[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak AZS 223 také již delší dobu sháním.
už mám MC 911 a NC 500.
Určitě bych, ale dal přednost nefunkčnímu pěknému kusu.
Zatím si, ale dost drží cenu, nebo jsou hned fuč.

Nicméně jsem měl pocit, že zrovna AZS 223 není třeba nikterak upravovat a
zvuk bude mít lepší než 820A ??

Hodně mě, ale mrzí že už se nedělal tuner 832A takže celou sestavu už nepostavím.
Ještě mě také napadá, že k tomu měla asi být SM 560.

Ahoj,

mám jeden dotaz. U AZS 223 je normální, že při zapnutí se ozve poměrně hlasitý lupanec nezávisle na nastavení hlasitosti ?
Je to vlastnost, nebo závada ? Děkuji.

AZS223 má jen odpojení repráků manuálním Izostatem v případě požadavku na tichej poslech na sluchátka, nemá v sobě relátko řízený nějakým obvodem pro ochranu repráků a podobně. A vzhledem k tomu, že konec je symetrickej s osazením Darlingtonama KD366/367, napájenej napětím cca ±25-26V (podle aktuálního napětí v síti) a mezi výstupem a reprákama už opravdu nic jinýho není (ani výstupní oddělovací kondík = je spoléhaný na symetrický zapojení), je tam ta rána skutečně vlastnost než nějaká závada ...

Děkuji,

přesně s použitím tlačítka sluchátek zesilovač zapínám.

Zdar
měl bych dotaz - nepokoušel se někdo o úpravu AZS222 nebo 223 tak, že by korekce byly za předzesilovačem a potenciometry vyvážení a hlasiťosti až za korekcemi?

No, já nevím, ale osobně bych korekce před potenciometr zesílení nedával. Pokud by byl silný signál na vstupu a běžně se s tím občas setkávám, zesílení zdvihnutými korekcemi může vyvolat zkreslení ještě před potenciometrem zesílení, takže zkreslení bude slyšet i při malé hlasitosti.
Navíc pochybuji o minimálně mém hudebním hluchu, takže zkreslení vysokých tónů bych pokládal za lepší výšky (to nakonec využívají lowend přístroje i renomovaných výrobců), pouze u basů bych zkreslení zaregistroval.
Ještě opakuji nejen svůj postřeh, staré zesilovače Tesla mají nejraději staré bedny Tesla, i když ne vždy. Opět příklad, zesilovač AZS223 s ARS1058 má obvykle korekce basů a výšek v plusu, pro tytéž bedny a rádio 810A jsou basy rádia obvykle částečně staženy.
Na některých novějších bednách (poznal jsem to na nějakém sloupu za deset tisíc) staré zesíky Tesla zní hluše.

To je ten případ, kdy se jedna zmrvenina kompenzuje jinou zmrveninou. Horší je, když se potkají dvě zmrveniny, ale nekompenzují se navzájem.
Třeba takové bratislavské 1PF 067 08 jde poslouchat maximálně tak na přijímačích 810-816A nebo na magnetofonu B73. Není to furt nic extra, ale dá se to přežít. Se zesíkem bez fyziologie a korekcí je to nepoužitelné úplně. Naopak, samotná B73 je v kombinaci se slušně vyladěnými soustavami taky obtížně použitelná.

No, asi se pletu, ale nehrají zde vlivy fázové posuny a vzájemné impedance zesíku a bedny pro různé kmitočty?
Přece fázové posuny mezi proudem a napětím mění reálnou a imaginární složku výkonu. A změna impedance mění poměr mezi proudem a napětím, a pokud se vzájemně nevykompenzují (v součinu), mění se výkon?
Díky za opravy a vysvětlení.

Jenom zkušenost bez teorie: jakou roli hraje tlumicí faktor zesilovače? Mám muzejní polystyrenové RS20, které hrají dost slušně na Transiwattu 40 a o něco mladším zesilovači DUAL 1120 s faktory tlumení ≥50, ale když je zapojím na KA-660 s tlumicím faktorem 1000 nedá se to vůbec poslouchat.

Zas hledáte něco tam, kde nic není.
Damping factor zesilovače je téměř bezcenný, nicneříkající číslo a všechno nad 30 je už dostačující. Kdo má pocit, že ne, ať si změří DC odpor tlumivky před basákem a fantasmagorie o DF=1000 sestavy ho rychle přejdou. Problematický to začíná být reálně tak u elektronkových zesilovačů, kde bývá běžně DF<5.
Tohle je zároveň odpověď na otázku ohledně vlivu impedanční charky soustavy na zvuk. U normálních tranzistorových zesilovačů se amplitudová charakteristika zesilovače na svorkách soustavy nijak významně nemění, ať už její impedančka vypadá jakkoliv šíleně. Nebezpečný můžou být jedině divoký impedanční minima (pod 2 ohmy atd). Opět platí, že u elektronkových zesilovačů již impedančka vliv na zvuk má - souvisí to s extrémně nízkým DF. Avšak slušnýmu tranzistoráku s DF alespoň 30 je impedační+fázová charka bedny úplně šumák.
Za zvukovými rozdíly stojí především bedny, korekce, různé fyziologické regulace hlasitosti a podobný udělátka. Na dalším místě jsou zdroje zvuku. Koncový zesilovač je to nejposlednější a v drtivé většině případů to není vinník.

No, nemám to samozřejmě nijak podložené (měření apod), ale rozdíl mezi zesilovači jsem na stejných a stejně umístěných bednách poznal na první dobrou... Stejná i nahrávka. Korekce na nule, příp. vyřazené čudlíkem.
Receiver Denon (nejlevnější typ z přelomu milénia) versus Sony ES ze začátku devadesátek.

TheLastUnicorn píše: fantasmagorie o DF=1000 sestavy ho rychle přejdou.

To je fantasmagorie výrobce, uvádí to v TD. Ale možná tomu vůbec nerozumí....

Napsat může kdo chce, co chce...může napsat i to, že slyší růst trávu. Já mu nemám jak dokázat, že to tak není. On až ten slepý test ukáže pravdu, co kdo opravdu slyší. Do tý doby je to jen nepřenosný poměřování pindíků.
Rozdíly mezi koncovými zesilovači samozřejmě jsou, něco je i slyšitelný. Já napsal jen tolik, že koncák je to poslední, co dělá ve zvuku problém.

AZK401: Ale jo, uvádí se kdeco...třeba výkony P.M.P.O., což je taky velmi "podstatný" údaj. Nebo kmitočtový rozsah bez uvedení tolerančního pole...Ale není to o tom, že tomu výrobce nerozumí. On tomu rozumí velmi dobře. On dokonce ví, jak jednoduše zvýšit DF. Marketing je silná věc...DF=1000 měla i AU/RA.
Prostě to berte tak, že DF jako takový je celkem nepodstatný údaj.

Tak seriosní výrobce výkon PMPO (aneb poslední moment před odpálením) uvádět nebude, že. To nechme pro zesilovače do aut pro pubescenty v kšiltovkách a výrobky prodávané na asijských tržnicích.
Rozdíl v zesilovači samozřejmě slyšitelný je. Někdy méně, někdy více, ale většinou je. Samozřejmě když vedle sebe postavím třeba od Sony typy 570ES a 590ES, tak mezi nimi rozdíl nebude. Ale kdybys dal vedle sebe třeba slavný TW a dejme tomu něco od Luxmana, tak to neuslyší jen hluchý.

Tak to by ses divil, co všechno drtivá většina lidí neuslyší, když se udělá opravdu seriózní slepý test.