lineární zdroj 12V

Zpráva

Crifodo · #31 Příspěvek od **Crifodo** » 14 lis 2022, 10:18

Jak se tak koukám, tak věc jako trafo s optimalizační odbočkou 220/30/45.. v provedení do DPS asi prostě neexistuje, sice ty polotovary zalévaných koster obvykle mají tři prdele volných pinů, ale v hladové době a obrovských sériích s nedostatkem času to nikdo nenabízí. Takže fakt jen nějaký bastl s velkou rezervou a snížením primárního napětí, nebo nějaké kusové zakázkové trafo (tam by neměl být problém) nebo staré EI trafo z něčeho.
HF Tech: šlo mi o to, že tazatelem uváděné hodnoty při malé toleranci do plusu výstupního napětí se už dostávají mimo rezervu napětí před stabilizátorem.
PavelFF: přídavné "crowbary" typu nadpěťová ochrana s tyristorem asi můžou snížit spolehlivost napájení jako takového, ale neměly by zvýšit nebezpečí, že se citlivé měřicí zařízení poškodí nestabilizovaným napětím.

bc546 · #32 Příspěvek od **bc546** » 15 lis 2022, 06:20

Tak se dívám po tom vhodném trafu. Po přepočtu a úpravě návrhu na 12V/1000mA DC OUT mi z toho vychází jako vhodné 230V/1x12V AC 16 nebo 22VA. Jenže tyto nejsou od Myrra vůbec dostupné.

Jaké je úskalí použití dvojcestného usměrňovače a trafa se dvěma sekundárama?

Crifodo · #33 Příspěvek od **Crifodo** » 15 lis 2022, 06:52

bc546 píše: tyto nejsou od Myrra vůbec dostupné.

nech si namotat toroidní tráfko 245/12 do montážní misky, nebo i s odbočkou na 230, kdyby v budoucnu sundali přepětí na trafačce. když si vývody připravíš tak je můžeš zalít a bude to i do DPS.
https://www.jkeltra.cz/fotogalerie-traf/
bude to možná dražší, ale ten čas co to hledáš taky stojí peníze.

Sinuhet · #34 Příspěvek od **Sinuhet** » 15 lis 2022, 08:26

bc546 píše:Jaké je úskalí použití dvojcestného usměrňovače a trafa se dvěma sekundárama?

Tato otazka by zaujimala aj mna, ma toto riesenie nejake (ne)vyhody oproti graetzovmu mostiku? Teraz sa nebavme o cene za suciastky.

Crifodo · #35 Příspěvek od **Crifodo** » 15 lis 2022, 08:34

Když uvažujeme stejné jádro trafa/kostry, tak na stejné napětí se musí vejít dvě vinutí tenčím vodičem= vyšší vnitřní odpor, na druhou stranu úbytek je v každé půlvlně jen na jedné diodě, ne na dvou v sérii.
Jak je uvedeno výše, tenký drát ale (o trochu) zlepšuje využití plochy okénka pro vinutí, takže výsledek je horší o něco míň než o polovinu, podle toho co píše pan Hahn.

#36 Příspěvek od **EKKAR** » 15 lis 2022, 08:46

Dvojitej sekundár s vyvedeným středem a dvěma diodama má menší energetickou účinnost trafa ve vztahu k váze/objemu, než jednoduchej sekundár s Graetzem, protože výkon do výstupu odevzdává v každý půlvlně jen jedna polovička sekundárního vinutí, ta druhá, která má momentálně závěrně polarizovanou "svoji" diodu, v týhle době "statoruje" = žádnej proud jí neteče (když zanedbáme závěrnej proud diody). Trafo se míň hřeje, protože na stejnou ztrátovou energii za jednotku času má víc mědi i železa a větší povrch k ochlazování. Ušetří se i dvě diody, což dneska nic neznamená, ale v době, kdy se každej usměrňovač v pevný fázi vyvažoval málem zlatem, to už něco znamenalo. Dodneška platná výhoda ale je, že pokud se použije správný zapojení, jdou diody namontovat na společnej chladič i když mají neizolovaný pouzdro a v některejch případech se pak na stejnej chladič dá namontovat i výkonová spínací součástka (tyristor), která výstup z usměrňovače fázově reguluje.

