[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

lubos1961 píše: Celkový odpor měřidla s odporem jsem naměřil 2,51kΩ. Samotný předřadný odpor měl hodnotu 1,62 kΩ a měřidlo 0,89Ω.

Chýba ti tam ,, k ,,

Ano, je to tak.

Sendyx píše:
Těch 180uA je dost mimo, stářím obvykle citlivost měřidel nestoupá...

Taky mě to vcelku překvapilo. V měřiči při kontrole tlačítka siťového napájení ručka ukazuje přesně kam má a při měření lamp spíš vše na dolní hranici vyhrazeného pole, takže provozně nic podezřelého.
Zatím budu ještě dále zkoumat.

RE:
Digitální měřidla mi ukazují přesně, ale mechanický otevřený měřič opřený o zmagnetované kleště už tolik ne. Takže záhada vyřešenaa, opravdu základní citlivost měřáku pro plnou výchylku s vloženám odporem je přesně 0,2mA, 0,5V a 2,5KΩ.
Další postřehy v pokračování.

Taky jsem řešil nepřesné měření anodového proudu a strmosti. Nakonec to byly dva, přetížením poškozené bočníky. Přesné, vinuté odpory, označené v řadě R20-R25. Po náhradě (seskládáním z odporů na předepsanou hodnotu), zkoušeč začal ukazovat správně.
Na EB byl zveřejněn i návod na kontrolu přístroje, včetně kontrolních karet. Pomohlo mi to...

Zdravím.
Po prozkoumání, přepočítání a prověření nastavení jsem dospěl k postupu jednoduchého ověření si přesnosti proudových nastavení u BM 215.

Nejčastěji poškozenou částí zabraňující přesné vyhodnocení výsledků v měření je v poškozeném proudovém bočníku. Pro rychlé prověření stavu celého proudového bočníku bez rozdělání přístroje lze pro základní ověření využít jednu z externích napěťových odboček, nejčastěji 15V a + pól při vypnutém přístroji ho použít jako externí voltmetr. Princip měřění spočívá v zapojení samotného měřidla které má opravdu základní citlivost 0,2mA a 0,5V, což vychází na odpor 2,5k a k tomuto měřidle je zapojen paralelně bočník sestavený z odporů R20 až R25. Nyní má již tento celek citlivost 0,375mA a 0,5V. Toto je základní citlivost měřidla s bočníkem. Přes seriově zapojený odpor 38,7k (15V) a eventuální přerušené větvi bočníku (R20 až R25) bude voltmetr ukazovat plnou výchylku již při vstupním napětí 8,25V.
Takto rychle odhalíme přerušený některý z vinutých odporových bočníků. Problém ale může být, když některý z odporů proudovější větve je připečený a vykazuje zmenšený odpor, ale ne přerušený, nebo po neodborné výměně zaměněn za odlišný (i můj případ). Tady již při voltmetrovém měření budeme v toleranci.
Pokud si chcete ověřit přesnost průběhu nastavení celé proudové větve zapojte nyní měřící šňůry (opět při vypnutém přístroji ze sítě) jeden na + pól a druhý na A1, měřič je nyní jako externí ampérmetr. Přepínač P1 navolte na pozici Vakuum, Ia nebo S. Zasouvací kolíček vložte do požadovaného proudového měření (Ia) 1,5 - 500mA a v sérii se zapojeným kontrolním proudovým měřičem a pomocí laboratorního zdroje lze ověřit přesnost nastavení pro jednotlivé proudové sekce. Pozor každá tato sekce při měření stejnosměrným proudem pro plnou výchylku měřidla musí vždy přesně vykazovat čtvrtinový proud od námi zvoleného. To znamená pro proud 1,5mA je to právě tá základní 0,375mA, 0,5V a pro 500mA je 125mA a úbytek napětí bude již 1,07V.
Pro přehled jsem přidal doplňující schéma.

Další možností je kontrola napětí na g1

Zde již máme měřící přístroj v síti a zapnutý.
Externí měřící voltmetr propojíme na pól 4 nebo K a druhý na pól 3. Přepínač P1 přepnut do Ia. Měli bychom naměřit -48V. Po přepnutí přepínače P1 na S, by mělo by být napětí o jeden volt vyšší, tedy -49V. Do odporové větve se vřadí odpor R9 a to je také celkové napětí které má být na kondenzátoru C1. Pokud není při správně zvoleném vstupním napětí sítě na tomto kondenzátoru toto napětí, mělo by se dokorigovat odporem Ra (většinou z kombinací R40,41,1,2). Je to taková protiváha celému odporovému řetězci R3 až R9, která odebírá 0,75mA. Pokud není vyžadována podmínka autentičnosti můžeme zmenšením odporu a přidáním paralelně ke kondenzátoru C1 zenerové diody, (nebo kombinací diod) a také usměrňovací elektronka může být nahrazena křemíkovou diodou. Poté již nebude toto napětí kopírovat rozdíly vstupního síťového napětí.
Pokud je na C1 49V, bude také poté dělič z odporů R3 až R9 již přesně odpovídat jednotlivým odbočkám daného napětí. Ověřit to lze připojením externího měřícího voltmetru jeden na pól 4 nebo K a druhý na pól G1. Při přepnutém P1 na Ia a zasunutím kolíčku do jednotlivých napěťových sekcí G1 bude odpovídat napětí G1 dané pozici kolíčku. Při přepnutí P1 na S se toto napětí zvýší vždy o -1V.
Součásti napájení G1 je ještě odpor R10 a C3, která se zapojuje do řetězce po přepnutí P1 do polohy Vakuum.
Opět přikládám zjednodušené schéma.

Zdravím Vás! Mám v poptávkách opravu BM215A ale mještě jsem to nevzdal a zkusím se sem přilepit na chvilku. Po zapnutí mého BM215A se bez kolíků vychýlí ručička měřidla do červeného což je podle návodu zprávně. Zkoušel jsem tedy měřit EL34, EF86, ECC85. Zkraty bez problémů ale když zapnu přepínač na Ia tak nic a ani na vakuum také nic. Ani se nehne. Prosím, jaké napětí bych měl naměřit na anodách té 6Z31 a proti kterému bodu bych to měl měřit?

Podle projevů bych zkusil nejprve zkontrolovat pojistku anodoveho okruhu. Případně ještě tepelné pojistky na trafech. Jinak obvykle to dělá vadná 6Z31, bez ní nemá elektronka předpětí...

Díky za odpověď! 6Z31 jsem vyzkoušel tři, z toho dvě nové. Na tom krabicáku 8uF C1 jsem pokaždé naměřil 49V. Pojistky jsou všechny OK.
Kontrolka svítí a žhavicí napětí to ukazuje v pořádku.

Krabičáky mívají svody až zkraty, stejně tak všechny hovňáky.

... a potize se shnilymi temi presnymi vinutymi resistory.

Zkoušel jsem ho měřit odpojený multimetrem a naměřil jsem 7,9uF ale pod napětím se může samozřejmě chovat jinak. Zkusím tedy sehnat svitek MKP třeba a vyměnit. Hovňáky tam nemám.

Ty vinuté odpory, tam jsem naměřil jiné hodnoty než jsou ve schématu ale ručka měřidla by se alespoň měla pohnout. Zkusím je také ještě odpojit a proměřit odpojené.

Dobrý nápad, vadné bočniky jsou také častá závada. Bez nich to taky neměří.

Me se rucicka taky nehybala nejak si to vybavuju.
Jeden ten resistor se zakerne ukryval primo v MP, musel bych se podivat do poznamek.