[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tady jsou přemnožení. Traduje se, že je sem přivezla sousedka na chatu, že je zbaští, a oni jí zdrhli...

Můžu potvrdit jen to, že když je nasbírám do kýblu a odnesu pár set metrů do lesa, tak někteří za tu chvilku stihnou vylézt až na vrch kýblu.

Nějaký jejich ztráty připadají i na chvíle, kdy vylezu na zahradu s křoviňákem, ale pořád je jich tady hromada.

To je hrozná drbačka. Jinak by jich tady asi tolik nebylo...

Můžeš si vybrat. Tam, kde nejsou hlemýždi, tak jsou slimáci.

Slimáky jsem vymlátil ekogranulema (fosforečnan železitý), šnekům to nejspíš neškodí, nebo to nežerou. A vzhledem k počasí nějak nemám odvahu ten salát sázet.

jimirek píše:večeře

Huš! Sračku mejvám i z mnohem přijatelnějších poživatin.

kokun píše:Přes poledne děsné sparno - hic jak o prázdninách.
Po obědě se od SV začala dělat černá mračna, v dáli hřmělo. Ale ani kapka (odtud k nám nikdy déšť nepřijde).
Takže zase budu zalévat konvema. Ale aspoň se trošku ochladilo, jak někde v okolí zapršelo.
Dcera bydlí ve Vsetíně (cca 20km od nás - "vzduchem" - severně) - manželce do tlf. říkala, že tam byl pořádný slejvák.

Tak dcera přijela dnes ráno (před osmou) domů a říkala, že na Vsetíně byl slejvák cca ¾ hodiny. A v Bečvě ("vsetínské" - teče od Velkých Karlovic) voda kalná.
A u nás nic.
V 8hod. jsem tedy vyrazil na chalupu zalévat - cyklostezka vede kolem potoka (Brumovky - která pod Bylnicí vtéká do Vlárky a ta zase v Nemšové do Váhu) - voda kalná jako "bílé kafe"
Právě v Brumovské části města se stékají 2 potoky: od Nedašova (a Nedašovy Lhoty); tedy ze SV a zároveň od Val. Klobouk (pramení někde u Horní Lidče); tedy ze S. A pršelo zřejmě tam i tam - jen nám se ten déšť (ostatně jako většinou) vyhýbá
Soused z chalupy taky pravil, že mu volal syn z Luhačovic, jestli u nás prší. Tam že pršelo 2 hodiny
Snad se i na nás něco ujde po neděli - má se podstatně ochladit (dnes i zítra ještě 25+) a srážky mají být snad na celém území - no, nechme se překvapit.

Problém byl v tom, že nefoukalo (aspoň tady). Takže bouřky se vypršely nad místem svého vzniku a zanikly. Teď je horko a po nočním dešti ani památky...

U nás to dnes blikalo a bouchalo jako kdyby to byl útok amíků atomovkama. Ale huš, poplet jsem si dobu, rusáků. Nebo já nevím, s kým to zrovna nekamarádáme.
Napršel celej 200l sud a když začalo tak jsem akorát dodrbal wapkou auto, takže nemusím řešit mapy po tvrdý vodě, co máme ve studni. Liják to vyřešil za mě.

Tak jsme se nakonec včera (po měsíci !!!) vytouženého deště dočkali.
V cca 13:30 se zatáhlo a spustil se déšť, doprovázený mírným bouřením a vzdálenými blesky. A byl to takový "správný" - žádný "přívalák", který by do (vysušené-vyprahlé) země moc nevsákl - pršelo středně vydatně a docela dlouho - cca 2,5 hodiny (ke konci už jen slaběji).
Tohle byla pohodička (nejen) pro zahrádky, ale pro přírodu vůbec

Na chalupě máme se sousedem společnou studnu (vykopána před lety, když s nebohým tchánem ty baráky před 60 lety stavěli) - "na hranici" - tedy polovina skruže u nás a druhá u souseda. Bereme z ní vodu jak my, tak i soused - ten to má jako hl. zdroj vody (my máme ještě i přípojku na městský vodovod).
Proto se trochu i strachoval, kolikže té vody ve studni momentálně je. Začátkem týdne jsem poodsunul horní (betonový) poklop a změřil jsem mu to - bylo tam 63cm vody (běžně bývá tak 80 ÷ 90cm. Takže se (nejen) dlouhodobé sucho, ale i zima bez sněhu, začíná projevovat

Nějakej hodinovej hustej déšť je jak když prdne. Dnes ráno jsem hrábnul do záhonu a ta hodina prosytila nakypřenou hlínu cca 5 cm hluboko. Na spodní vodu naprosto žádnej vliv. Po dnešním pařáku a větru je to zase do cca 3 cm znova na troud. Jdu pustit gardenu než nám to zase zakážou. Ve studni je půlka vody co touhle dobou vloni, asi si budu muset nechat natlouct do dna prohlubovací rouru pro čerpadlo.