#37 Příspěvek od **Bernard** » 15 lis 2022, 09:52

Poloviční počet kopečků jednocestně usměrněného proudu má asi 70% efektivní hodnoty dvoucestně usměrněného. Takže když bude průřez drátu u dvojitého vinutí poloviční, bude jeho odpor dvojnásobný a výkonová ztráta každé polovičky bude
2Rv*(0,7*I)² = Rv*I²;
stejná jako ztráta celého sekundáru s Graetzem. Takže celková ztráta sekundáru s vyvedeným středem bude dvojnásobná, a takové provedení bude hřát spíš víc než míň.

Sinuhet · #38 Příspěvek od **Sinuhet** » 15 lis 2022, 13:28

Dakujem za vycerpavajuce odpovede, asi jedina vyhoda bude ten spolocny chladic.

#39 Příspěvek od **EKKAR** » 15 lis 2022, 16:01

Bernard píše:.... Takže když bude průřez drátu u dvojitého vinutí poloviční, bude jeho odpor dvojnásobný a výkonová ztráta každé polovičky bude 2Rv*(0,7*I)² = Rv*I² , stejná jako ztráta celého sekundáru s Graetzem. ...

Ftip je v tom, že kdo dřív navrhoval dvojitej sekundár, ve velký většině případů ho navrhoval se stejným průměrem drátu, jako pro Graetz, takže každá půlka vinutí měla stejnej odpor, jako jednoduchý vinutí. Dvojnásobnej odpor mělo celý vinutí. Kvůli čuniteli plnění se pak používalo i větší jádro. Dřív bylo železo na jádro a měď na vinutí mnohonásobně levnější, než polovodiče na usměrnění, takže se to cenově vyplácelo jiným způsobem než dneska, kdy je dioda doslova za hruškový h0vn0, ale za kilo mědi se platí majlant. Je potřeba se na to koukat i z tohohle pohledu, ne jen z čistě teoretickejch podmínek.

#40 Příspěvek od **Cust** » 28 lis 2022, 22:11

Základní rozdíl je v tom, že když pouziješ jednu diodu, tak se trafo stejnosměrně sytí. A má samozřejmě usměrněnou jen jednu půlvlnu. Řešení jsou pro likvidaci stejnosmerného sycení. 1) dvě vinutí, dvě diody nebo 2) jedno vinutí a čtyři diody.
První má nevýhodu v nutné odbočce v trafu, druhé ve dvojnásobném úbytku napětí na diodách. Řekneme, že první způsob je čistší, druhý způsob jednodušší.
+ ta ekonomika

elnovy · #41 Příspěvek od **elnovy** » 29 lis 2022, 05:58

http://z-moravec.net/elektronika/konden ... denzatoru/

ASI JSEM BLBEJ ALE
kde je napětí sítě trvale v rozsahu 245-250V, a bude v provozu 24/7.
VIZ ZADAVATEL

#42 Příspěvek od **EKKAR** » 29 lis 2022, 09:22

elnovy píše:Nejjednodušší je použít trafo 220 na 9v 10va jelikož můstek dává na vystupu
9x1.5=min 13.5 v a jestě větší když je na primáru přepětí
a použit stabilák s minimálním rozdílem mezi U1 a U2
....
když je na primáru viz zadavatel //kde je napětí sítě trvale v rozsahu 245-250V//
a 10 GF filtr DC

