A Progressive Communication Receiver (QST1981/11)

[danhard]

Ale ono je celkem jasné, že 1/4 vlná anténa bude mít menší ztráty, když bude buzená přizpůsobeně v patě, než když bude buzená na vrcholu a pata bude zemněna simulovaným ztrátovým seriovým trapem.

Kdysi jsem si koupil anténní díl od RM31 a rozebral jsem ho já hlupák na materiál

[lesana87]

Tak někomu je všechno jasné, mně není jasné skoro nic.

Zvonkáč má asi 17 m a k přijímači je přizpůsobenej ununem 2,2:1, jelikož při měření vykazoval impedanci kolem 240Ω.

[danhard]

240Ω a zřejmě kapacitní složku při 3,5 MHz, tu částečně ladí indukčnost toho unun.
Jak se to chová v rozsahu 3,5 - 4,5MHz ?
Jak se to chová v pásmu 7MHz ?
Jakou tam máš protiváhu při měření impedance "ze vzduchu" ?
Pro jaká pásma chceš tu anténu ?

[lesana87]

Samotný zvonkáč bez ununu (protiváha je druhý zvonkáč od toho zemniče dole u domu) :

Kód: Vybrat vše

3,50MHz  Z = 241Ω (315Ω || 121pF)
3,65MHz  Z = 212Ω (239Ω || 96pF)
3,80MHz  Z = 216Ω (220Ω || 35pF)
4,00MHz  Z = 270Ω (269Ω + 1,1µH)

7,00MHz  Z = 1187Ω (1751Ω || 14pF)
7,15MHz  Z = 1082Ω (1762Ω || 16pF)
7,30MHz  Z = 976Ω (1768Ω || 18pF)

Na 80m se chová, jak bych čekala, s rostoucí frekvencí se posouvá z kapacitní do induktivní. Ale na 40m je to zase obráceně.

Ta EFHW anténa měla být pro 10, 15, 20, 40 a 80 m, asi bych se spokojila s 20, 40 a 80m.

[danhard]

To záleží jestli si na kmitně proudu (1/4 vlny pro 80m), nebo na kmitně napětí (1/2 vlny na 40m).
Zkus si to představit, co se děje, když budeš tu délku prodlužovat od nuly až někam za vlnovou délku, jak se bude měnit impedance.
Konec bude vždy volný, tam bude vždy napěťová kmitna.

Spíš mě zaráží, že se na 7MHz jeví ta anténa jako delší.
Jak máš provedené izolátory ? pokračuje ta anténa drátem ? i malá kapacita na konci tu anténu ladí dolů.

[lesana87]

Izolátory žádné, jen samotná izolace zvonkáče. Tady je drát skříplý do střešního okna a na druhém konci přivázanej k větvi stromu. Prostě provizorium, proto mě sere, že to hraje líp, než anténa, se kterou jsem si dala tolik práce.

[danhard]

Prostě jsi se trefila
Ale bavíme se tu především o tom, jak má být ta anténa přizpůsobená, ne o tom, jak vyzařuje zářič (tj. aktivní část antény).
Našel jsem pěknej web http://ok1ike.c-a-v.com/

[lesana87]

Jo, pěknej web plnej samých supr antén, třeba http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/mutiband_drat.htm , že jo.

[danhard]

Je tam všecičko, teď jen zjistit, co máš jinak ?

Ty nápady se u antén opakujou, je ale zapotřebí rozlišit zrno od plev, ono to tím opisováním trochu degraduje.

Zvonkový drát je jako zářič dost tenký, mám dostatek 0,5mm CuL, nechceš si z něho stočit lanko ?

[lesana87]

Dík za nabídku, ale to už můžu použít drát z tý nefunkční antény, ten má 1,6mm. Jen se bojím, že jakákoliv změna u toho zvonkáče bude jen k horšímu.

Když je teda problém v tom, že anténa směřuje dolu a má prodlužovací cívku (která vlastně ani není prodlužovací), jak můžou fungovat všechny ty zkrácené dipóly tvaru obrácené V? Ty taky mají napájení nahoře, prodlužovací cívky a končí pár metrů nad zemí. Abych nezkoušela stavět dipól a nedopadla stejně nebo ještě hůř.

[sinclair]

Vašek měl asi na mysli něco, jakoby tlustší vf lanko.
Třeba 5 či 7 samostatně izolovaných drátů 0,5 a stočených k sobě.
To by ve výsledku mělo o dost větší plochu, než samotný jeden drát 1,6.
Klasický vf lanko na vinutí vf cívek je taky takhle udělaný, třeba 20x0,05 CuL a v bavlně.

[danhard]

První odkaz se zdál lesaně moc dětskej
Tohle je snad lepší http://ok1ufc.nagano.cz/KV_anteny/lanko_drat.htm
resp. celá kniha http://ok1ufc.nagano.cz/KV_anteny/articles_cz.htm

[lesana87]

Dyť ten člověk ani neví, v jakých jednotkách se měří vodivost.

Ten zvonkáč - jeden tenkej dráteček - by teda vlastně neměl skoro vůbec fungovat, ale funguje.

[microlan]

U každé antény je třeba uvažovat co jí bere energii.

1) vlastní odpor drátu zvětšený skinefektm

2) okolí, zejména nedokonalá zem

3) přizpůsobení

Tak a co s tím...

1) vlastní vodič antény není až takový problém, zde nejvíc škodí Q cívek, takže se jim pokud možno vyhnout

2) Čím je anténa blíž zemi, tím víc se spálí na zemním odporu, takže dát anténu výš, nejlépe λ/2, nebo potáhnout pozemek pletivem, nebo se přestěhovat na pláž k moři. Jinými slovy, tady s tím neuděláme nic.

3) u přijímací antény na 1 pásmo, to není až tak zásadní problém, takže bez přizpůsobení, s impedancí co nejblíže k 50Ω


Jak to celý vypadá, že je to neřešitelný problém, tak to má i svoje kouzlo. (zvonkový drát je toho důkazem)

Podle 1.obrázku průběhu impedace vs výška je vidět že nízká anténa má malý vyzařovací odpor. Tento vliv se pokusím vysvětlit na vysílací anténě. Řekněme, že máme vyzařovací odpor 50Ω a součet všech ztrátových odporů 5Ω, takže účinnost antény je cca 90%. Ale nízká anténa má řekněme 10Ω, ztrátový odpor taky 5Ω takže účinnost cca 65%. Ono jsou ty poměry ale daleko horší. podle 2. obrázku, kde je čárkovaně zobrazen celkový odpor dipólu (vyzařovací + ztrátový) v malých výškách. Byť jsou poměry účinnostní žalostné, tak ale celkový odpor antény je krásně kolem 50Ω. Takže ušetřit můžeme na transmatchi

[danhard]

Dyť ten člověk ani neví, v jakých jednotkách se měří vodivost.

Jestli tak trochu nechytáš za slovíčka, teoretiku
Taky se možná setkáš s tím, že je všechno balun i unun
Ten zvonkáč má dost ztráty, první bych žačal s tím, že bych zkusil to samé, ale silnější. Dej u té antény místo cívky na konec izolátor a změř chování.
To, že jdou v obráceném V ramena k zemi je kompromis, protože mají k dispozici jen jeden stožár ve středu, pokud máš k dispozici závěs výš, tak to dej na něj.
Optimální výška horizontální antény je 1/2 vlny, čím je to níž, tak do toho zem víc kecá.