[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To co tvrdíš má k uzavřenému cyklu extra daleko, což bys věděl, kdybys místo tvé chuti pořád někde prudit věci i studoval. Věř tomu, že z těch ruských fabrik bys ten odpad ukládat nechtěl. Zmenšení objemu ödpadu z elektrárny znovuvyužitím části vyhořelého paliva není uzavřený cyklus.
Dokud jsi řešil zdroje, tak OK, těm rozumíš, ale jinak radši ne...

to je přesně definica uzavřenýho cyklu, ty hňupe s ohledem na využití 100 % uranu 238, thoria a dalších štěpitelnejch prvků v rychlejch reaktorech, a separaci uranu 235 a plutonia do MOX paliva pro standardní reaktory, toho zbytkovýho odpadu zůstanou mrzký procenta, navíc bude výrazně míň aktivní, páč působením rychlejch reaktorů dochází k likvidaci zejména právě těch nestabilních nuklidů s krátkým poločasem

Ne, hňupe. To je reklamní definice uzavřeného cyklu. A jednotlivé firmy se můžou i trumfovat, jak moc je uzavřený Ale skutečně uzavřený cyklus to není!

Behemot píše:to je přesně definica uzavřenýho cyklu, ty hňupe s ohledem na využití 100 % uranu 238, thoria a dalších štěpitelnejch prvků v rychlejch reaktorech, a separaci uranu 235 a plutonia do MOX paliva pro standardní reaktory, toho zbytkovýho odpadu zůstanou mrzký procenta, navíc bude výrazně míň aktivní, páč působením rychlejch reaktorů dochází k likvidaci zejména právě těch nestabilních nuklidů s krátkým poločasem

Tam je problém jinde. Ty samotný reakce mají vysokoenergetickou emisi jak prase a odstínit to všecko, co z toho v podobě krátkodobejch produktů leze, než se to transmutuje na stabilnějí a míň aktivní izotopy, to vyžaduje násobně těžší/důkladnější stínění než běžnější "jenom U235 štěpící" reaktor. Navíc právě kvůli vyšším energiím vycházejícím z reakční aktivní zóny dochází k většímu "zanášení radiace" i do chladicího média, který tak nutně vynáší radiaci ven mimo stíněnej objem - takže je nutný už první výměníky mít "pod deklem" a oddělený od zbytku masivním stíněním, což zase zhoršuje energetickou bilanci - prostě je tam víc problémů, než se čekalo v době, kdy byl tenhle typ "množivejch" reaktorů poprvé teoreticky navrženej ...

Kurňa Karle a kde jsou ty slibovaný obří reaktory na přímou výrobu elektriky z "radioaktivních elektronů", co nám slibovali sovětští výzkumníci v dobách mýho mládí. Nějak se nedaří, co? To spíš Blue Origin najde na Měsíci nakadah nebo nakadrii.

Co si představuješ pod pojmem radioaktivní elektron?

Tato doba patří malým modulárním reaktorům kontejnerového typu.

Jó, sovětští výzkumníci toho naslibovali. Např. pětiklasou pšenici

Ale to snad splnili, ne? Teď nám chodí z Ukrajiny.

Akorát není pětiklasá, ale pětipescidová...

Ta se vyskytla záhadně pouze na Slovensku

Sovětští výzkumníci tenkrát vyšlechtili pšenici jak telegrafní sloupy. Občas rostla i hustěji.

Jo ty telegrafní sloupy mi připomenuly mládí...
Za časů minulých nějaký aktivní blb z okresní zemědělské správy sekýroval na schůzi vedení družstva na dědině, kde jsem bydlel: Sovětští kolchozníci dokážou sklízet s jedním kombajnem za den až 30 hektarů pšenice - jak je možné, že naši družstevníci na stejných kombajnech (SK4) zvládnou jen 10 až 12 hektarů??? Skončilo to tím, že na další žně pozvou soudruhy z družební oblasti k nám, aby ukázali, jak na to... A opravdu, dva soudruzi přijeli, jeden z nich snad kombajnér. Doprovod jim dělal aktivní blb z OZS.
Až na poli uviděli, jak vypadá u nás pšenice - a pak si s našimi vyjasnili, že u nás se dělá s jedním kombajnem denně 10 hektarů s průměrným výnosem 65 metráků pšenice z hektaru (takže sklidí 65 tun) a u nich je průměr tak 12 metráků, a když je mimořádně dobrý rok, dostanou i 15 metráků z hektaru!
Nu vot - popili, pakazáli i pajéchali...

EKKAR píše:…

dafuk

Sovětší kolchozníci měli ten kombajn problém nastartovat, a než ho nastartovali, tak byli vylití jak váza, takže nedokázali sklidit ani sebe.

Jako malej kluk si pamatuju jezdit po polích mý "rodný vísky" čtveřici ruSSáckejch kombajnů "CК-4" = SK-4 a s nima jeden dederónskej "fortschritt E-512" - ještě bez uzavřený kabiny, jen se žlutou laminátovou stříškou nad sedačkou kombajnéra. Ale aspoň to byla stříška nad celou plošinou, ty russácký potvory měly jen plachtu nataženou na trubkovým rámu (a samozřejmě rozervanou na cáry) tak metr na metr jen nad sedačkou. A zatímco u těch rusáckejch mrch furt postávala vétřieska s dílnou, protože víc stály než sekaly, ten dederónskej bázmek jezdil a jezdil a sekal a vysejpal a zas jezdil a sekal ... Pak někdy v roce 1977 nebo 78 přišla SK-5 "NIVA" s lištou o větším záběru, ta už měla HURÁ uzavřenou kabinu a ve ventilaci filtr proti prachu, i když ani zdaleka neměla klimatizaci, přeci jen to byl pokrok (když ve stejný době za Veľkou Mľákou už jezdil Džon Díra "bez pilota" a německej Claas nebo New Holland tu klimu s uzavřenou budkou dávno měly) a nakonec i širokorozchodnej SK-7 "KOLOSS" se sedmimetrovou lištou, kterej ale na místních polnostech byl vysloveně k hovnu, protože i když měl širší rozchod než dederónský E-512/516/514, tak měl tak vysoko položený těžiště (obzvlášť když už měl v bunkru vymláceno víc jak polovičku možný kapacity), že se na svažitějších polích (kterejch je tady naprostá většina) převracel - a s nasazenou lištou se nevešel do vesnice mezi baráky, takže u něj nastala do tý doby nevídaná věc - kombajnéři s ním museli vesnici objíždět za humnama, nebo si hezky předpisově vozit ráno na pole a večír zpátky sejmutou lištu na "trakárku" za kombajnem... Do tý doby se i s E-512 na tu silnici vešli, má běžně šířku 6m (E-512 měly tenkrát jen 5m lišty) a jezdil s nima doprovod, kterej všecky protijedoucí zaháněl do příkopu, jenže když jel ten ruSSák s nasazenou 7m lištou, už se jim zkrátka nevešel mezi baráky a ploty ...