O starých televizích

Zpráva

konosuke · #181 Příspěvek od **konosuke** » 22 črc 2020, 06:54

Kaunasský radiozávod, SSSR a to bylo na Litvě, správně

#182 Příspěvek od **tomasjedno** » 22 črc 2020, 08:35

Já bych teda byl pro, abychom zrekvírovali historicky náš pobaltský přístav. Královec (Königsberg, dnes Kaliningrad) založil Přemysl Otakar II

#183 Příspěvek od **Hill** » 22 črc 2020, 09:25

Ještě, že je to vlákno o starých televizích, že se tu bavíme o dobách i 20x vzdálenějších. Ale nepřeháněl bych to: kolik let se o ty 3 hektary české v Hamburku nikdo nedokázal kale postarat, to až teď, 8 let před koncem smlouvy, to tam je k něčemu. A ty bys chtěl celé město...
To je jen další z OT, než je z tohoto vlákna vyházím. Ale udělat to tak, aby vlákno pokud možno neztratilo smysl, je opravdu nesmírný žrout času, tak to musí ještě chvilku počkat.

Celeron · #184 Příspěvek od **Celeron** » 22 črc 2020, 18:50

Hill píše:To bys musel jít hodně do historie, do 13-15. století, kdy Litva sahala až k Černému moři.

Hodně s rokama přitlač, zajisté myslíš Polish-Lithuanian Commonwealth 1386-1795. Největší rozsah 1635. Dokonce pod ní jeden čas patřila africká Gambie a ostrov Tobago u Venezuely.

Jo a Litevci nenávidí Rusáky právě za to, co se v Litvě dělo v roce 1940 a hlavně po roce 1945. To si ještě někteří Litevci moc dobře pamatují.
Ale na druhou stranu, Litevce zase za podobný věci nenávidí Ukrajinci.

Omlouvám se za super OT.

konosuke · #185 Příspěvek od **konosuke** » 23 črc 2020, 06:17

viděli jste někdy ruskou stavebnici TV „Teleconstructor“ ? já sice ne, za nějakých 100 Rbl prodavala se prej, ale na EB již jednou probírano

sinclair · #186 Příspěvek od **sinclair** » 23 črc 2020, 09:39

Nó stavebnice jak se to vezme. Byl to defacto rozložený VL-100 s větší obrazovkou, s osazenými, nastavenými deskami.
Na dotyčném skládači bylo, jen to pečlivě sešroubovat do rámu s obrazovkou a hlavně pečlivě prodrátovat.
I síťový zdroj byl dodán už sestavený, aby smradi nemuseli babrat do nn.
Jinak by se to prodávat ani nedalo - při tehdejších sovětských poměrech, kde něco, jako třeba náš DU10 byl amatérský luxus, by ty desky bez wobleru těžko kdo nastavil. I když i sovětský měřáky byly poměrně levný, to je fakt.
Jeden z nich, jsem jako děcko chvíli před PU120 měl. A pak jsem ho používal spolu s PU120 dál, protože ten Rus měl značně přesnější ohmmetr a jednu přesnou stupnici na kapacity, když se externě přivedlo asi 30V AC. Stál u nich přesně 10 rublů, rodiče jej koupili za stovku spolu s dalšími věcmi od Rusů, co k sousedům naproti, s velkým bytem, jezdili sem do lázní každoročně na dovolenou.
Byl to C20, s banánkovým přepínáním proudových, napěťových i ohmických rozsahů, ale už to byl pro moje účely plnotučný měřák.
Možná se někde na ruských stránkách najdou fotky, mají svou historii velmi dobře zdokumentovanou a baví se tam tím dost lidí.
Náš PU120 je pro začínajícího elektronika vynikající měřák. Na nejvyšším rozsahu ohmmetru uměl díky nepřetlumený ručce odhalit i svody řádu MΩ a protože šel na AC rozsahu i kmitočtově vysoko, tak předřazením 100n kondíku se jím dalo odhalit i parazitní kmitání zesilovačů.
Tohle DU10 se svým "švábem" neumí.

konosuke · #187 Příspěvek od **konosuke** » 23 črc 2020, 15:38

Metra PU120 nebyla levná hračka - za 700 Kčs (bez VN sondy 30 kV pro měření TV) ale investice celoživotní měl rozsáhlé méně známé příbuzenstvo - PU110 s měřičem teploty 0-350°C, AC do 600V DC do 12A, PU310 - tranzistorový měřič izolačních odporů (až 10 000 MΩ) PU160 (s velkým vnitřním odporem) a PU140 tester a měřák pro autoelektriku.

sinclair · #188 Příspěvek od **sinclair** » 23 črc 2020, 15:46

Taky jsem se na něj nadřel. Padly na něj všecky prachy z brigády v JZD o prázdninách mezi 6. a 7. třídou.
Kdybych tehdy měl po ruce něco, jako tohle...jenže to by nikdo nezaplatil.

