Stavba transiwattu - prosím o radu.
Moderátor: Moderátoři
Nakreslil jsem situaci, o které jde řeč. Aby to tak hloupě mohlo fungovat, tak jsem nejprve musel odstranit zpětnou vazbu. Teď je na budiči nějakých 400 mV, který nedokážou otevřít ty přechody trandů a jediný co jde do výstupu je přenos přes botstrap, který ale není 50mW ale pouhých 20 µW
//Diody jsem tam nechal, jen abych našel bod, kdy jsou skutečně zavřené
//Diody jsem tam nechal, jen abych našel bod, kdy jsou skutečně zavřené
Jak vidím, rozběhla se velmi dobrá, argumenty doslova vystlaná diskuse, jako ostatně okolo TW a pana Jandy vždycky.
Doufám jenom, že to ZASE nesklouzne k napadání a urážkám kohokoli, jak bývalo v minulosti v podobných diskusích obvyklé.
Tak odkud přesně se na výstupní konektor dostane těch 50, nebo třeba jen 40mW/4Ω, které v tiché místnosti bohatě stačí k podkresovému poslechu?
Doufám jenom, že to ZASE nesklouzne k napadání a urážkám kohokoli, jak bývalo v minulosti v podobných diskusích obvyklé.
Tak odkud přesně se na výstupní konektor dostane těch 50, nebo třeba jen 40mW/4Ω, které v tiché místnosti bohatě stačí k podkresovému poslechu?
Kdyby byly zavřené, nemohlo by být na výstupu 50mW. Zkus to přehodnotit.sinclair píše:Při sinusovém výstupním výkonu 50mW/4Ω jsou ještě koncové tranzistory zavřené.
Vyjádření pana Jandy je podle mne chybné. Horní tranzistor se může postarat pouze o nabití výstupního kondenzátoru (kladnou půlvlnu). Neumožňuje jeho vybíjení.
Aby bylo na výstupu 50mW sinusového výkonu, musí budič dodat vyšší a nesinusové budící napětí do bází koncových tranzistorů. O to se postarají obě záporné zpětné vazby.
Ale Milane, notak. Víš, co si myslím o těchhle simulacích.
Nakresli do něj prosím celý koncový zesilovač, se všemi reálnými hodnotami, zpětnými vazbami atd.
Jako model budiče použij BDY13 /neboť právě z něj KU601-602-KU611-612 vycházejí/ a jako koncové tranzistory třeba 2N3055/MJ2955. Nebo 2N3055/AD149 či cokoli podobného originálnímu osazení RCA.
Na pozici budiče by nemělo být nic pomalejšího, než 20MHz.
Jiří Janda myslím žádný simulátor neměl. Řekl bych spíš, že měl hodně podobné vybavení, co mám třeba já a hlavní nástroje "vývoje" byly páječka a DU10.
Neboť všecko, co ze Svazarmu vycházelo pro širokou amatérskou veřejnost, nikdy nepředpokládalo nějaké rozsáhlé nastavování či proměřování.
Většina "zákazníků" Elektroniky či HiFi Servisu byli lidi s půjčenou trafopájkou a možná taky půjčeným Avometem DU5.
Možná se ale pleteme, možná už tehdy byly ve Svazarmu díky přízni bolševika nějaký soupravy B&K či Tektronix, to nevíme.
A vývoj tedy probíhal pečlivěji, než si myslíme. Tak, aby to vždycky, komukoli a téměř s čímkoli chodilo na první šup.
A v případě chyby to buď nešlo vůbec, zkreslovalo, nebo maximálně vyrazilo pojistku, ale nikdy nic to neoddělalo. Mně samotnému se kdysi ve spěchu povedlo i přehodit koncové tranzistory mezi sebou...
To J. Masař:
Vyšší a nesinusové? Proč?
Ty koncové tranzistory v případě výkonu 50mW skutečně zavřené jsou, dokud se mezi jejich B-E neobjeví napětí, které je začne otvírat mezi C-E. A to se v případě tak malého výkonu neděje, vazba nevazba.
Když jsem nedávno vybíral KD3773 na shodné Ube při Ic=100mA, tak se na tento proud ty shodnější kusy otevřely až mezi 670-680mV ss napětí mezi B-E.
Pokud se o to tedy mají starat obě ZV, jak přesně tedy?
Vím, že jste dobrý obvodář, tak to prosím vidlákovi s trafopájkou polopaticky vysvětlete. Určitě to vysvětlení přivítají i ostatní.
Nakresli do něj prosím celý koncový zesilovač, se všemi reálnými hodnotami, zpětnými vazbami atd.
Jako model budiče použij BDY13 /neboť právě z něj KU601-602-KU611-612 vycházejí/ a jako koncové tranzistory třeba 2N3055/MJ2955. Nebo 2N3055/AD149 či cokoli podobného originálnímu osazení RCA.
Na pozici budiče by nemělo být nic pomalejšího, než 20MHz.
Jiří Janda myslím žádný simulátor neměl. Řekl bych spíš, že měl hodně podobné vybavení, co mám třeba já a hlavní nástroje "vývoje" byly páječka a DU10.
Neboť všecko, co ze Svazarmu vycházelo pro širokou amatérskou veřejnost, nikdy nepředpokládalo nějaké rozsáhlé nastavování či proměřování.
Většina "zákazníků" Elektroniky či HiFi Servisu byli lidi s půjčenou trafopájkou a možná taky půjčeným Avometem DU5.
Možná se ale pleteme, možná už tehdy byly ve Svazarmu díky přízni bolševika nějaký soupravy B&K či Tektronix, to nevíme.
A vývoj tedy probíhal pečlivěji, než si myslíme. Tak, aby to vždycky, komukoli a téměř s čímkoli chodilo na první šup.
A v případě chyby to buď nešlo vůbec, zkreslovalo, nebo maximálně vyrazilo pojistku, ale nikdy nic to neoddělalo. Mně samotnému se kdysi ve spěchu povedlo i přehodit koncové tranzistory mezi sebou...
To J. Masař:
Vyšší a nesinusové? Proč?
Ty koncové tranzistory v případě výkonu 50mW skutečně zavřené jsou, dokud se mezi jejich B-E neobjeví napětí, které je začne otvírat mezi C-E. A to se v případě tak malého výkonu neděje, vazba nevazba.
Když jsem nedávno vybíral KD3773 na shodné Ube při Ic=100mA, tak se na tento proud ty shodnější kusy otevřely až mezi 670-680mV ss napětí mezi B-E.
Pokud se o to tedy mají starat obě ZV, jak přesně tedy?
Vím, že jste dobrý obvodář, tak to prosím vidlákovi s trafopájkou polopaticky vysvětlete. Určitě to vysvětlení přivítají i ostatní.
Stále tu tvrdíš nemožné. Opakuji: Kdyby byly tranzistory zavřené, nemohlo by se dostat na výstup (na jejich emitory) napětí 0,44Vef. Nemělo by kudy. Takže ten tvůj předpoklad je chybný.sinclair píše:Ty koncové tranzistory v případě výkonu 50mW skutečně zavřené jsou, dokud se mezi jejich B-E neobjeví napětí, které je začne otvírat mezi C-E...
To, co jsem napsal výše, dokazuje následující simulace. Pro zjednodušení používá jako budič OZ. Je z ní jasně patrno, jak musí vypadat budící napětí na bázích koncových tranzistorů, aby na jejich emitorech bylo 50mW sinus.