Polovodičová archeologie

[Celeron]

Ty prostřední dva mají popis vyraženej zevnitř?

ano, je to vytlačené v plechu zevnitř klobouku . . .

No jak jsem psal, to už se tak jednoduše "přetisknout" nedá.

[ransom]

Já nevím, co furt máte s tím pajcováním. To není žádný pajcování, to je změna identity. 2N3055 se už od školy cítil být MJ15003. Tak mu pomohli, no. Na to má přeci přirozené právo.
(Zajímavý to bude, až někdo přeznačí 2N3055 na nějakej PNP darlington...)

[xy1]

Usměrňovací můstek z poloviny 60. let + vykopávky sice ne polovodičové, ale málem z doby "kdy měl Žižka ještě vobě voči".

[ferdislav]

Nevím jestli to už tady na foru někde není, ale mám tu jednoho trochu exota, tak přidávám do galerie : )

[ZVUK2000]

Pokud je zrovna toto nêmcium jako jedno z prvních, tak potisk je v pohodě. Nechápu proč pak přešla TESLA na ty vodní nálepky. Nejednou byla nečitelná a jen měřením člověk mohl odhadnout co je to za tranzistor.

[EKKAR]

Ty vodou aktivovaný celuloidový obtisky byly lacinější, protože se dají tisknout (vyrábět) klasickou rotačkovou technologií a jejich nanášení na součástky už bylo zvládnutý, zatímco přímej potisk vyžadoval konstrukci a výrobu extra novejch mašin, který by hromadně potiskovaly součástky řádově menších rozměrů, než byly do tý doby běžný elektronky. Navíc ta rotačková technologie tisku na nitrocelulózovej film umožňovala daleko vyšší variabilitu a rychlost změny tvaru i barvy potisku.V daný době to prostě bylo to nejoperativnější a tudíž i nejdostupnější řešení. Popis metodou nanášení mokrejch v případě potřeby lakem fixovanejch obtisků se tenkrát uplatňoval v mnoha dalších odvětvích, já osobně si pamatuju například mámino ocelový modro-černě smaltovaný nádobí "Universal" ze Sfinxu Český Budějovice, který bylo zvenku signovaný právě touhle technologií - ty obtisky se postupně mytím sloupávaly a dělalo to charakteristický šupinky. Psala se první polovička "sedmdesátek" ...

[Hejnicek]

Zajimal by me z hlediska archeologie tento katalog RFT, ktery jsem na netu ke stazeni nenalezl:
Transistor Vergleichsliste Teil1

[Nagant]

https://disk.yandex.ru/i/8UWPk3WS3Q3sKh

[Hejnicek]

To je ono.
Diky

[Nagant]

[Hejnicek]

Je tam jeste neco zajimaveho podobneho razeni?

[danhard]

Jakký je na to zapotřebí djvu ?

[petula]

mám dost archaických součástek, nějaké exoty nafotím a dám sem.
Třeba ZM1050 od Valvo z 60-tých let. Používaly se v analogových počítačích. http://www.jplabs.co.uk/museum/zm1050.html
(Dal jsem odkaz protože obrázek je moc velký).

Jiný exot - obvod MK6010 od Mostek, je první kalkulačkový obvod z roku 1971. Měl by být funkční, je kuchnutý z kalkulajdy, která měla rozbitý displej po pádu z almary.

[petula]

dohledal jsem ještě něco archaického, pro mladší ročníky:

Intel 4040 byl 4-bitový procesor, dělal se v plastu a také v keramice.
Ale zajímavější je feritová paměť z bývalé NDR. Ta se vyráběla v RFT ve fabrice v Hermsdorfu. Je to mimochodem krásné městečko v Duryňsku, nedaleko českých hranic. Udělejte si tam v létě výlet.
Tak tam se vyráběly feritové kroužky a těmi se prostrkovaly tenounké drátky. Feritové kroužky navlečené na drátky se skládaly do čtvercových matic a čtvercová pole se pak pájela na kontakty na nosné izolační destičce. Takto vznikla velká paměť, která se montovala do počítačů RFT.
Existuje více uspořádání jak provléknout drát feritovým kroužkerm. Pracovalo se ručně, dělaly to mladé holky, tak do 30 let a šlo jim to docela od ruky.

[petula]

Později byly feritové paměti nahrazeny polovodičovými, ve čtvercovém kovovém nestandardním pouzdře. Jeden obvod měl 32 kbit x 1 bit. Vyráběly se do léta 1990 a po sjednocení Německa tato výroba skončila.