Výkon přenášený jádrem transformátoru
Moderátor: Moderátoři
- tomasjedno
- Příspěvky: 5634
- Registrován: 11 říj 2008, 02:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Vyšší teplota jádra je myslím každému u p....e, limitující je teplota laku na mědi.danhard píše:A čemu ta vyší teplota jádra vadí, až na zvýšení odporu mědi?
A to myslíš vážně, že se EI vinutí chladí na jádro přes minimálně 1mm izolace kostry? A v jádru ztráty nejsou ?
V jádru ztráty jsou, ale myslím že dominují ztráty v mědi. A že se to chladí přes tu izolaci, to myslím smrtelně vážně. Mimochodem, to trafo, co jsem tu postnul někdy v začátcích tohoto threadu, má teplotní pojistku pod primárem, tj. mezi primárem a jádrem, a od jádra je odizolovaná stejně jako od primáru. Asi by ji tam nedávali, kdyby se od vinutí nehřála
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Ne, tys to nenapsal vůbec:Kremik píše:Ekkar > Možná jsem to blbě napsal - průřez sloupku i sycení by bylo stejné.
...
O nějakým zachování průřezu ani zbla.Kremik předtím píše:...
Dvě EI trafa stejných parametrů, lišící se pouze jádrem. Jedno standardní rozměr, druhé "natažené" jako zářivková tlumivka. V čem se budou lišit?
Podobně toroid - jeden jádro jako prsten, druhý jako dlouhá trubka.
Budou ty "natažené" v něčem lepší?
Jinak trafa poskládaný z prstenců se dělaj - impulsní třeba do průmyslovejch bodovejch svářeček, vinutí je tvořený na primáru páskem izolovaným omotáním kaptonem a namotaným "á la toroid" na sloupec poskládanej z jednotlivejch kruhovejch segmentů a sekundárem je půlzávit Cu trubky, prostrčenej středem a kvůli chlazení zapojenej do kapalinovýho chladicího okruhu. Všecko je postahovaný armaturama jak řopík z druhý světový a stejně to při svařování dává akustický rány jak střelba z pistole (mechanický efekty magnetostrikce a dynamickýho působení elmag pole na vodiče) ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Máš divný přadstavy, běžně se používají dráty s polyuretanovou izolací s pracovní teplotou do 180°C a s teplotou přehřátí 230°C, které jsou ještě samopájitelné.tomasjedno píše: Vyšší teplota jádra je myslím každému u p....e, limitující je teplota laku na mědi.
Ale co vadí je, že odpor mědi a tím i ztráty stoupnou při ohřátí o 100°C asi o 40%.
Tepelná pojistka se dává pod spodní vrstvu primáru, protože je tam nejvyšší teplota, logicky protože se to tam přes izolační kostru nejhůř chladí
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
A jádro malých EI transformátoru hřeje slušně i naprázdno, protože je přasycováno až k 1,3T aby se snížily ztráty v mědi při zatížení.
V podstatě by ho měly mít stejně dlouhej - protože co nažene velký 1kVA jádro na rozměrech ve srovnání s malým 10VA jádrem, to se na tom velkým musí ubrat na počtu závitů na Volt ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
No já Ti nevím Ekkare,ale se průřez se jádra se zvyšuje s druhou mocninou,ale obvod nikoliv a výkon je dán druhou mocninou průřezu a výpočet závitu na volt se odvozuje od průřezu,takže rozhodně obvod nenarůstá stejně aek klesá počet závitů na volt. Na druhou stranu se zvyšujícím výkonem narůstá průměr použitého drátu,a tak s každým závitem se obvod zvyšuje rychleji. Já si myslím,že trafo s největším výkonem bude mít nejmenší délku drátu.
Aha otázka zněla jinak,takže si myslím,že Trafo 10W bude mít nejdelší primár.
