K ochraně vláken elektronek pro sériové žhavení 100 mA
Moderátor: Moderátoři
Někde na webu se vyskytovalo video, nebo spíš několik, jak spolek milců starých barevných CRT televizorů řešil přezbrojení vyšeptalých obrazovek novým elektronovým systémem. U elektronek to musí být nepoměrně snadnější.Lojza1 píše:S přerušeným vláknem se už nedá nic dělat.
Mám někde dvoulampovku s nějakou ECC82+83, jeden systém vždy při zapnutí divoce zasvítí a pak se to za pár vteřin srovná, ale dosud se nestalo aby to elektronka odskákala.
Bohužel to u těch obrazovek probíhalo jako výměna celého kusu hrdla obrazovky vhodným náhradním dílem. Rozebírat ten systém by asi bylo tak problematické, že by se spíš vyplatilo udělat nový. Ono to pak musí obstát ve vakuu. Ale je to hypotetické, ani ty obrazovky už se takto neopravují a není to, pokud vím, protože by došly náhradní díly. Bylo to ekonomicky únosné, dokud poptávka přesahovala zájem několika nadšenců. Tam ostatně šlo o další využití drahé a méně opotřebované části obrazovky. Také jsem nějakou debatu viděl, ale tam se bavili, jestli by se nedaly sehnat nějaké díly zbylé po Retonu a nějak je použít svépomocí podomácku. Což by bylo obtížnější, než si asi představovali.
Vlákna pro větší proudy by asi mohla být trvanlivější i díky většímu průměru, když už se u nějakého typu nebo kusu nepovedlo zabránit tomu zasvícení. Problém při sériovém žhavení může být navíc asi i v kladné zpětné vazbě, kdy kousek vlákna s rostoucím příkonem a tím i teplotou a odporem na sebe může koncentrovat větší napětí, než u žhavení paralelního, při kterém navíc podle žhavícího napětí nejspíš připadá na úsek mezi kolíkem a katodou relativně větší podíl napětí vůči katodě a na to je to stavěné. Nevím, jen tak uvažuji. Tolik přepálených vláken jsem viděl jen u U elektronek a u tradičních přímožhavených usměrňovaček. Nebo přesněji několik, zatímco u ostatních žádné. Zas tak moc U elektronek mi rukama neprošlo.
Vlákna pro větší proudy by asi mohla být trvanlivější i díky většímu průměru, když už se u nějakého typu nebo kusu nepovedlo zabránit tomu zasvícení. Problém při sériovém žhavení může být navíc asi i v kladné zpětné vazbě, kdy kousek vlákna s rostoucím příkonem a tím i teplotou a odporem na sebe může koncentrovat větší napětí, než u žhavení paralelního, při kterém navíc podle žhavícího napětí nejspíš připadá na úsek mezi kolíkem a katodou relativně větší podíl napětí vůči katodě a na to je to stavěné. Nevím, jen tak uvažuji. Tolik přepálených vláken jsem viděl jen u U elektronek a u tradičních přímožhavených usměrňovaček. Nebo přesněji několik, zatímco u ostatních žádné. Zas tak moc U elektronek mi rukama neprošlo.
No, já nevím, ale co jsem postřehl je, že míra zatížení ovlivňuje emisní schopnost, tedy životnost. Např. ECH21 má obvykle slabou triodu, je více zatížená než heptoda. Podobně EL84 je v rádiích téměř nesmrtelná, zatímco v zesilovačích je životnost nižší.
Elektronkám nesvědčí plné anodové napětí, pokud se ještě nažhavuje katoda.
K přežhavování - elektronce roste výkon významně, nejsem si jist, zda se stejně snižuje životnost. Pověstné dlouhodobé přižhavování černobílých obrazovek potlačovalo zrcadlení u vyčerpaných katod. Je zase fakt, že televize neběžela na pozadí celý den jako dnes.
Co se týká zasvícení žhavicího vlákna jako žárovka u televizí neznamenalo požadavek na její okamžitou výměnu.
Ke změně zapojení, které narušuje originalitu. V tom případě se mi jeví bližší seriový regulátor s tranzistorem či doplňkový varistor, i ta žárovka má za studena malý odpor (napěťový náraz se zkrátí, ale stále tam je).
Dík za opravy a připomínky
Elektronkám nesvědčí plné anodové napětí, pokud se ještě nažhavuje katoda.
K přežhavování - elektronce roste výkon významně, nejsem si jist, zda se stejně snižuje životnost. Pověstné dlouhodobé přižhavování černobílých obrazovek potlačovalo zrcadlení u vyčerpaných katod. Je zase fakt, že televize neběžela na pozadí celý den jako dnes.
Co se týká zasvícení žhavicího vlákna jako žárovka u televizí neznamenalo požadavek na její okamžitou výměnu.
Ke změně zapojení, které narušuje originalitu. V tom případě se mi jeví bližší seriový regulátor s tranzistorem či doplňkový varistor, i ta žárovka má za studena malý odpor (napěťový náraz se zkrátí, ale stále tam je).