Vypadá to, že přísun vody bude naštěstí pokračovat.

Pamatuju roky, že mě moje studna na jaře mále vytopila - bylo tam tolik vody, že dosáhla málem až k trubce, kterou je vedenej kabel do baráku.

Ovšem letos teda je to bída.

Já mám studnu ve sklepě a je to tak 5 let, co mě přetekla a ve sklepě bylo cca 40 cm vody. Před tím se to stalo jak říkala máti někdy v 60-tých letech jednou. Většinou mám hladinu 1,5 m pod podlahou, nyní 2metry, takže dost brzo začne lýzt motor Nautily z vody. Pak už je k sání jen 40 cm a budu na suchu...

Tak ono je to s tou vodou asi jak na houpačce.
Nejprve měsíc úplně bez ní (vedro, větrno - zkrátka "sahara") a teď to zase vypadá, že pršet nemíní přestat (předpověď je deštivo až do konce týdne).
Předevčírem jsem odpoledne tak-tak dosekl zahradu - odehnala mně přeháňka.
Včera ráno si šla manželka ke své známé pro nějaká kvítka (na posazení do předzahrádky na chalupě) a abych šel s ní jí s tím pomoct. No moc toho neposadila - v ½11 se rozpršelo a drobně pršelo až do večera. Těch několik kedluben (co rovněž od ní přinesla) jsem sadil až před večerem, a to ještě drobně pršelo.
Ale jen ať prší - spodní vody mají stále hrozný deficit. I vodní nádrže mají nízké hladiny - je tedy co dohánět. A to nevíme, "co ještě udělá léto"

Dnes ráno mluvil v 24-ce nějakej hydrolog. A z jeho řeči jsem pochopil, že jsme zcela v pudeli a dopadnem jak všecky starý civilizace, prostě vyschnem. Jako třeba Mezopotánie nebo severní Afrika, (Kartágo, Atlas). Je to špatným zemědělstvím a zásahama do krajny. Za všechno můžou ziskuchtiví zemědělci co od počátku 70-tých let některejma plodinama vyloženě plundrujou půdu. A další je odlesňování. To vše má vliv na pohyb, teplotu a vlhkost vzdušných mas nad půdou. Výsledkem je, že nad pevninou prší málo ale přitom srážek je stejně, jen padají již nad oceánem.
Ideální by bylo počasí jako v Alpách. Tam vlivem ledovců dochází téměř každý den kolem 16-té hodiny k vysrážení vzdušné vlhkosti a dešti 15-60 minut. Jenže je otázka, jak to vydrží dlouho, než ledovce roztajou. Podobnou funkci prý mají zelený plodiny, třeba vojtěška. Jenže ty se nenažerem.
Redaktor mu na závěr položil otázku jak dlouho by muselo pršet aby se srovnala podzemní voda. Odpověď mě překvapila, nepomůže to, krajna je tak zplundrovaná, že i dlohodobý déšť nic nezachrání, protože voda nedokáže vsáknout a naopak kvůli blbejm burešovejm plodinám na poli by ještě vznikla další nenávratná škoda a to odplavení ornice. Řepka, kukuřice a obilí je prostě pro pohlcování vody naprosto kontraproduktivní.
Ovšem největší problém je, že se o tom jen žvaní a dokonce ani odborníci neví, jak z toho ven a nebo si přímo protiřečí. Program dešťovka u novejch rodinnejch baráků to rozhodně nezachrání a nic jinýho reálnýho se zatím neděje.

Celeron píše:Ovšem největší problém je, že se o tom jen žvaní a dokonce ani odborníci neví, jak z toho ven a nebo si přímo protiřečí.

Ano, kecat o tom fakt umí a dobře. Odstranit problém, kterým to vše vzniklo, tak to se jim nechce nebo nechtějí přiznat chyby svých velkostaveb a úprav v přírodě.