Dobrá zábava

Zpráva

BIPOLAR · #196 Příspěvek od **BIPOLAR** » 24 dub 2013, 10:39

Plně zatížená žena.

Hydrawerk · #197 Příspěvek od **Hydrawerk** » 24 dub 2013, 10:45

Je to Katka Peake??

#198 Příspěvek od **jandu** » 24 dub 2013, 12:37

Je to "široká náruč".

Hydrawerk · #199 Příspěvek od **Hydrawerk** » 02 kvě 2013, 20:54

Tohleto je teprv umění. Vidíte tam ten existenciální přesah?? http://www.novinky.cz/koktejl/300852-na ... simal.html
Bohužel, někdo to rozčtverečkoval. Tady je necenzurovaná verze. http://vimeo.com/64733355
Probíhá jednání s Halinou Pawlowskou. Asi do toho půjde taky.

Hydrawerk · #200 Příspěvek od **Hydrawerk** » 03 kvě 2013, 23:11

Nevím, jak moc se to sem hodí, ale MK nedávno updatoval svůj web. http://michalkolesa.funsite.cz/index.php
Vyprávění z blázince je vždy zajímavé...

Nedobrovolná hospitalizace v Psychiatrické léčebně v Dobřanech

Z výše uvedeného na mě silného stresu a nervového vypětí jsem se nervově zhroutil, že jsem musel být urgentně hospitalizován v Psychiatrické léčebně v Dobřanech.

Můj duševní psychický stav byl natolik špatný, že sousedi se začali o mě bát, možná i o sebe, protože jsem vylétl z bytu v tom co jsem měl zrovna na sobě, cestou dolů ze schodů jsem rozkopl skleněnou výplň balkonových dveřích, že raději zavolali Městskou policii z Rakovníka, která mě převezla do místní Masarykovy Nemocnice v Rakovníku, protože sousedi a máma zasahujícím strážníkům městské policie řekli, že jsem to neudělal úmyslně z nějakého vandalismu, ale že jsem pod velkým stresem z nezaměstnanosti a evidenci nezaměstnaných na Úřadě práce Rakovník. Než přijela městská policie tak už jsem se stihl uklidnit, vrátil jsem se do bytu a seděl jsem u sebe v pokoji. Máma a sousedi s městskou policií asi 10 minut vyjednávali, pak mě máma převlékla do něčeho normálního (JEN MĚ PODALA kalhoty a mikinu), policista mě prošacoval zda nemám něco nebezpečného, ani mi nedával pouta, protože jsem nekladl odpor, dobrovolně jsem nasedl do služebního vozidla, jeden policista si sedl vedle mě na zadní sedadlo, druhý řídil a ještě vedle policisty řidiče seděla moje máma a jelo se do špitálu na vyšetření.

Paní doktorka na Interním oddělení Masarykovy nemocnice v Rakovníku vypsala papíry pro převoz do Psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde jsem byl ještě téhož dne hospitalizován s diagnózou Reakce na závažný stres, protože pani doktorka na Interním oddělení rakovnické Masarykově Nemocnici neměla psychiatrickou atestaci a nemohla zodpovědně posoudit zda nebudu nebezpečný sobě či okolí, když mi jen dá uklidňující injekci a pošle domů (možná sehrál svojí roli i fakt, že byl pátek 17 hodin odpoledne). Máma jí řekla, že jsem ve stresu, že se léčím na psychiatrii, ... Nějaké vyšetření mi dělala ale to si skoro nepamatuji, mám pocit, že mi dělala nějaké měření elektrodami na rukách a na nohách, asi nějaká nervová aktivita.

Do Psychiatrické léčebny v Dobřanech jsem jel obyčejnou převozní bílou sanitkou, ale houkající a na vedlejším sedadle vedle mě seděl policista v relativně v civilu, leč měl pouze pendrek či obušek (nevím jak se tento donucovací prostředek správně nazývá v policejní terminologii) a pouta, která mi hned nasadil a ještě měl služební zbraň (pistole).

V blázinci, řeknu-li to lidově, jsem poznal lidi, kteří vypadali na první pohled duševně zdravěji (kdybych nevěděl, že jsem v psychiatrické léčebně), než třeba mí pubertální spolužáci ve škole. Bohužel byli se mnou v léčebně i lidé naprosto nesamostatní. Pro některé z těchto spolupacientů bylo těžké i sedět na invalidním vozíku či se najíst na nějaké společensko únosné úrovni (jedli stylem, že potopili si hlavu do talíře s polévkou a rozmočeným rohlíkem a otevírali pusu jako kapr na suchu) či se neustále chlubící svojí kriminální nezákonnou minulostí, že neustále každému na potkání oznamoval: "Já jsem se vyučil, ale nedělal/nebavilo mě to tak jsem vařil drogy" nebo pro normální lidi s nepochopitelnými zálibami např. ucpat odtok v umyvadle či záchodě toaletním papírem a jemně citlivě splachovat aby byla výška hladiny vody v určité výši jako např. ve sklenici piva. Jeden spolupacient trpěl představou, že jsem jeho dívka, a pořád mě oslovoval ˇjménem svojí dívky. Já protože jsem si uvědomoval že jsem v blázinci, tak jsem to bral s nadhledem a nechal jsem ho se vypovídat. Jednou jeden spolupacient vyhodil do odpadkového koše igelitový pytlík, ihned přiklusal jiný spolupacient a pytlík si vytáhl a začal ho normálně jíst a ošetřoval okamžitě zasáhl i když mohl slušněji: "Co žereš igelit ? Já ti ho nebudu tahat z krku až se začneš dusit.". Jinému spolupacientovi např. vadilo, že když někoho pozdravil a on mu neodpověděl dostatečně zdvořile tak měl z toho celý den deprese.

