To je ale formát distribuční. Pro archivaci filmů existují zase jiné formáty. Myslím, že kromě hotového díla se uchovávají i veškerá podkladová data, tj. nesestříhané a neupravené záběry obrazové i zvukové - ve formě bezetrátově komprimovaných kamerových RAW dat.
Fimová studia tato data archivují jak na diskových polích, odkud jsou přístupné onlajnově, tak i na oflajnové archivační médium digitální a dokonce i jako klasická 35mm analogová kopie filmová. Tato kopie se ukládá na černobílý film, i když je to barevný snímek - barevné složky jsou rozdělené do 3 jasových složek a uloženy do 3 čb obrazů. Tím se obchází nižší trvanlivost barevného filmu oproti černobílému. Míra konkrétní péče o archivaci se pak samozřejmě liší studio od studia. Jsou to soukromé subjekty, tak si v podstatě mohou v tomhle směru dělat co chtějí. Většinou se ale poučili z minulosti, kdy docházelo k požárům filmových archívů.
Jinak není bez zajímavosti, že množství hollywoodských filmů natočených před válkou prostě neexistuje - filmové dílo se tenkrát považovalo za jednorázový výrobek, který se v sezóně promítne, vydělá peníze a pak se prostě skartuje. V archívech bylo navíc málo místa, tak mnohá studia pravidelně dělávala "jarní úklidy".
Co je na internetu, může samozřejmě ze dne na den zmizet, pokud někdo nevytvoří kopii a nepověsí to jinam. To, že je dodnes k dispozici spousta starého softu, je díky bezplatné péči mnoha lidi, kteří to ze starých nosičů přečetli a dali to ke stažení. To není jen tak samo sebou, víš?
A samozřejmě platí, že spousta digitálních dat z let minulých je nenávratně ztraceno. Pokud se něco nedistribuovalo hromadně ve velkém množství, je pravděpodobnost záchrany malá.
Tohoto problému jsem si všiml, když se mluvilo o počítačových hrách, ke kterým už jejich tvůrci nemají zdrojové kódy, protože poté, co projekt opustili, už neměli motivaci to pravidelně překopírovávat a uchovávat funkční zálohu. Port takové hry na novou platformu nebo její remastering je pak těžký - musí se složitě disassemblovat.