Aha otázka zněla jinak,takže si myslím,že Trafo 10W bude mít nejdelší primár.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Z té známé rovnice
U₁ = 4,44·Bmax·f·Sfe·N₁ ;
se dá usoudit, že součin Sfe·N₁ je pro jinak stejné podmínky konstantní a rovný např.:
Sfe·N₁ = 230/4,44/1/50 = 1,036 [m²];
Když uvažujeme EI jádro s průřezem sloupku a·a, je střední délka závitu primáru z = 4·(a+a/2) = 6a = 6·√Sfe, když budou vinutí vedle sebe. A z toho se dostane délka primáru Lp:
Lp = N₁·z = 1,036/Sfe · 6·√Sfe = 6,216/√Sfe ; [m, m²]
No a když se považuje sa platné, že průřez jádra je úměrný odmocnině příkonu trafa, tak trafo a s příkonem Pa a trafo b s příkonem Pb mají nepřímý poměr délek primárních drátů
La/Lb = ⁴√(Pb/Pa) ; tedy čtvrté odmocnině poměru příkonů.
U₁ = 4,44·Bmax·f·Sfe·N₁ ;
se dá usoudit, že součin Sfe·N₁ je pro jinak stejné podmínky konstantní a rovný např.:
Sfe·N₁ = 230/4,44/1/50 = 1,036 [m²];
Když uvažujeme EI jádro s průřezem sloupku a·a, je střední délka závitu primáru z = 4·(a+a/2) = 6a = 6·√Sfe, když budou vinutí vedle sebe. A z toho se dostane délka primáru Lp:
Lp = N₁·z = 1,036/Sfe · 6·√Sfe = 6,216/√Sfe ; [m, m²]
No a když se považuje sa platné, že průřez jádra je úměrný odmocnině příkonu trafa, tak trafo a s příkonem Pa a trafo b s příkonem Pb mají nepřímý poměr délek primárních drátů
La/Lb = ⁴√(Pb/Pa) ; tedy čtvrté odmocnině poměru příkonů.
Je to dáno technickými optimalizacemi s ohledem na parametry a možnosti materiálů, frekvenci 50 Hz, provedení, ceny atd., tudíž je to v podstatě náhoda.pajosek2 píše:Čím je dáno,že výkon jádra tranformátoru se počítá průřez jádra na druhou?
OMG, na tohle večné téma je teoretická odpověď jednoduchá a už to tu bylo řečeno - teoreticky je maximální přenášený výkon trafa dán pouze možnostmi jeho ochlazování. Průřez jádra s nějakou limitací výkonu primárně nemá co do činění. (Pozor neplést s akumulační tlumivkou se dvěma vinutími, která se podobá trafu, ale pracuje jinak.)
Mám tu teď na stole tráfko 4,5VA 2x15V a to se neupeče, ani když je trvale ve zkratu.
Nic Ti nebrání, dát ten transformátor do olejové lázně a chladit a chladit, ale stejně z něj nedostaneš víc, než maximální výkon daný vnitřním odporem.
Tak tady laskavě nepleťte pojmy a dojmy![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
Nic Ti nebrání, dát ten transformátor do olejové lázně a chladit a chladit, ale stejně z něj nedostaneš víc, než maximální výkon daný vnitřním odporem.
Tak tady laskavě nepleťte pojmy a dojmy
![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
Naposledy upravil(a) danhard dne 22 úno 2019, 19:52, celkem upraveno 1 x.
V podstatě všechny transformátory pracují na vyšší účinnosti zdroje, než 50%, ale u malých pod 5VA jsi už blízko.
https://www.gme.cz/ei-transformator-do- ... 1-0144-2x9
https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.610-854.1.pdf
Takže nemíchat maximální přenášený výkon a jmenovitý výkon pro nějaké oteplení.
https://www.gme.cz/ei-transformator-do- ... 1-0144-2x9
https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.610-854.1.pdf
Takže nemíchat maximální přenášený výkon a jmenovitý výkon pro nějaké oteplení.