[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ekkar > Možná jsem to blbě napsal - průřez sloupku i sycení by bylo stejné.
microlan > To těžko. Zářivkové tlumivky se snad vyrábí především s ohledem na cenu. Navíc v čelech běžných traf je polovina drátu.

danhard píše:A čemu ta vyší teplota jádra vadí, až na zvýšení odporu mědi?
A to myslíš vážně, že se EI vinutí chladí na jádro přes minimálně 1mm izolace kostry? A v jádru ztráty nejsou ?

Vyšší teplota jádra je myslím každému u p....e, limitující je teplota laku na mědi.

V jádru ztráty jsou, ale myslím že dominují ztráty v mědi. A že se to chladí přes tu izolaci, to myslím smrtelně vážně. Mimochodem, to trafo, co jsem tu postnul někdy v začátcích tohoto threadu, má teplotní pojistku pod primárem, tj. mezi primárem a jádrem, a od jádra je odizolovaná stejně jako od primáru. Asi by ji tam nedávali, kdyby se od vinutí nehřála

Zářivkové tlumivky

Se vyrábí s ohledem na jejich umístění ve svítidle poněkud podlouhlém

//Co se týká tepelného odporu kostry tak je srovnatelný se slídovou podložkou pro polovodiče, ta je sice 20x tenčí, ale taky má 20x menší plochu než nějaký 100 VA EI sloupek.

Kremik píše:Ekkar > Možná jsem to blbě napsal - průřez sloupku i sycení by bylo stejné.
...

Ne, tys to nenapsal vůbec:

Kremik předtím píše:...
Dvě EI trafa stejných parametrů, lišící se pouze jádrem. Jedno standardní rozměr, druhé "natažené" jako zářivková tlumivka. V čem se budou lišit?
Podobně toroid - jeden jádro jako prsten, druhý jako dlouhá trubka.
Budou ty "natažené" v něčem lepší?

O nějakým zachování průřezu ani zbla.

Jinak trafa poskládaný z prstenců se dělaj - impulsní třeba do průmyslovejch bodovejch svářeček, vinutí je tvořený na primáru páskem izolovaným omotáním kaptonem a namotaným "á la toroid" na sloupec poskládanej z jednotlivejch kruhovejch segmentů a sekundárem je půlzávit Cu trubky, prostrčenej středem a kvůli chlazení zapojenej do kapalinovýho chladicího okruhu. Všecko je postahovaný armaturama jak řopík z druhý světový a stejně to při svařování dává akustický rány jak střelba z pistole (mechanický efekty magnetostrikce a dynamickýho působení elmag pole na vodiče) ...

tomasjedno píše: Vyšší teplota jádra je myslím každému u p....e, limitující je teplota laku na mědi.

Máš divný přadstavy, běžně se používají dráty s polyuretanovou izolací s pracovní teplotou do 180°C a s teplotou přehřátí 230°C, které jsou ještě samopájitelné.
Ale co vadí je, že odpor mědi a tím i ztráty stoupnou při ohřátí o 100°C asi o 40%.
Tepelná pojistka se dává pod spodní vrstvu primáru, protože je tam nejvyšší teplota, logicky protože se to tam přes izolační kostru nejhůř chladí
A jádro malých EI transformátoru hřeje slušně i naprázdno, protože je přasycováno až k 1,3T aby se snížily ztráty v mědi při zatížení.

Kontrolní otázka:
Při stejném materiálu jádra, které trafo bude mít nejdelší primár 230V/50Hz ?
a) 10VA
b) 100VA
c) 1000VA

V podstatě by ho měly mít stejně dlouhej - protože co nažene velký 1kVA jádro na rozměrech ve srovnání s malým 10VA jádrem, to se na tom velkým musí ubrat na počtu závitů na Volt ...

No já Ti nevím Ekkare,ale se průřez se jádra se zvyšuje s druhou mocninou,ale obvod nikoliv a výkon je dán druhou mocninou průřezu a výpočet závitu na volt se odvozuje od průřezu,takže rozhodně obvod nenarůstá stejně aek klesá počet závitů na volt. Na druhou stranu se zvyšujícím výkonem narůstá průměr použitého drátu,a tak s každým závitem se obvod zvyšuje rychleji. Já si myslím,že trafo s největším výkonem bude mít nejmenší délku drátu.

Aha otázka zněla jinak,takže si myslím,že Trafo 10W bude mít nejdelší primár.

Z té známé rovnice

U₁ = 4,44·Bmax·f·Sfe·N₁ ;

se dá usoudit, že součin Sfe·N₁ je pro jinak stejné podmínky konstantní a rovný např.:

Sfe·N₁ = 230/4,44/1/50 = 1,036 [m²];

Když uvažujeme EI jádro s průřezem sloupku a·a, je střední délka závitu primáru z = 4·(a+a/2) = 6a = 6·√Sfe, když budou vinutí vedle sebe. A z toho se dostane délka primáru Lp:

Lp = N₁·z = 1,036/Sfe · 6·√Sfe = 6,216/√Sfe ; [m, m²]

No a když se považuje sa platné, že průřez jádra je úměrný odmocnině příkonu trafa, tak trafo a s příkonem Pa a trafo b s příkonem Pb mají nepřímý poměr délek primárních drátů

La/Lb = ⁴√(Pb/Pa) ; tedy čtvrté odmocnině poměru příkonů.

pajosek2 píše:Čím je dáno,že výkon jádra tranformátoru se počítá průřez jádra na druhou?

Je to dáno technickými optimalizacemi s ohledem na parametry a možnosti materiálů, frekvenci 50 Hz, provedení, ceny atd., tudíž je to v podstatě náhoda.

OMG, na tohle večné téma je teoretická odpověď jednoduchá a už to tu bylo řečeno - teoreticky je maximální přenášený výkon trafa dán pouze možnostmi jeho ochlazování. Průřez jádra s nějakou limitací výkonu primárně nemá co do činění. (Pozor neplést s akumulační tlumivkou se dvěma vinutími, která se podobá trafu, ale pracuje jinak.)

mtajovsky píše: OMG, na tohle večné téma je teoretická odpověď jednoduchá a už to tu bylo řečeno - teoreticky je maximální přenášený výkon trafa dán pouze možnostmi jeho ochlazování.

Nikoliv, maximální výkon je limitovaný vnitřním odporem trafa.

Já myslím, že všichni rozumí. Ano maximální výkon je dán vnitřním odporem, ale ten je krátkodobý, než se trafo upeče, trvalý maximální výkon je dán schopností odvést ztrátové teplo

Mám tu teď na stole tráfko 4,5VA 2x15V a to se neupeče, ani když je trvale ve zkratu.
Nic Ti nebrání, dát ten transformátor do olejové lázně a chladit a chladit, ale stejně z něj nedostaneš víc, než maximální výkon daný vnitřním odporem.
Tak tady laskavě nepleťte pojmy a dojmy

Ok, vnitřní odpor beru. Otázka je, jestli se u konkrétního trafa narazí dřív na limit vnitříního odporu nebo ochlazování.

V podstatě všechny transformátory pracují na vyšší účinnosti zdroje, než 50%, ale u malých pod 5VA jsi už blízko.
https://www.gme.cz/ei-transformator-do- ... 1-0144-2x9
https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.610-854.1.pdf
Takže nemíchat maximální přenášený výkon a jmenovitý výkon pro nějaké oteplení.