Tak fajn. Z toho cos napsal je krááásně vidět, co ty jseš za podvraťáka a proč máš tolik zájmu o nový zakázky - protože kdo to s tebou jednou zkusí, je rád, když může vzít nohy na ramena a už se nevrátit.
Vezmu tvůj příklad. Píšeš, že po usměrnění 9V dostaneš 13,5V nebo ještě víc. OK, jdem na to - trafo 220/9V 1A (napěťovej převod 24,44:1) má normálně na sekundáru NAPRÁZDNO kolem 10,5-11V neboli přibližně o 20% víc. Když ho připojíš na síť s 230V nominálně, kde je navíc přepětí 245V, budeš mít na výstupu nominálně asi 10,02V, s tím "příspěvkem na zatížení" tam bude zhruba 12V střídavejch. Při zatížení to ale spadne na ten nominál, protože úbytek na celkovým vnitřním odporu trafa. Takže si to spočítáme - teorie nám říká, že maximální napětí sinusovýho průběhu je √2 x efektivní hodnota, naprázdno 12V střídavejch krát √2 je 16,98V - NÁDHERA! Ale vono BACHA - z těch špičkovejch skoro 17V musíš ještě odečíst úbytek na usměrňovacích diodách - v tvým případě návrhu schématu 2ks, protože můstek - a hnedle to máme jenom nějakejch 15,64V ZA DIODAMA A NAPRÁZDNO K TOMU!
A teď si vezmeme případ toho trafa zatíženýho - napětí bude dejme tomu opravdu těch 10V, po usměrnění a odečtení úbytku na diodách dostaneš 10 x √2 = 14,14 (nechápu kdes vzal pro usměrnění násobící konstantu 1,5 ???), ještě mínus úbytek na dvou diodách dostaneš 12,81 a to podle mne už na spolehlivou funkci stabilizátoru nebude plně stačit, ani když použiješ low-drop verzi s malým úbytkem - protože těch 245V na primáru nemáš nikdy garantovanejch a musíš vždycky naopak vycházet z možnosti, že dodavatel"něco udělá se sítí" nebo dojde k jejímu přetížení - a ty najednou budeš dostávat na vstupu "jenom" normou danejch 230V nebo dokonce ještě míň, pokud tam třeba bude UPSka - a v tý chvíli už nejenom že ten stabec nebude schopnej nic ustabilizovat, ale dokonce dojde k výpadku jeho funkce a na jeho výstup přijde plný zvlnění z usměrňovače. Což podle zadavatele povede k naprostýmu znemožnění funkce zařízení. Takže ne, touhle metodou navrženej zdroj NIKDY ANI NÁHODOU.
A to nemluvím o tom tvým označování kapacity filtrace - "10 GF filtr" - přitom ve schématu máš 2x 4G7 což ale je STARÝ označení kapacity 4m7 neboli 4700uF - to je fakt FTIP, nebo jseš skutečně tak blbej, že to klidně a veřejně takhle zmotáš dohromady?

elnovy · #43 Příspěvek od **elnovy** » 29 lis 2022, 09:45

ZADAVATEL NECHTEL DIZERTACNI PRACI ALE

kde je napětí sítě trvale v rozsahu 245-250V, a bude v provozu 24/7.
VIZ ZADAVATEL

#44 Příspěvek od **EKKAR** » 29 lis 2022, 11:55

A taky napsal, že chce aby mu to příliš nehřálo a že s tím bude napájet CITLIVEJ MĚŘICÍ PŘÍSTROJ. U takovýho zadání počítám, že to bude požadovat víceméně trvale nějakou kvalitu napájení, takže se chcačky nechcačky nevyhne poměrně složitýmu řešení. Při požadavku 12V/1A bych jakominimum nejdřív volil PŘEDSTABILIZAČNÍ zdroj - v tuhle chvíli spínanej kvůli lepší účinnosti a s rozsahem vstupních napětí pokrejvajícím celou toleranční oblast síťovýho napětí - to znamená minimálně od 210 do 250V AC a s výstupním napětím kolem 15V, kterej by byl dimenzovanej na odběr aspoň 1,5A kvůli tomu, aby nemusel běžet trvale s maximálním výkonem. Kvůli krytí, stínění a průniku EMI ven i dovnitř bych zvolil nějakej Meanwell - například takovejhle - a pokud by bylo potřeba lineární stabilizaci, tak za něj lineární stabec s doplňkovou filtrací před i za - na stálejch 15V bude mít 12V stabec jen 3W tepelný ztráty a ten spínák sám o sobě taky moc hřát nebude. Určitě to ale vydrží 24/365 provoz a nebude to určitě taková vostuda navrhnutá "přes palec" jako "Mejd in šmejd elnovy" ....

elnovy · #45 Příspěvek od **elnovy** » 29 lis 2022, 12:05

ja na nikoho neplivu nejsem genius jako ty ale to je tady běžné plivat a pak dát hraběcí radu
jakožto jedinou moudrost pokud možna pochválenou kejvačema