Dík za opravy a připomínky
rudolf02:
Ano.
Ta heptodová část, pokud se nemýlím, stárnula v závislosti na anodovém proudu, tedy na AVC, tedy nepřímo úměrně síle signálu. Tím neříkám, že při příjmu víceméně šumu by stárnula stejně jako triodová část. Nevím to. Možná je ta trioda z nějakého důvodu jinak dimenzovaná. Možná katodě v oscilátoru nevyhovují proudové špičky, kterými se protékající proud po rozkmitání realizuje. Nejsem odborníkem na kysličníkové katody, ale souhlasím, že životnost katody je nějak limitovaná elektrickým nábojem za dobu života prošlým jednotkou její plochy. Výkonový zesilovač katodu využije typicky s co největší proudovou hustotou, protože mj. plocha katody vyžaduje víceméně daný žhavící příkon. U nevýkonových stupňů hrají při návrhu elektronky a podmínek jejího provozu roli asi spíš jiné požadavky.
Napadá mě, že při vyšším anodovém napětí by se mohla anoda i při ještě malém katodovém proudu vyšší energií dopadajících elektronů odplyňovat, ale tak úplně se mi to nezdá. Nevím. V elektronkách dochází i k jevům, které znali spíš pamětníci, my je můžeme znovu objevovat a dumat nad nimi. Jak komplexně se elektronky chovají jsem pozoroval při regeneraci katod.
Přižhavováním katody se její stárnutí opravdu dost zrychluje, vyšší teplota prý urychluje sublimaci kovového barya.
Lépe je pokusit se katodu regenerovat elektrolýzou kysličníku barya a touto cestou zvýšením podílu kovového barya. Ale getr musí být ještě schopen dostatečně sorbovat uvolněný kyslík průběžně během elektrolýzy i po jejím skončení. Když už je hodně nasycený, roste v elektronce tlak plynného kyslíku v ustáleném stavu, vzniká modrosvit a zhoršují se elektrické vlastnosti. Zahřátý getr nejspíš nasákne kyslík z povrchu do větší hloubky a tím se ještě trochu obnoví jeho čerpací schopnost, ale samozřejmě přitom sklo nesmí prasknout, samo se odplyňovat nebo v sobě baryum dokonce rozpustit. Hodně může pomoct znovu indukčně rozžhavit zásobník barya a odpařit na sklo jeho případné zbytky. Většinou se tam ještě aspoň maličký zbyteček najde a vytvoří na prasátku nový aktivní povrch, který může modrosvit potlačit. To už ale beru jako poslední prodloužení životnosti elektronky, další pokus o regeneraci katody by už stav mohl nevratně zhoršit. Mimochodem, u osciloskopické obrazovky RFT z Aukra prasátko téměř chybělo a po řádném odpaření getru se mi velmi snadno povedlo mrtvou katodu zregenerovat do normálního stavu.
Takto si to představuji podle publikovaných informací a podle vlastních pokusů.
Mechanismus regenerace "odprsknutím" u obrazovek se vysvětluje odloupnutím vyčerpaného povlaku. Možné to je. Funguje většinou obojí a asi s trochu jinou perspektivou další životnosti. U mrtvé barevné obrazovky jsem se dopracoval k docela dobrému a asi trvanlivějšímu stavu katod trpělivou kombinací obou metod.
Pokud žhavicí vlákno v úseku mezi katodou a kolíkem zasvítí, což moc nesouvisí s opotřebením elektronky (pokud se opotřebení katody dožije), znamená to pouze riziko, že se v tom místě při tom opakovaném zasvícení dříve nebo později přepálí (přeruší). Když se přepálí, tak to požadavek na výměnu znamená okamžitě, jakmile má být zařízení znovu plně funkční.
Já jsem se proudový náraz, jakkoliv krátký, pokusil omezit uvedeným termistorem. Ale vysvětlil jsem, proč to nedoporučuji jednoznačně. Není to potřebné a má to své nevýhody. Když je díky žárovičkám s tenkými vlákny proudová špička dostatečně krátká, nevadí elektronkám (které, jak správně upozorňuje BOBOBO, ostatně většinou nějak přežily i bez ochrany a se žárovičkami je situace nesrovnatelně příznivější) a nevadí ani těm žárovičkám, které se v tu chvilku jen přiblíží teplotě vlákna, na kterou jsou navržené.
Ano.
Ta heptodová část, pokud se nemýlím, stárnula v závislosti na anodovém proudu, tedy na AVC, tedy nepřímo úměrně síle signálu. Tím neříkám, že při příjmu víceméně šumu by stárnula stejně jako triodová část. Nevím to. Možná je ta trioda z nějakého důvodu jinak dimenzovaná. Možná katodě v oscilátoru nevyhovují proudové špičky, kterými se protékající proud po rozkmitání realizuje. Nejsem odborníkem na kysličníkové katody, ale souhlasím, že životnost katody je nějak limitovaná elektrickým nábojem za dobu života prošlým jednotkou její plochy. Výkonový zesilovač katodu využije typicky s co největší proudovou hustotou, protože mj. plocha katody vyžaduje víceméně daný žhavící příkon. U nevýkonových stupňů hrají při návrhu elektronky a podmínek jejího provozu roli asi spíš jiné požadavky.
