[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

samponek píše:No jo, Jupiter je taky 11x větší než Zem a skoro třikrát víc přitahuje.

Já bych řekl, že přitahuje asi 300x více než Země

samponek píše:Šutry padají všude stejně, i sem, akorát na Měsíci je to vidět.

Merkur je poďobanej celej akorát nemá obdobu mesíčních moří ztuhlého magmatu, taky Mars, atmosféra velmi řídká. Na měsíce Jupiteru opticky detailně nedohlédnem.

Šampón se břéťo1 bohužel moc nespletl, na Wiki píšou 24,79m/s2 ( 2,5G). Země má 9.807 m/s2 (1 G).

No moment - něco jiného je srovnávat silové působení gravitačního pole Jupiteru a Země a tíhové zrychlení na jejich povrchu!
Silové působení gravitačního pole na okolní hmotná tělesa je úměrné hmotnosti dané planety, a tedy Jupiter přitahuje okolní objekty silou 300x větší než Země.

Jde o to v jakém kontextu to přitahování bereš, gravitace je na Jupiteru 2.5 x větší, ale jeho hmotnost je cca 70% všech ostatních těles a taky velikost, tedy " saje" šutry kolem sebe jak píše breta1 třeba 300x víc než Země.

konosuke : Zpochybňovači přistání na Měsíci ignorují fakta, asi je to moderní.

Jasně, že úplně zdravý to není, protóny tě provrtávají

Tady je to samý odborník na lety do vesmíru, tak se svěřím s tím co mi vrtá hlavou:
Viděl jsem film (a předtím jsem si stáhnul knížku, našel jsem jen slovenský překlad, ale to mi tak nevadilo) Marťan.
Ta expedice dýchala atmosféru o normálním tlaku, tj. část kyslíku a zbytek další plyny (a to taky způsobili poškození HABu - že opakovaným odtlakováním a natlakováním přechodové komory se namáhala stěna). Na Apollu se používala čistě kyslíková atmosféra o tlaku asi 0,2 atmosféry (to že první Apollo shořelo při zkouškách, nebylo způsobeno kyslíkovou atmosférou, ale špatně zvolenými podmínkami zkoušky). Tak mne napadlo, až tak to detailně nesleduji, jestli při cestě na Mars by nebylo lepší použít taky kyslíkovou atmosféru, mj. proto, že 0,2 at se těsní snáz než 1 at.

Na Mars se nepoletí, zatím neexistuje způsob, jak letadlo a lidi ochránit před radiací ze Slunce a taky před shořením při přistáváním.

Zase ty starý jednotky atmosféry! Používej bary nebo paskaly
Nevím, proč zrovna zvolili 0,2 barů, stačilo pouze 0,16 barů kyslíku. To je parciální tlak kyslíku ve vzduchu, co člověk vydechuje. A přitom i ten vydechovanej vzduch s 16% kyslíku stačí pro dýchání, viz umělý dýchání z plic do plic.
Máš pravdu, čím nižší tlak, tím slabší tlakovej obal a tím menší váha. LEM měl v podstatě potah z silnějšího alobalu a Duct Tape měli s sebou na případnou opravu díry.

Bar nebo Atmosféra...
Myslíš, že tě ty necelý dvě procenta zabijou???
Větší vliv má počasí.

Celeron píše:Zase ty starý jednotky atmosféry! Používej bary nebo paskaly
Nevím, proč zrovna zvolili 0,2 barů, stačilo pouze 0,16 barů kyslíku. To je parciální tlak kyslíku ve vzduchu, co člověk vydechuje. A přitom i ten vydechovanej vzduch s 16% kyslíku stačí pro dýchání, viz umělý dýchání z plic do plic.
Máš pravdu, čím nižší tlak, tím slabší tlakovej obal a tím menší váha. LEM měl v podstatě potah z silnějšího alobalu a Duct Tape měli s sebou na případnou opravu díry.

Když už teda, tak DucK Tape (doslova "kačeří ev. kačení páska"), což ale akronym - duck je synonymum od "ponořovat se " nebo "potápět se" (asi právě spojitost s kačenama - ty se taky potápí) = ta páska je voděvzdorná. A palubní tlak v Apollu byl 220 až 250kPa jednoduše proto, že to odpovídá parciálnímu tlaku kyslíku v běžný atmosféře na úrovni moře (21% O2 + cca 78% N2 + 1% páry, CO2, argonu atd při tlaku cca 101 kPa dává PŘIBLIŽNĚ tu 1/5 baru částečnýho tlaku samotnýho kyslíku). Při tlaku nižším by se astronauti dřív unavili = pocit jako ve vyšší nadmořský vejšce.

A Apollo 1 shořelo TAKY kvůli při zkoušce použitý čistě kyslíkový atmosféře - šlo o poslední simulovaný odpočítávání včetně přechodu na autonomní zdroje a tlakování kabiny i nádrží, takže v kabině byl čistej O2 s tlakem normální okolní atmosféry PLUS právě těch cca 220kPa pro zajištění obvyklý letový diference. A protože se poklop kabiny otevíral DOVNITŘ (po zkušenostech s Grissomovou Mercury, kdy se poklop těsně po šplouchanci do moře otevřel a kabina se potopila do 4,5km hloubky změnili v NASA požadavek na směr otevírání) a ohněm uvnitř ještě tlak zvýšil sílu působící na dveře zevnitř, nepodařilo se kabinu otevřít včas potom, co záhadně upuštěnej a zapomenutej šroubovák (našli ho pod hranou poklopu mezi nejvíc ohořelýma kabelama) vyzkratoval kabely v prostředí s obsahem čistýho O2 a spoustou hořlavejch látek kolem místa zkratu ...

Duct versus Duck.
Jeden z těch názvů se používá u padělků a jeden je originál.
Jako Kapton versus Koptan.

O žádným "dattejpu" jsem nikdy v souvislosti s překladem "lepicí páska" neslyšel, ale "daktejp" je za Velkou Mlákou v oblasti utěsňování nebo připevňování poměrně rozšířenej pojem ...

šampo: na Mars se nepoletí, za mého života určitě ne, škoda...technicky je to snad proveditelné ale kdopak dneska vynaloží cca 100 mld. doláčů na výlet pro pár kamenů, nikdo, priority jsou jiné, soupeření dvou velmocí dávno skončilo. Tolik volný citát autora RNDr.Grygar, CSc.

EKKAR píše:O žádným "dattejpu" jsem nikdy v souvislosti s překladem "lepicí páska" neslyšel, ale "daktejp" je za Velkou Mlákou v oblasti utěsňování nebo připevňování poměrně rozšířenej pojem ...

Že jsi o tom neslyšel, neznamená, že to neexistuje.
https://en.wikipedia.org/wiki/Duct_tape

lesana87 píše:

EKKAR píše:O žádným "dattejpu" jsem nikdy v souvislosti s překladem "lepicí páska" neslyšel, ale "daktejp" je za Velkou Mlákou v oblasti utěsňování nebo připevňování poměrně rozšířenej pojem ...

Že jsi o tom neslyšel, neznamená, že to neexistuje.
https://en.wikipedia.org/wiki/Duct_tape

No jasně! Mám ti ji snad EKKARe vyfotit?

Jo a k tomu parciálnímu tlaku u hladiny moře, 250 kPa to je u kterýho moře? U mrtvýho ještě když bylo živý?