Výkon přenášený jádrem transformátoru
Moderátor: Moderátoři
To platí snad u každého zdroje,že nejvyšší výkon z něj dostanu,když se impedance zátěže rovná impedanci zdroje. Proto se antény a celé vedení přizpůsobovalo je to stejný případ. Teď jde o to,že nejde jen o vnitřní odpor ,ale snad o odpor celé soustavy. Primár-ztráty na mag.poli-sekundár. Nejvhodnější si myslím je si trafo změřit nakreslit VA charakteristiku a uprostřed mám nejvhodnější podmínky. Nebo se pletu?
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
No a když si to takhle pěkně změříš, tak zjistíš, že sekundár se chová jako zdroj napětí naprázdno s víceméně linearním vnitřním odporem a pro 50Hz zanedbatelnou indukčností.
Zatěžuj to odporem !
Ve vnitřním odporu je samozřejmě transformovaný i odpor primáru, není to jen dc odpor sekundáru, ale proti němu je cca 2x větší, pro jediný sekundár.
Napětí naprázdno a vnitřní odpor jsou mnohem důležitější parametry pro výpočet usměrňovače, než jen jmenovité výstupní napětí a výkon.
Zatěžuj to odporem !
Ve vnitřním odporu je samozřejmě transformovaný i odpor primáru, není to jen dc odpor sekundáru, ale proti němu je cca 2x větší, pro jediný sekundár.
Napětí naprázdno a vnitřní odpor jsou mnohem důležitější parametry pro výpočet usměrňovače, než jen jmenovité výstupní napětí a výkon.
Nepoměr mezi obvodem vinutí a průřezem je snad na první pohled patrný.
2x větší rozměr jádra, 2x delší obvod závitu, 4x větší plocha jádra, 1/4 závitů, výsledek větší jádro má poloviční délku primáru při poměru výkonů 1:16.
Stejně jasný je nepoměr mezi objemem a ochlazovací plochou jádra.
Pokud by byly měrné ztráty stejné, tak se velké jádro hůř chladí.
Z toho důvodu se u velkých jader sycení snižuje a tím i ztráty v železe, naopak malé transformátory se mírně přesycují, aby se snížila délka vinutí a tím i ztráty v mědi.
2x větší rozměr jádra, 2x delší obvod závitu, 4x větší plocha jádra, 1/4 závitů, výsledek větší jádro má poloviční délku primáru při poměru výkonů 1:16.
Stejně jasný je nepoměr mezi objemem a ochlazovací plochou jádra.
Pokud by byly měrné ztráty stejné, tak se velké jádro hůř chladí.
Z toho důvodu se u velkých jader sycení snižuje a tím i ztráty v železe, naopak malé transformátory se mírně přesycují, aby se snížila délka vinutí a tím i ztráty v mědi.