O starých televizích

[kokun]

...
Kromě těch nejmenších 0,1W - ty jsou patrně už měděné, nechytají.
Ty pradědky TR112 a TR113 zítra.

Zelené radiální odpory sovětské výroby, které byly na dříve uveřejněné fotce, mají své ploché, pocínované vývody z magnetického materiálu.

Odpory s radiálními vývody z této fotky, jejichž označení bude patrně WK-cosi, úplně první předchůdci miniaturních, ale axiálních TR112-TR113, mají vývody nemagnetické, pocínované. Podle škrábnutí nejspíše mosazné, měď to není.
Průměr tělísek pradědečků je stejný, jak jejich potomků TR112-TR113, na fotce nahoře.
Odpory TR112 a TR113 mají magnetické čepičky a na nich bodově navařené, axiální měděné pocínované vývody.

Leoši dík, nezklamals.
A jak jsi psal, ty nejmenší ruské (0,1W) jsou hodně podobné těm tehdejším našim "subminiaturním WK-cosi".
Njn - "Sovětský svaz náš vzor (a se Sovětským svazem na věčné časy) -" ale ÁMEN

[sinclair]

Trochu podobné jsou, jen tvarem a charakterem.
Ten zelený ruský 0,1W je ale jenom 2/3 velikosti, než ten náš krátký WK-cosi. Ruský má i průměrem slabší tělísko, má trošku jinak naražené čepičky a vývodní pásek ruského druhu je sice širší, ale tenčí, než náš.
Nemyslím si ani, že by mezi nimi byla nějaká souvislost. Když se na to podívám lupou pozorněji, tak je každý jiný.
Časem zjistili všeci, že radiální vývody jsou naprd..
Stejně tak myslím, že není žádná přímá souvislost mezi našimi bývalými metaloxidy TR151-TR154 a ruskými MLT-0,25 až MLT-2 kterékoli řady.
To ruské provedení je jiné. Mj. po dlouhou dobu jejich výroby, byly vývody toho ruského metaloxidu stříbřené.
Celé "červené" provedení těch axiálních MLT, mmch. používané i v Rubínech a jinde, bylo stříbřené, bez výjimek velikosti.
Cín na vývodech začali používat až o hodně později, zhruba v době, kdy se objevilo šedivé provedení MLT-0,25 a žluté provedení MLT-2.

[Celeron]

CCIR Yagi z Kovoplastu, u které později Jindra Macoun odhalil nepřesný návrh délky prvků.

A čemu se divíš? Když jsem mluvil s klukama co dělali v Kovoplastu, tak tam v podstatě nikdo anténám pořádně nerozuměl. Sekali to jako Baťa cvičky podle toho co dostali od Českýho za výkresy. Jo taký litinový dvoučinný ruční pumpy pro Afriku, na to tam bylo borců dost. Můžu zkusit z kámoše, co dělal v Kovoplastu konstruktéra nějaký info vydolovat.

[Celeron]

K těm starejm součástkám. Nevím, jestli i tělíska pro tyhle odpůrky ale červený keramický polštářkový kondíky se vyráběly u nás v Novým Bydžově. Kupodivu to nebyla žádná filiálka Tesly ale Elektrokeramika. Výroba tam začala 1952 a zařízli ji v roce 1964 a zbytky přesunuli do hradecký Tesly. Předpokládám, že celou výrobní řadu máš na skladě. Jo a dělaly se tam taky šedivý, hnědý a žlutý trubkový keramiky na napětí 500 - 5000V.

[sinclair]

Tyhle myslíš?
Ostatní velikosti nemám nafocený

[kokun]

Tyhle myslíš?
Ostatní velikosti nemám nafocený

Už jsem se bál, "že je ani nemáš"?
Pár jich mám taky - a ještě i zelené-smaltované (jako ty tvé červené) a několik matně-hnědých (nelesklých)
Těch trubičkových - různých (i ruských) bych taky "pár" našel. Vesměs mě zůstaly ještě z té "lampové éry".

