[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Franta píše: A co takhle namísto 6F32 dát EF86.

S EF86 nemám moc zkušeností,jen při opravách. Tahle antimikrofoní pentoda je taky dost ceněná,ale vlastně proč ne? Mne ta 6F32 napadla jako první, protože jich mám moc,má 7 kolíkovou patici jako 6L31 a dělal jsem s ní svou první dvoulampovku,takže vzájemné sympatie
Ale ta EF 86 by asi byla lepší přece jen 6F32 má malé anodové napětí a možná by to ani nešlo doladit,tak jak pořebujeme.

Edit: tak ani EF86 ani 6F32. 6F32 má povolené napětí mezi katodou a vláknem pouze 100V a EF 86 má ještě míň a v našem zapojení je tem dost vysoký potenciál.

Co třeba EF 80?

Na vyzkoušení by stačila pentodová část PCF82 a pentodová část PCL85 (805), podle výrobce mají i více než 200V k-f a jsou levné a je jich dost.

Díval jsem se do katalogu, kombinace PCF 82 a PCL 85 snad vyhovují po elektrické stránce, ale musel by se potýkat s různým Uf, jsou to lampy pro sériové žhavení 300 mA, zatím co u EF86 a 6L31 to může žhavit i anodově napájet z jednoho trafáku "klasického" provedení, ze kterého může žhavit také usměrňovačku, řekněme AZ1. Připadá mi to tak jednodušší... a ty lampy má doma.

Jde o to,že EF 86 má povolené malé napětí mezi žhavením a katodou a u tohohle zapojení je ten potenciál na katodě vysoký,i když no.....

No a proč nemůžete žhavicí vinutí nechat "plavat"? Pak by byla izolace vláken namáhána jen rozdílovým napětím katod, ne?

masar píše:No a proč nemůžete žhavicí vinutí nechat "plavat"? Pak by byla izolace vláken namáhána jen rozdílovým napětím katod, ne?

Jeden konec žhavení se musí uzemnit kvůli brumu. No je pravda,že se může uzemnit přes kondík.

barnodaji
V podstatě máš pravdu a vto případě bych navrhoval 2xPY88 jako zdvojovač napětí PCFxx a PCLxx. Ale já jsem rozhodnutý to postavit z EF 80 a 6L31. Usměrnění budu řešit polovodičem.

Když jsi zmínil ten brum - konstruktéři použili odbručovací trimr (podle Berana na AF7, podle Baudyše na AL1). Které zapojení bylo lepší?.

masar píše:Když jsi zmínil ten brum - konstruktéři použili odbručovací trimr (podle Berana na AF7, podle Baudyše na AL1). Které zapojení bylo lepší?.

Nerozumím otázce. Na AF7 je odbručení vyvedeno ze tředu vinutí trafa a na AL1 je trimr. Co jsi tím myslel?

Beranovo schema je v tomto ohledu odlišné od Baudyšova. Které zapojení je lepší?


edit: Vlastně se jedná o dva přijímače: SuperBali nebo Bali35~ (Beran) a Compas (Baudyš). Téměř stejné schema, Compas nemá přepínač žároviček a odlišné odbručení.

masar píše:Beranovo schema je v tomto ohledu odlišné od Baudyšova. Které zapojení je lepší?

Jo takhle. No lepší,já si nejsem jistý. Trimrem se dá přesněji nastavit odbrumení a pokud je na první lampě,tak je to možná lepší vzhledem k tomu,že by ten brum byl zesílený mnohokrát více než,kdyby vznikal jen na koncovce. Ale to je jen doměnka. V principu je to to samé. Ještě se na to podívám,ale nenapadá mne nic jiného.

V podstatě souhlasím s názorem, že v tomto přijímači je odbručovací trimr lepší na první elektronce. Na AL1 nedává odbručovač smysl, rušivý síťový brum se minimalizuje odváděním na nulu, tj. na kostru, ale u zapojení Compasu je běžec trimru zapojen na potenciál katody. Jedině, že by tady polohou běžce trimru zajišťovali rovnoměrnější zatížení přímožhaveného vlákna AL1 katodovým proudem, ale to se mně jeví jako zbytečné.
U předchozího typu Bali 35 je odbručovač na detekci (schéma Beran), což je z hlediska snížení brumu účinnější.

Od radia COMPAS je tohle schéma původní?

Pro zajímavost, na AW je tohle schéma z doby recentní

Tady je původní popis zapojení:

http://www.itishifi.com/search/label/Loftin%20White

a jinak se staví dodnes, většinou s 2A3 v konci, zná nebo slyšel někdo, jak to zapojení zesilovače hraje?

Barnodaj:Jak to hraje s jinýma lampama netuším,jestli jsi to myslel takhle.

Franto:Mám už trafo,patice a lampy nachystané,EF80 a6L31,teď jeětě kousek AL plechu,udělám provizorní šásko a až bude čas vlítnu na to jak jdu na to.

Franta píše:...Na AL1 nedává odbručovač smysl, rušivý síťový brum se minimalizuje odváděním na nulu, tj. na kostru, ale u zapojení Compasu je běžec trimru zapojen na potenciál katody. Jedině, že by tady polohou běžce trimru zajišťovali rovnoměrnější zatížení přímožhaveného vlákna AL1 katodovým proudem, ale to se mně jeví jako zbytečné.

Mám jiný názor: Odbručení nespočívá jen v "odvádění na nulu", ale v potlačení rušivé složky Ia jejím vyvážením pomocí přivedení části rušivého napětí na katodu tak, aby tato působila v protifázi k původní rušivé složce Ia.
O rovnoměrnějším zatížení přímožhaveného vlákna nemůže být řeč, protože žhavicí proud trimrem na kostru neteče.
Ještě je vhodné podotknout, že přijímač s odbručením v AL1 (Compas - 1935/1936) byl "následovníkem" přijímačů Bali35(1934/1935), které měly odbručení v RENS1284, tzn., že odbručení v AL1 bylo novější řešení...

masar píše:

Franta píše:...Na AL1 nedává odbručovač smysl, rušivý síťový brum se minimalizuje odváděním na nulu, tj. na kostru, ale u zapojení Compasu je běžec trimru zapojen na potenciál katody. Jedině, že by tady polohou běžce trimru zajišťovali rovnoměrnější zatížení přímožhaveného vlákna AL1 katodovým proudem, ale to se mně jeví jako zbytečné.

.
O rovnoměrnějším zatížení přímožhaveného vlákna nemůže být řeč, protože žhavicí proud trimrem na kostru neteče.

Špatně sis přečetl,co Franta napsal. Katodový proud teče vláknem a ten se zrovnoměrní,i když je to v podstatě zanedbatelné.