[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

samec píše:Ten wifi modul má spotrebu v mW. 2µF je zbytočne veľa. Postačí aj 100x menší kondenzátor. Trebárs 22nF X2.

no pozor, za beznej prevadzky ma okolo 70mA so zapnutym wifi, ale peak pri starte a pripajani do siete ma takmer 500mA. Ked tam da zdroj 100mA, tak sa mu bude pri starte resetovat.

U šmejdovýho kondenzátoru je životnost max. 1rok,u kvalitnějších jako ESO Ostrava nebo EPCOS/S+M i 5-10 let.Z bezdrátovýho zvonku jsem nedávno vyndal klasickej čínskej svitkáč 1u5/400V- v tý jejich červený barvě,po půl roce měl pár nF.Problém byl,že kvalitní v provedení X2 se tam nevešel,pokud byl zapájenej do desky.Tak jsem ho nastavil kouskama CYA 0.5mm² a vecpal ho tam tak,aby to šlo zavřít.
BTW.Flákanec z kapacitního zdroje se mi poštěstil taky.Bylo to jako kousanec od křečka chycenýho do ruky(akorát s rozdílem,že z toho netekla krev a po přerušení proudu to přešlo).Prst to přežil bez puchýře,CMOS součástky na desce nikoliv.Ta deska měla cenu asi 5000 a byl to kombinovanej termostat a manostat z nějakýho stroje.

Tento problém /s životností MKT-MKP kondů X2/ je menší až zanedbatelný všude tam, kde má reaktanční kondík co nejmenší paralelní vybíjecí odpor.
U jednoho zařízeníčka, kde je kondík 330nF/275V a i dobré značky byly za 2 roky na poloviční kapacitě, to značně prodloužil paralelní odpor 220k/1W. Velký ruský metaloxid MLT-1. Téměř to prostřelování ustalo, už je tam skoro deset let maďarský kondenzátor Remix 330n/250VAC - v oranžovém pouzdře a furt to funguje. Naštěstí tam na ten odpor bylo místo.

Ak má ten wifi modul len indikovať zapnutie žiarovky, tak je tu ešte možnosť ho zapojiť do série so žiarovkou. V tom prípade netreba ani trafko, ani poruchový kondenzátor, len vhodne skombinovaný usmerňovač so zenerkou. Ak wifi modul odpovedá, tak žiarovka svieti. Ak neodpovedá, tak nesvieti. S vhodným kondenzátorom či superkapacitorom to stihne odoslať správu aj pri zhasnutí.

To je zajímavý poznatek. Jen nechápu, jak se tam ten paralelní odpor uplatní?

S vysokou pravděpodobností tlumí špičky.
Nebyl čas zkoumat, kdo je kdo - připojit škopek a sledovat, co se tam děje bez odporu a s odporem.
Flákance ze sítě chodí náhodně, někdy půl dne nic a někdy i chrastí v transformátorech. Taky záleží, kde to je a jak vnitřní odpor sítě případné rázové přepěťové vlny tlumí.
Jiné to bude v paneláku na sídlišti a asi o dost jiné ve fabrice, co má sice vlastní trafačku, ale je tam připojena spousta zařízení, která špičky a rušení produkují.
Nicméně - po jeho instalaci "prostřelování" a nutné výměny prostě ustaly. Jak jsem napsal, je tam už asi desetiletí ten maďarský kondenzátor, který je jen na 250VAC. Předtím tam byly renomované Wimy, modré MKP Philipsy i nějaký průhledný ROE, všechny MKP a všechny na 275V. Jeden z nich odešel snad už do půlroku.
Toho maďara na 250V jsem tam dal vlastně proto, že zrovna nebyl po ruce "značkovější".
Ten odpor mě prostě napadl při vzpomínce na jiná zařízení, která měla 0,5W paralelní odpory okolo 0,5M-1M jen kvůli rychlému vybití po vypnutí - a kondenzátory v nich neodcházely.
Odpor 220k tam je taky jen proto, že jsem jiný šikovnější odpor, co snese vyšší napětí, zrovna neměl po ruce.
Ruské MLT jsou napěťovou odolností celkem legendární. Osobně mám typy MLT-1 a MLT-2 vyzkoušené jako spolehlivé až do nějakých 650-800V, co se vyskytují třeba v BZ302 z DU304, v AUJ620 a jiných podobných, vraždících monstrech. Takže taky proto.
Za vyzkoušení v jiných podmínkách skoro nic nedáte. Ten odpor skoro nic nestojí proti tomu, kolik dokupy stojí ten případný oser se sháněním a výměnami slušných kondíků pro tento účel.

Jako že se dávaly ke kondům odpory, to jo. Ale já vždycky myslel že to byly vybíjecí, aby kond nezůstal po vypnutí ve vrchu sinusoidy nabitý a po následném zapnutí náhodou v opačném vrchu sinusu by to byla pecka skoro 650V. Ale je fakt, že někde (některé?) X2 kondy kapacitu ztrácely, jiné ne.

Mám v několika stovkách regulací sériovej kondík 100N ES Ostrava. Napájí ledku optočlenu na ohledávání HDO. Maká to na mnoha místech od roku 1993. Problémy začaly kolem roku 2008 s rozvojem FVE, ty měniče rvou do sítě neuvěřitelnej bordel, harmoniky prorážejí kondíky až to při cca 24N přestane makat. Pokud je někde v sousedství FVE, tak ten samej kondík vydrží 3-4 x kratší dobu než tam kde FVE široko daleko není. Dávám před kondík sériovej odpor 220R 2W a varistor 275V na zem, pak je pokoj. Tedy od tý úpravy se už nikdo znova neozval. Nejstarší úprava je asi 11 let.

Jojo, to může pomoct určitě, varistory jsou účinný. Jen když je dostatek místa.

Vůbec mě nenapadá, jak by mohl paralelní odpor pomoct proti prorážení kondu špičkama. Chtělo by to dlouhodobý test na více vzorků za srovnatelných podmínek. Jeden pokus mohla být náhoda. Někdo by si na tom moh udělat bakalářku, jako třeba že vyfukováním cigaretového kouře do vody zlato nevzniká