[sinclair]

Ty 2,5mm trubičky z druhé fotky jsou velmi výhodné i v "polovodičové" době.
Velmi dlouho nebylo možné sehnat polštářkový kondenzátor na 250V či 500V, pokud možno nepříliš tepelně závislý.
Tyhle 2,5x10mm mají rozměr ještě přijatelný. 500V slída TC210 v bakelitu vešla jenom někam.
Jejich větší, "lampoví" 5mm brášci, se dělali v osmi řadách, z celkem 12 druhů keramických hmot.
I přes větší rozměry, se i mezi tranzistorama ty větší 5mm typy furt používaly. Právě pro tu možnost zvolit takovou kombinaci hmot, aby byl výsledek kombinace tepelně téměř nezávislý.

[kokun]

Bylo to normálně vařené autogenem

Tyhle televize jsem kupoval v bazaru, když mi bylo 16, v r. 71 a pak jsem se je snažil opravit.

Hrůza, český televize jsem měl zmáknutý, od r. 1967 jsem je opravoval za peníze (20Kčs + materíál) před tím za čokoládu (Orion, 10Kčs).

Na 4001 jsem byl odkojen

Lepší televizi jsme měli až někdy v r. 65.
Byla kapitalistická, byla jetá a měla ve vertikálu PCL85

Pokud ti bylo v r. 71 šestnáct, vychází mi, že jsi ročník 1955 (tedy jsi o 9 let mladší ode mně).
A pokud jsi už od r. 1967 telky i opravoval, tak ti muselo být 12

Tak to já s nimi začal až o 10 let později, ve 22-ti (v r. 68 ), takže jsme začínali s opravami téměř současně.
Ač se osobně neznáme dnes (natož pak tehdy), "už tehdy jsme museli mít uzavřený kartel" - jeli jsme totiž podle stejného "ceníku": (20Kčs + materíál)

O mém prvním průvodci a učiteli při opravách jsem psal před 10 lety (kdy zemřel) v tomto vlákně:

První knihu (malou červenou brožurku), co jsem si zakoupil (v r. 1969) - než jsem se v TVP začal vůbec "vrtat" - byla právě od výše zmíněného p. ing. Kožehuby: "Televízia, nič jednoduchšie"
Byl to můj první "průvodce" při opravě tvp KRIVÁŇ.
Velmi dobře si rovněž vzpomínám na rubriku (věnovanou TV technice) v týdeníku "Technické noviny" vydávanému na Slovensku (Blava).
Rovněž zde jsem se s jeho tech. poradenstvím velmi často setkával.
Takových lidí (podobně jako před páru lety zesnulého ing. Víta) jsem si nesmírně vážil.
Zůstanou již pouze v našich vzpomínkách

Stejně tak, jako Jarda masar, jsem si i já vystřihoval ty jeho článečky:

Já jsem se jako kluk vždycky těšil na další číslo týdeníku ČS-televize, kde měl p. ing. Ján Kožehuba pravidelnou rubriku, věnující se amatérským opravám televizorů. Ty výstřižky z let 1966 mám dodnes schovaný.

A taky jsem si vystříhával články z týdeníku "Technické noviny" (ze servisního "koutku" TV), který u nás ve fabrice obíhal po jednotlivých odděleních s THP pracovníky (odběr a "oběh" zajišťovalo fabrické odd. technické knihovny).
K "Technickým novinám" (vydávaných v Blavě) je google rovněž dost skoupý - našel jsem jenom něco málo v tomto čl.:

Mezi nejméně známé a nejméně dostupné práce Káji Saudka patří jeho komiksy, které v 70. letech vytvořil pro slovenské Technické noviny. Ačkoli tento týdeník vycházel v dobách společného soustátí, v české části federace se dal sehnat jen velice obtížně. Saudkova díla z Technických novin přitom představují významnou součást jeho tvorby ...

To byly nejčastější zdroje k získávání vědomostí z TV techniky (kromě koupě patřičné, tehdy dostupné, literatury). Jj - kde byl tehdy ještě internet?
Tu malou brožurku "Televízia, nič jednoduchšie" (něco mezi A6 a A5) se mě taky nedaří vyguglit - google mu nabízí stále jen Kožehubův překlad franc. knihy o barevné TV (až z r. 84)

[konosuke]

méně známá kniha - je určená radioamatérom, žiakom učňovských a stredných škol a všetkým ktorí poznajú základy rádiotechniky (Alfa Bratislava 1977-1983) - stoji za to mít doma v archívu
alebo - Lothar König (1972) - kro vie čitať preklad po polsku v technike to nije nikterak ťažké

[sinclair]