Napadá mě, že při vyšším anodovém napětí by se mohla anoda i při ještě malém katodovém proudu vyšší energií dopadajících elektronů odplyňovat, ale tak úplně se mi to nezdá. Nevím. V elektronkách dochází i k jevům, které znali spíš pamětníci, my je můžeme znovu objevovat a dumat nad nimi. Jak komplexně se elektronky chovají jsem pozoroval při regeneraci katod.
Přižhavováním katody se její stárnutí opravdu dost zrychluje, vyšší teplota prý urychluje sublimaci kovového barya.
Lépe je pokusit se katodu regenerovat elektrolýzou kysličníku barya a touto cestou zvýšením podílu kovového barya. Ale getr musí být ještě schopen dostatečně sorbovat uvolněný kyslík průběžně během elektrolýzy i po jejím skončení. Když už je hodně nasycený, roste v elektronce tlak plynného kyslíku v ustáleném stavu, vzniká modrosvit a zhoršují se elektrické vlastnosti. Zahřátý getr nejspíš nasákne kyslík z povrchu do větší hloubky a tím se ještě trochu obnoví jeho čerpací schopnost, ale samozřejmě přitom sklo nesmí prasknout, samo se odplyňovat nebo v sobě baryum dokonce rozpustit. Hodně může pomoct znovu indukčně rozžhavit zásobník barya a odpařit na sklo jeho případné zbytky. Většinou se tam ještě aspoň maličký zbyteček najde a vytvoří na prasátku nový aktivní povrch, který může modrosvit potlačit. To už ale beru jako poslední prodloužení životnosti elektronky, další pokus o regeneraci katody by už stav mohl nevratně zhoršit. Mimochodem, u osciloskopické obrazovky RFT z Aukra prasátko téměř chybělo a po řádném odpaření getru se mi velmi snadno povedlo mrtvou katodu zregenerovat do normálního stavu.
Takto si to představuji podle publikovaných informací a podle vlastních pokusů.
Mechanismus regenerace "odprsknutím" u obrazovek se vysvětluje odloupnutím vyčerpaného povlaku. Možné to je. Funguje většinou obojí a asi s trochu jinou perspektivou další životnosti. U mrtvé barevné obrazovky jsem se dopracoval k docela dobrému a asi trvanlivějšímu stavu katod trpělivou kombinací obou metod.
Pokud žhavicí vlákno v úseku mezi katodou a kolíkem zasvítí, což moc nesouvisí s opotřebením elektronky (pokud se opotřebení katody dožije), znamená to pouze riziko, že se v tom místě při tom opakovaném zasvícení dříve nebo později přepálí (přeruší). Když se přepálí, tak to požadavek na výměnu znamená okamžitě, jakmile má být zařízení znovu plně funkční.
Já jsem se proudový náraz, jakkoliv krátký, pokusil omezit uvedeným termistorem. Ale vysvětlil jsem, proč to nedoporučuji jednoznačně. Není to potřebné a má to své nevýhody. Když je díky žárovičkám s tenkými vlákny proudová špička dostatečně krátká, nevadí elektronkám (které, jak správně upozorňuje BOBOBO, ostatně většinou nějak přežily i bez ochrany a se žárovičkami je situace nesrovnatelně příznivější) a nevadí ani těm žárovičkám, které se v tu chvilku jen přiblíží teplotě vlákna, na kterou jsou navržené.
Ten vodik ma male molekuly a jako trpaslici se dostanou uplne vsude, takze casem z banky asi trochu utece ven a tim se muze zmenit i stabilizace...Lojza1 píše:K těm variátorům mě napadá, že pokud je to železo ve vodíkové atmosféře, je to něco jiného, než wolfram ve vakuu. Může to spolu časem nějak reagovat. Nevím.
Jinak ve svych Uckovych Teslach (nekolik Talismanu, Rytmus, Vltava, Accord, ...) jsem tohle neresil a nejak jsem si nevsiml nadmerne umrtnosti lamp. UY1N mam osazene vsude. U nekerych lamp (myslim UCH21) jsem si vsiml, ze se po zapnuti na par s docela intenzivne rozsviti kraj vlakna a pak pohasne (mozna nake zeslabene misto), ale ani ta mi pri obcasnem provozu jeste neodesla...
Ja doufam, ze jeste hodnekrat. Konec CRo na AM != konec AM globalne, ostatni staty dal vysilaji a to docela peckove vykony. Napr. na KV tu docela silne hraje Cina nakych 4kkm dalekoBOBOBO píše:A zvláště nyní , kdy skončilo vysílání na SV a DV , kolikrát ještě vůbec chceš zapnout toto radio do své smrti ?
