Hlavně z tohoto důvodu začala Tesla Liberec v r.1986 vyrábět zásuvky Jack 6,3 stereo v provedení z červeného, později černého plastu - aby se daly případně použít i na výstupy a vidlice jacku výstup nezkratovaly.
Ty zásuvky byly /jsou/ vynikající, stříbřené, měly i hezkou matici a byly používané pouze Vráblemi. Jsou v AZK221, AZK240, AZL080, AZL082, AYZ070 a pár dalších.
Dolní kovový typ z obrázku, se používal pouze na vstupy nástrojovky, nikdy ne na výkon.
Do určité doby /tuším do r. 1970-75, staré 3p krémové a šedé vidlice to ještě tak mají/ byl dokonce kolík č. 2 skoro neznatelně, ale měřitelně asi o půl milimetru delší, než zbylé dva.
Ono když připojujete třeba třicet metrů asymetrického káblu, co má ještě volný konec a do 3mV/1MΩ vstupu, co je už zesílený, tak je to zpravidla /při blbém úhlu zasouvání - sorry
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
/ rána jako prase.
Je proto výhodnější, pokud se kolík č.2 připojí do dutinky jako první a tak nás to učil i jeden šikula ve škole - zasouvat do neutopené DIN zásuvky vidlici mírně šikmo vzhůru.
Že jsou dvojky u starších DIN konektorů o fous delší, jsem zjistil v podstatě náhodou, když jsem si nechával opískovat a pak pomědit a pozlatit kolíky na jednom ze starších, plně rozebíracích typů.
Měly to tak zcela určitě ještě i ty hodně známé, celoplastové šedé se šroubkem M2 a pak také ty šedé/bílé typy, co se skládaly z celistvé niklované trubky, do které se zasouval výlisek s kolíky a s přinýtovaným záchytem, navlékl se příčně vroubkovaný kryt a celek se zajistil také zapuštěným šroubkem M2.
Jeden z nejstarších typů DIN konektorů na našem území je na obrázku.
Předcházel mu ještě celokovový, tříkolíkový typ ze dvou půlek lisovaného poniklovaného plechu, které drželo pohromadě asi 10 závitů niklovaného pružinového drátu s průměrem asi 0,8mm. Byly osazované na kabelech mikrofonů k prvním Sonetům. Myslím, že to nebyl tak úplně náš výrobek, ale nějaká licence či dovoz - nicméně to prodávala Tesla k prvním tříkolíkovým zásuvkám, jaké jsou např. na AZK201.