Když už jsem sehnal tranzistory a elektrolyty na to, abych mohl zesilovač napájet ±70V, tak jsem se zasekl na keramických kondíkách do kompenzací, musely být nejmíň na 250V. S tím holt kamarádi z Mesitu nepočítali, že by s takovou "běžnou věcí" mohl být problém.
Tak jsem se vyplakával v práci, až to jeden starší kolega televizák nevydržel a řekl mi: "A proč vlastně nepoužiješ ty ruské, bleděmodré trubičky, co se na ně práší ve skladě? Však je to okopírované německé Hescho, drží to jak přibité a jsou na 500V. Jesli tam nemáš místo, tak je dej s dvěma smyčkama naštorc. A už přestaň kňučet"
Měl 100% pravdu, jsou to perfektní a stabilní kondenzátory, od několika pF asi tak do 68pF. Ty bleděmodré verze, průměr asi 4mm a dlouhé asi 10mm, používali Rusové v elektronkových vf obvodech. Napětí na nich nikdy nebylo uvedené, jen kapacita a tolerance.
Ještě měli i tmavomodré, vínově červené a rumělkově červené verze, stejně a dvojnásobně dlouhé a s jiným rozsahem kapacit, ale všechno bylo na 500V. Našel jsem to uvedený na krabičkách, na kondenzátorech to není.

[Celeron]

Tyhle myslíš?

Ja to je ono.

[sis2]

... Ještě měli i tmavomodré, vínově červené a rumělkově červené ...

A ve speciálu ještě bývaly takovéto kondenzátory ... to snad dobrušovala na přesné hodnoty někde Nataša brouskem na kosu, každý kus jiná velikost.
Ale parametry to drželo třeba v rozsahu -40 ... + 80, to zas jo. Až na ten šílenej BTO lak na všem.

[sinclair]

Ano. Já úplně všecky ruský desky, který byly tropikalizovaný, vyházel. Třebas tam byly i zajímavý součástky, ale všecko tak mohutně zapatlaný tím lakem, že kdekoli jinde použito, by to vypadalo jak pěst na oku.
Jediný zapatlaný nebyly pozlacený heptal i noval keramický objímky elektronek a keramické trimry, ty se podařilo vytáhnout bez potíží, ale jinak téměř nic. Z finálů snad ještě keramicko-teflonové přepínače, nebo co to bylo za hmotu. V tom zařízení byly asi 1W odpory velikosti někde od 47M do 1GΩ, ani netuším, co to vlastně bylo.

[sis2]

Filtry na obrázku jsou z analogového 2" TV záznamu KADR (což byl nezdařilý pajc US Ampexu), takže tam byla ta úprava platná snad jen když to darovali soudruhům do Vietnamu. Ale já vím, oni tak patlali (a asi dodnes patlají) všecko, ať to je určené do TV studia, do tajgy nebo na orbitu.

[sinclair]

No z vojny jsem si v tomto směru odnesl hodně blbý návyky, který jsem se pak v práci musel odnaučit, tam to vůbec nebylo možný takto praktikovat, to by nikdo nezaplatil.
Tam se na ruské technice měnily celý, takto ošetřený desky a bloky. Pokud se pamatuju, tak bylo u této techniky snad i zakázaný, na té vadné desce cokoli opravovat. Třebaže bylo evidentní, co je vadný a proč.
Prostě se vzal ze skladu celý nový díl-deska-blok a vyměnil. Zpravidla jediný nezalitý lakem, byly případný ovládací prvky, patice, konektory a pak už jen letovací očka na formu stanice.
Po jednotlivých dílech se opravovaly jen měniče a zdroje, vyrobené u nás. Třeba napájecí bloky k R130 a podobným, který vyráběl většinou Mesit. 28V tyristorový zdroje a tak podobně. Naše technika lakovaná až na výjimky nebyla, zato byla precizněji udělaná, aby nic neupadlo.
Na vadný díl se pověsila taková typizovaná visačka na pár řádků textu, kde se zkráceně napsala závada a odneslo se to do spojovacího skladu. Jestli a kam to potom odváželi, to už nevím.
Ale pamatuju se, že když jsem naposled ten sklad navštívil, tak tam ty krabice s vadnými díly pořád byly, po více, než roce..Myslím, že se to nakonec stejně neopravovalo, ale nějak komisionálně šrotovalo.