[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

A to jich nejde složit víc vedle sebe?

Jde, už to tak mám, ale chybí mě 2 kousky, které nemůžu sehnat. Vzhledem k tomu, že dřevoCNC mám zdarma a slévárnu taky, tak to udělám, tak jak jsem psal.

Danhard, příště na víkend něco jednoduššího...

microlan píše: Danhard, příště na víkend něco jednoduššího...

To jste mě hoši zklamali
Je to tak blbě ve všech transiwattech, někde víc, někde míň.
Způsobuje to někdy "pumpování" reproduktorem a to ještě záleží na jeho impedanci.
A stačí to jen trochu upravit, aby to bylo návrhářsky košer

To máš ťažké. Sú tam číselné hodnoty bez rozmerov, ktoré tam môžu byť aj nemusia... Sú to alternatívy so spätnou väzbou a bez nej?

Nevím jak to myslíš, vždy je to konkrétní zapojení s konkrétními součástkami a zátěží.
Nebo nerozumíš doprovodnému textu ?

Přehledem jsou to zesilovače TW40, TW120, TW140, AuRa Z1, AuRa Z7
Sinclair by to mohl doplnit, jestli je zapojení vstupu někde jinak

Ten zatracenej sinclair od počátku píše, že se dělá výhradně na reálném přístroji, s reálnou deskou i uspořádáním na ní.
S ohledem na stáří těch aparátů a jejich jistou historickou hodnotu nelze ani příliš vybočit ze skupin původně použitých součástek, pouze optimalizovat jejich hodnoty.
Případně u dotyčného typu/tvaru součástky si lze z většího množství vybrat tu, která má do dané konfigurace nejvhodnější parametry.
Tak si vem třeba reálný TW140S a dej se do práce.
Kritizovat Jandu a plkat umí kdekdo, vzít do ruky páječku, měřáky a pracovat s reálným materiálem jen ti nejlepší.
Budu rád, když se zase zařadíš k těm druhým

Možná ze sebe udělám blbce, ale mě je to jedno. Bordel v tom zapojení dělá asi výstupní oddělovací kondenzátor, jeho impedance na nízkých frekvencích už není malá.... ZV je zavedená až za ním.

Ondrášku, to je právě dobře, že je smyčka celkové zv vyvedena až za ním.

Téma je síce venovaná nožičkám, alo vlastne čo s nimi? Od noty H nahoru píšeme nožičky dole a to je pre nás asi to hlavné.
Chcel som ešte spomenúť zapojenie HiFi zosilňovača Heathkit AA14, 2x20W, z roku 1967. Použili tam výkonový stupeň, ktorý je modifikáciou
zapojenia z vyššie uvedeného materiálu RCA, resp. Transiwattu 40. Rozdiel je hlavne v zjednodušení budiaceho stupňa. Budiaci tranzistor 2N3053 je niečo ako KF506 a RCA 1N3754 je normálna kremíková dióda. Na obrázku je koncový stupeň, celá schéma je na:
https://xeon-sk.rajce.idnes.cz/Delicia/ ... lifier.jpg
Rád by som požiadal skúsených, či by k tejto úprave nenapísali pár slov komentára.
Ako zaujímavosť som si všimol, že pred uvedením AA14 (a aj potom) mal Heathkit v ponuke luxusnejší zosilňovač AA22, 2x40W, u ktorého použili
výkonové stupne s budiacim transformátorom a dvomi výkonovými tranzistormi, podobne ako Transiwatty 100G, 50S a 200S. Schéma AA22 nie je bežne dostupná, preto by som rád poprosil tých, čo majú registráciu na radiomuseum.org o jej stiahnutie.
P.S.: Ešte by som doplnil, že tranzistor 2N2148 na pozícii Q15 je germániový.

sinclair píše: Jedno napájení a kapacitní vazbu na zátěž tak do 80-100W, všechno nad to je už o hovně.

S tím souhlasím, to je projev konstrukčního zoufalství

Nestačila by AA-21 ?
https://www.vintage-radio.info/heathkit/
http://www.smcelectronics.com/DOWNLOADS ... ATALOG.pdf

Já nikdy netvrdil, že je kýbl na výstupu nějaká výhra, kór mimo smyčku, jako to bylo u nás celá 60. až 70. léta.
Ve smyčce to až taková katastrofa není.
Ty Heathkity jsou dobrá klasika Lampáče ala Williamson uměli udělat myslím líp.
Konstrukční zoufalství je ten AA-21, no tfujtajbl. Nemyslím to železo, ale ten 4Ω výstup..

ta AA-22 není o moc lepší . . .

Ďakujem moc krát za schémy. Koncové tranzistory 2N2147, resp 2N2148 sú Germániové s Uceo asi 50V, Icm 2A a Pc 12W niečo ako 4NU73, 0C26 má malé Uceo.

Díváme se na faktickou prehistorii tranzistorů ve spotřebce. Konec 50.let v USA.
TEHDY bylo toto ověřené a asi i spolehlivé řešení - když ho použili v opravdu hromadně vyráběné věci. Jako alternativu ale stejná firma dělala i tehdy kvalitnější elektronkový stroj, možná taky pro konzervativce.
Třebaže tehdy ještě s elektronkami šlo dosahovat lepších parametrů, bylo pokrokovější už použít tranzistory, i když se ještě elektronkám nemohly plně vyrovnat. V případě Ge určitě.
U nás jely elektronky ve spotřebce sakra déle, z čisté ekonomické nutnosti.
U nás je takový, dodnes hrající svědek konzervatismu asi AUJ635.
U výkonových tranzistorů ve spotřebce jsme železo v bázích výkoňáků nikdy neměli. Díky Rožnovu a perfektním komplementárním řadám 101-104NU71/0C72-77 a GC507-509.
Všecky fabriky u nás byly ještě na začátku 70.let zařízené na lampy a stolní přijímače i televizory vycházely s kombi-novalem výrobně pořád levněji, než s dosud úplně neprověřenými a nerozšířenými tranzistory. Větší investiční celky totéž.
Asi nenajdeme žádný tuzemský sériový výrobek, ve kterém by třeba byly použité první výkoňáky 0C16, nebo úplně první 1NU40-3NU40 a 70. Kdo by to taky riskoval, že. Ale asi to bylo dobře, nebyly zkušenosti.
Na druhou stranu, z RVHP a socialistických států jsme byli suverénně první a myslím dlouho i nejlepší. Tedy co se samostatné výroby i aplikace polovodičů týká. Poláci zvolili cestu licencí stejně, jako Maďaři a Rumuni - nedá se paušálně říct, že by to bylo vyloženě špatně. Vlastní kompletní zázemí pro polovodiče jsme měli vlastně jenom my a NDR.
O Rusech si netroufám spekulovat, tam je to vyloženě neprůhledné snad dodneška..

Nedá mi aby som sa skúsenejších neopýtal aj na toto zapojenie.
Tu dokonca použil konštruktér len 4 tranzistory.