale vyráběli i rádia bez toho CCIR, třeba Prominent. Nebo to bylo jen pro náš trh a u nich se to dalo koupit s OIRT.![]()
...
Jak ty japonské (i tuzexové), tak i ty DDR výrobky byly vyráběny specielně pro nás (východní trhy)
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
Honza - kokúň
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
- Hubert_79
- Příspěvky: 6583
- Registrován: 24 pro 2017, 01:00
- Bydliště: Praha 6 - Petřiny
- Kontaktovat uživatele:
Kromě těch Videotonů a Condora jiná rádia s OIRT nemám. Kupodivu ho nemá ani Grundig YachtBoy z 90. let. To má KV snad od 3 do 25 MHz, x hejblátek na přepínání, ale OIRT to nemá. SV a DV jo.
Zcela pochopitelně to pásmo nemá tuner Sony ST-SB920, což je už (na poměry "rádia") dost nové, někdy tak 2000-02. To už asi OIRT nefungovalo nikde.
Zcela pochopitelně to pásmo nemá tuner Sony ST-SB920, což je už (na poměry "rádia") dost nové, někdy tak 2000-02. To už asi OIRT nefungovalo nikde.
Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí!
Některé ex-sovětské státy v něm prý stále vysílají.Hubert_79 píše:Kde asi to OIRT vydrželo žít nejdéle?
Poláci skončili s OIRT r. 2000.
Jinak přechod na CCIR není plyšovou záležitostí, plyšovka to jen urychlila. U nás např. bylo rozhodnuto o přechodu na CCIR už r. 1982 a na západní normě se u nás pomalu začínalo vysílat už od pol. 80. let. Přechod dokončen r. 1993.
Snad všechna rádia Tesla vyráběná v 80. letech a vybavená FM měla už i západní normu.
Pásmo OIRT má jistou zanedbatelnou výhodu v silnější tendenci k odrazům od ionosféry, a tím i vyšší pravděpodobnosti dálkového příjmu při aktivitě vrstvy E.
Pístové ladění nebylo už pár let ničím novým, sloužilo třeba v rádiu Tesla Blaník k rozprostření pásem KV, tento princip se nabízel tedy i pro ladění vstupního dílu VKV. Ten zapojením i mechanockou konstrukcí připomíná televizní kanálový volič bez karuselu. Bylo to celé vymakané v podstatě z ničeho, tedy z nejobyčejnějších materiálů, které byly k dispozici. VKV rozsah v přijímačích ještě dlouho nebyl pokládanáý za společensky významný, podobně, jako magmetofon pro domácnoct. Vždyť všechny programy ČS rozhlasu byly dostupné na rozsazích SV a DV, vysílání do zahraničí probíhalo střídavě na několika pásmech krátkých vln. Navíc ve městech byl standardem rozhlas po drátě, ten měl náběh být zvukově o pěkný kus kvalitnější, než příjem AM vysílání (záleželo jen na stavu distribučních linek, neplatilo to všude), hlavně ale to hrálo bez rušení, jakkoli FM na VKV nabízela ještě vyšší kvalitu zvuku.
Navíc Tesla nebyla první, kdo ladil změnou indukčnosti.
Vhodný vícenásobný ladicí kondenzátor pro vstupní jednotku VKV takové koncepce, jak ji většinou známe, se objevil o 10 let později, už pro tranzistorové tunery. Byla to výrobní licence nebo pajc s básnickou licencí?
Navíc Tesla nebyla první, kdo ladil změnou indukčnosti.
Vhodný vícenásobný ladicí kondenzátor pro vstupní jednotku VKV takové koncepce, jak ji většinou známe, se objevil o 10 let později, už pro tranzistorové tunery. Byla to výrobní licence nebo pajc s básnickou licencí?
K tomu začátku vysílání FM bych si dovolil malé doplnění. Když v roce 1967 začal vycházet časopis Hudba a zvuk, tak na jeho stránkách se mimo jiné objevovaly články, týkající se vysílání na VKV. Ve 3. čísle (1967) HaZ píše inž. Miloslav Kazda (cituji) : "U nás v Československu bylo slibným začátkem objednání vysílače z USA, který o malém výkonu pracoval od r. 1950 na střeše rozhlasové budovy v Praze na Vinohradech. ... Výroba vysílačů ani přijímačů se do státního plánu nedostala, a proto první VKV vysílání bylo v r. 1952 zastaveno a vysílač byl předán jako učební pomůcka ČVUT. " Časopis Slaboproudý obzor z té doby referuje poněkud podrobněji a uvádí i použitý kmitočet : 89,5 (tehdy "Mc/s").Hill píše:Dovoluji si připomenout, že právě dnes je to právě 61 let, co bylo z Petřína spuštěno první pokusné vysílání kmitočtově modulovaného signálu v pásmu 66 - 74 MHz výkonem 4 kW.
Od srpna téhož roku už šlo o vysílání pravidelné.
Přesto označení VKV na přepínačích vlnových rozsahů na přijímačích sice bylo už od roku 1959, ale u většiny typů až do roku 1965 ještě nebylo běžnou záležitostí.
Paradox je, že u toho prvního FM vysílání jako by amatéři chyběli: časopis Amatérské rádio, který se příjmu televize věnoval už před zahájením vysílání, a v ročníku 1960 se zabýval i tím, že do 5 let nebude jeden TV program stačit a že je třeba se zabývat jeho připraveností pro barevnou televizí, ponechal příjem VKV rozhlasu zcela bez povšimnutí. Až v listopadu 1960 mezi různými audiony a reflexy pro AM vyšla konstrukce univerzálního přijímače VKV, který uměl nejen amatérské pásmo 2 m, ale také obě rozhlasová pásma CCIR i OIRT. V článku je snad první zmínka o tom, že se z Petřína vysílá VKV rozhlas.
Kolik asi tak mohlo být posluchačů tohoto vysílání - pár radioamatérů ?
Stereofonní vysílání (zprvu jako nepravidelné pokusné na stanici Československo II na vysílači Praha (Cukrák) na 68,96 MHz) začalo v r. 1965, v r. 1968 to už bylo pravidelné zkušební vysílání, i když stále jen prostřednictvím jediného vysílače. A od r. 1969 (možná už od konce r. 1968) se toto pravidelné zkušební stereofonní vysílání odbývalo na Třetím programu a dokonce na 2 vysílačích : Praha 68,96 MHz a Bratislava 68,84 MHz. A v r. 1971 se do této pokusné partičky přidal tehdy nově vybudovaný vysílač Ještěd.
Pamatujete někdo tyhle začátky, když na začátku sereovysílání před vlastním programem šel stereofonní test ? Já to mám zažité až od toho roku 71 - 72 , to u kšeftmanů na koleji v Poděbradech byly k sehnání TBA 120, SFE 10,7 i MC1310P a bylo tudíž s čím pokusničit. To byly časy ... .