Hill píše:Kremik píše:Hill píše:Co nemá obrazovka ráda, je opakované zapnutí a vypnutí televize během několika málo minut
Proč? Pokud ji zapnu 3x za sebou a pak ji zbytek těch tří dnů nechám v klidu, nebo ji v každém z těchto dnů zapnu jednou, vychází mi, že první případ pro ni bude lepší, protože při druhém a třetím zapnutí ještě nebude zcela vychladlá...
To je oprávě ten omyl. Někdo pustil mezi lidi, že obrazovka má omezený počet starů a omezený počet provozních hodin
To co "někdo pustil mezi lidi" jsem snad ani neslyšel. Je to zajisté omyl či spíše hrubé zjednodušení, protože není start jako start a především provozní hodina jako provozní hodina.
Jenomže o tom jsem ve svém příspěvku vůbec nepsal. Co se týče opotřebení obrazovky běžným provozem, má smysl řešit pouze emisní vrstvu. Vše ostatní ji přežije.
V podstatě nesouhlasím s celým odstavcem co jsi napsal.
Pokud by krátké zapnutí obrazovky (pár minut) bylo pro obrazovku škodlivější než zapnutí na 30 minut, muselo by to nutně znamenat, že emisní vrstva se v prvních minutách nějak opotřebí, a v následujících se zase opravuje. Protože obrazovka "neví", jestli ji někdo po třech minutách vypne nebo ne, v tento okamžik musí být opotřebena pokaždé stejně.
Že by se nevychladlá obrazovka nažhavovala pomaleji než studená, to asi nelze myslet vážně. Počáteční proud je logicky nižší, ovšem i potřebná energie pro obnovení teploty katody je také nižší. Přitom na to má stejný čas. Je to podobné jako bys tvrdil, že zmražené kuře se uvaří rychleji než rozmrzlé, protože teplotní spád mezi hrncem a kuřetem bude větší. Nevidím nic, co by v tomto případě katodě vadilo, právě naopak.
Její životnost je dána především proudem, který jí protéká. Je jedno, jestli jsou v obraze černé plochy nebo nejsou. Je tu ovšem závislost, že mnoštví coulombů které je schopna za svůj život přenést se se snižujícím proudem zvyšuje. S polovičním proudem tedy její život vzroste více než dvojnásobně.
Ano, časté zapínání obrazovky ji samozřejmě rychleji opotřebuje, určitě však ne proto, že běží krátce, ale zkrátka proto, že se často zapíná. Domnívám se, že největší roli zde hrají především teplotní změny, probíhá-li nažhavování šetrně, tedy bez proudu. Výkonovým tranzistorům teplotní změny taky nesvědčí, zvláště u velkých čipů. Mohou se i úplně odloupnout od podložky.
Borja> Katodě je lhostejné jak moc jasí luminofor, ji zajímá jen proud, který přes ni pouštíš. Snížením anodového napětí dojde ke snížení jasu, ale katodě to nijak nepomůže, pokud jí poteče pořád stejný proud. Naopak, její proud bude využíván méně efektivněji, když bude dávat menší jas. Pokud chceš obrazovku maximálně využít, použiješ anodové napětí co nejvyšší, protože tak dosáhneš potřebného jasu při nejnižším proudu.
Omezovat jas snížením žhavícího napětí je přesně ten nebezpečný stav, kterému se snažíš při náběhu obrazovky vyhnout, takže toto určitě ne.