#189 Příspěvek od **Achab** » 23 črc 2020, 15:53

Můj první přístroj byl BM289 od známého z Povodí Moravy. Ani nevím, k čemu ho potřebovali. Asi na nic - byl nepoužitý, ještě v originálním balení.

konosuke · #190 Příspěvek od **konosuke** » 23 črc 2020, 15:55

no jo...pak přišly jugoše Iskra unimer a pašované (ze zájezdů) rusáky Ц4323 a Ц4341

Celeron · #191 Příspěvek od **Celeron** » 23 črc 2020, 16:41

sinclair píše:Padly na něj všecky prachy z brigády v JZD o prázdninách mezi 6. a 7. třídou.

No nevím za bolševika jsi mohl jít za prachy legálně dělat až od 15 let.

Pamatuju, že v Mlíkárně mi dali po týdnu almužnu, že to stěží dalo na dva páry GD-ček na zesík z nějaký knížky, ve který byly vložený na pauzáku klišé na plošáky všech cajků, co byly v tý knížce popsaný.

#192 Příspěvek od **Achab** » 23 črc 2020, 18:19

Celeron píše:...za bolševika jsi mohl jít za prachy legálně dělat až od 15 let.

Dělalo se to tak, že někdo starší práci napsal na sebe a nezletilce pak vyplatil.

Taky jsem chodil brigádničit do JZD. Třeba točit ručním fukarem od firmy K & R Ježek Blansko, který za kolektivizace sebrali sousedovi. Pětadvacet let po elektrifikaci...

konosuke · #193 Příspěvek od **konosuke** » 23 črc 2020, 19:19

na těžké provozy (jako místní TŽ VŘSR příkladem) od 17 let ale našly se vyjímky v zákonech, zemědělství bylo benevolentnější, to ano, na slámu, sběr jahod, sekání trávy, česání chmele, chtěl jsem do dolu, zde strikně platilo
18 let a výš, pro holky zapovězeno zcela

#194 Příspěvek od **kokun** » 23 črc 2020, 20:22

konosuke píše:viděli jste někdy ruskou stavebnici TV „Teleconstructor“ ? já sice ne, za nějakých 100 Rbl prodavala se prej, ale na EB již jednou probírano

Ano viděli - právě já o ní psal tady:

kokun píše:...
EDIT:
Ten z druhého fota, kdysi (kolem r. 1990), donesl tehdejší můj kolega - Zbyněk (dnešní kolega už. Hrnous), do práce a opravoval na něm VN-trafo (převíjel sec./VN cívku ).
...

http://www.rw6ase.narod.ru/00/rk1/det_tw_ronstr.html

sinclair · #195 Příspěvek od **sinclair** » 23 črc 2020, 21:40

Skládali jsme balíky slámy z těch slámových vlečňáků ke stohům, ten poslední nás nechali založit a skládat celý. Dělali jsme, co bylo potřeba, i s traktorem nás nechali popojíždět a za to jsme si ho potom mohli umýt od blata

Když bylo třeba, tak třeba i čistit dopravník na hnůj.
Kolik nám je, to jezedáky zajímalo jen po existenci podepsaného formuláře, kde rodiče potvrdili podpisem, že můžeme dělat "pomocné práce", v papírovým rozsahu 30 hodin týdně, pod vedením toho a toho, který za nás byl papírově odpovědný. Měli jsme sedm korun na hodinu!
Platili nás od hodiny, psalo se to na vrátnici. Dělali jsme občas i dýl, než dospělí, když bylo třeba. Přesný text si vážně nepamatuju.
Celý červenec dřiny vydal na tu vysněnou PU120 a ještě kupu dalších věcí.
Stejný to bylo i další prázdniny, ale to jsme už byli v přidružený výrobě. Balili jsme do papíru, krabic a beden výrobky ze vstřikolisovny, zametali rozsypaný granulát, vyváželi nepovedený výlisky, bordel a tak.
Jeden týden jsme asi 3-4 dny, úplně jak popelky, přebírali ve skladě asi tak milión druhů šroubků, matic, podložek, závlaček, nýtů a všeho možného. Skladník to asi přeložil, prolomila se jedna či dvě police a celý se to pak, tou rostoucí vahou probořilo až dolů.
A sesypalo na jednu hromadu. Všecko to bylo hrozně naolejovaný a bylo tam příšerný vedro. Takže jsme byli, třeba už v devět ráno, zamazaní jak havíři. To mastný svinstvo šlo pak dolů jenom solvinou a mýdlem s jelenem. Zkusil si někdo umýt hubu solvinou?