Někteří spolupacienti byli ještě natolik při smyslech, že si mobilem vyřizovali své občanské problémy. Jeden spolupacient pořád řešil svojí exekuci častými telefonáty se svým exekutorem a jiný spolupacoš nějakou restituci se svým právníkem. Ještě dodám, že jsem potkal spolupacienty co měli i vysokoškolské vzdělání, těch bylo poměrně dost, ale i ty co neměli ani dokončené učiliště.

Třeba dostat rozdrcený prášek některým pacientům do těla bylo zapotřebí několika lidí. Jeden přidržoval, druhý mu dával na lžíci lék do pusy, třetí mu říkal opovaž se to vyplivnout, čtvrtý to sebral, když to spolupacient se závažnější diagnózou vyplivnul a páty asistoval těm 4. kolegům.

Co se týká vybavení interiérů tak jsem byl na dvou odděleních (na každém oddělení, kde jsem byl, byla CRT televize a video na VHS kazery), na jednom panoval kasárensko-vojenský režim a vybavení interiéru tomu odpovídalo, aby si pacienti se závažnější diagnózou nemohli ublížit sami sobě nebo někomu jinému. Na druhém na doléčovacím oddělení to zase naopak vypadalo podobně jako v hotelu (pokoj se třemi postelemi, skříň, záchod a sprcha na pokoji).

Na odděleních pro lehčí případy byly normálně zdravotní sestry a ošetřovatelky jako v nemocnici, ale na odděleních pro těžší případy byli muži ošetřovatelé, protože mnozí pacienti byli agresivní, chtěli se prát a 50 kg sestra asi nepřepere 80 kg pacienta. Jednou za týden byla velká vizita, což probíhalo tak, že ve společenské místnosti se srazily stoly dohromady dalo se přes ně prostěradlo jako ubrus a za stolem seděl pan primář, pani doktorka, psycholožka, sociální pracovnice. Kromě velké vizity byla ještě byla ještě podobná akce zvaná komunita, jejíž účelem se bylo lépe poznat a stejná možnost i pro personál, kdy jsme měli kreslit např. různé psychologické obrázky (postava, strom). Nebo byli různé ergoterapie, což bylo luštění křížovek, vybarvovačky, a podobně. Já vždy nakreslil nějaký technický výkres, ať zapojení elektrorozvaděče či návrh převodovky, dopravníku.

Co se například týká jídla tak na oddělení pro těžší případy bylo jídlo uzpůsobeno (rozkrájeno, namleto) aby šlo jíst bez problémů lžící (vidlička a nůž by pro některé pacienty byl nebezpečný nástroj).Někteří pacienti - potápěči měli jídlo v plastové misce a ti zdravější normálně v porcelánovém talíři. Na oddělení pro lehčí případy, byl normální porcelánový talíř a běžný kovový příbor. Dokonce 3x týdně byla i teplá večeře. Jídlo bylo většinou nějaká omáčka (nikoliv UHO - univerzální hnědá omáčka) s masem a těstoviny, brambory, rýže, knedlíky. Ráno nebo při studené večeři byla Melta s 2x rohlíkem/chléb máslo, někdy paštika, sýr, někdy plátkovaný, někdy roztíratelný, někdy párek, někdy salám.

Po zhruba měsíční hospitalizaci jsem byl propuštěn dne 2.4.2008 s diagnózami Schizotypní porucha osobnosti a poruchy přizpůsobení (F43.21). Na základě této diagnózy a s přihlédnutím k dalším mým zdravotním problémům mě byl ke dni propuštění z psychiatrické léčebny přidělen plný invalidní důchod (dnes III. stupeň invalidity), který pobírám dosud.

Co se MK mohlo stát? Spontánní vzplanutí duševní choroby? Nebo marjánka, heroin??

#201 Příspěvek od **EKKAR** » 03 kvě 2013, 23:26

AAMD

(Akutní Atak Maniakální De*ility)

p32 · #202 Příspěvek od **p32** » 04 kvě 2013, 09:06

Je to skrytej génius.

#203 Příspěvek od **tomasjedno** » 04 kvě 2013, 13:33

Hydrawerk píše:Tohleto je teprv umění...

Website autora

Hydrawerk · #204 Příspěvek od **Hydrawerk** » 04 kvě 2013, 16:11

Nový Michalův projekt. http://ask.fm/MichalKolesa

#205 Příspěvek od **ok1hga** » 09 kvě 2013, 14:47

skok bez padáku z 1250m do krabic . . .
http://youtu.be/u5_ITt2LM0A

. . . a co kdyby se netrefil ?

#206 Příspěvek od **tomasjedno** » 09 kvě 2013, 15:02

A co ten druhej skokan? Ten se trefil?

BTW, 2500 stop je 750 m.

vladodyno · #207 Příspěvek od **vladodyno** » 09 kvě 2013, 15:05

No miesto dopadu by poškodil len velmi málo.

TAKJAN · #208 Příspěvek od **TAKJAN** » 09 kvě 2013, 20:25

Kolesa to popsal relativně rozumně, s nadhledem, ani bych to nečekal:-)

buddyns · #209 Příspěvek od **buddyns** » 09 kvě 2013, 21:39

Co jsem se díval na to video tak není tak zcela bez padáku... Jistou formu padáku na sobě má která brzdí dopad (nebo se snad pletu?), ale jen tak v "neoprenu" to by byla jiná

#210 Příspěvek od **tomasjedno** » 09 kvě 2013, 21:59

buddyns píše:Co jsem se díval na to video tak není tak zcela bez padáku...

Tady je to líp vidět: https://www.youtube.com/watch?v=SWwLC4Oo7-c